Vysoká Pec (okres Karlovy Vary)

Obec Vysoká Pec (německy Hochofen) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, zhruba čtyři kilometry severozápadně od Nejdku. Žije zde 336[1] obyvatel.

Vysoká Pec
Pohled na chalupy na svahu Havraního vrchu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0412 578029
Pověřená obecNejdek
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
Okres (LAU 1)Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°20′48″ s. š., 12°41′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel336 (2022)[1]
Rozloha13,36 km²
Nadmořská výška744 m n. m.
PSČ362 21
Počet domů122 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVysoká Pec 109
362 21 Nejdek 1
[email protected]
StarostaTomáš Hüttner
Oficiální web: www.vysokapec.eu
Vysoká Pec
Další údaje
Kód obce578029
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1590,[3] ale železná ruda se tu těžila již od 14. století.[4] Dějiny obce byly tradičně spojeny s nejdeckým panstvím.[5] Obec Vysoká Pec se v roce 1991 sloučila s Rudným. Doté doby byly obě sídla součástí města Nejdku.[6]

Hornictví

V okolí Vysoké Pece nejsou dominantním ložiskovým typem cínonosné greiseny jako v Rudném, ale železné rudy skarnového typu s obsahem magnetitu. Doly zde založili Šlikové a v nejdecké horní knize je těžba uváděna od roku 1557. Mezi nejstarší doly patřil důl Vysoká Jedle (Hohe Tanne). V průběhu staletí se stal nejdůležitějším dolem Jeroným (Hieronymus), založený v 16. století. Těžba železných rud ve Vysoké Peci byla dočasně přerušena před rokem 1847, důl Jeroným byl však brzy obnoven a provozován až do roku 1855. Po jeho uzavření bylo nadále v provozu pět šachet. Vytěžené rudy byly taveny v místní huti, uváděné ji v roce 1590. Část rudy byla dopravována do nejdeckých hamrů a železáren, ale existují doklady o jejím prodeji do Saska.[5] Se stopami po důlní činnosti se setkáváme v celém okolí Vysoké Pece a Rudného a návštěvníky s nimi seznamuje 9 km dlouhá naučná stezka Vysoká Pec – Rudné. Stezka je určena pěším turistům a zdatnějším cyklistům na horských kolech. V místě poddolovaného území dolu Jeroným vybudovali místní nadšenci „westernové městečko“.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 656 obyvatel (z toho 316 mužů), z nichž bylo 651 Němců a pět cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 787 obyvatel: 781 Němců a šest cizinců. Kromě dvou evangelíků a 114 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů Vysoké Pece (bez místní části Rudné)[10]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 7407066986817346567871801821231056796116
Počet domů 99112115120120120153171713534363849
Vývoj počtu obyvatel a domů Vysoké Pece (včetně místní části Rudné)[10]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 2 3092 2852 2652 2522 3442 1372 186343339307258227258329
Počet domů 3043443403553633674144477170667173104

Části obce

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356.
  4. Historie [online]. Obec Vysoká pec [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
  5. ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 151–153.
  6. Vysoká Pec [online]. Mistopisy.cz [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
  7. TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 2. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické zajímavosti – Krušné hory – Nejdecko a Kraslicko, s. 33.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.