Rudné

Rudné
	Kostel Navštívení Panny Marie
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Vysoká Pec
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°21′13″ s. š., 12°40′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	213 (2011)[1]
Katastrální území	Rudné (10,09 km²)
PSČ	362 21
Počet domů	55 (2011)[1]
	Rudné
Další údaje
Kód části obce	102644
Kód k. ú.	702641
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudné (německy Trinksaifen[2]) je vesnice, část obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 0,5 km na severozápad od Vysoké Pece. V roce 2011 zde trvale žilo 213 obyvatel.[3]

Rudné je také název katastrálního území o rozloze 10,09 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1590.[5] Dějiny vesnice byly spojeny s nejdeckým panstvím.[6]

Hornictví

Rudné vzniklo při ložiscích cínové rudy. Rýžování cínové rudy zde probíhalo již ve 13. a 14. století.[7] Tento údaj však není prokazatelný ani pravděpodobný. Z historických faktů vyplývá, že rýžovnické práce v údolí Rudného potoka zahájili první horníci na území Rudného až v polovině 14. století. Nízké průtoky v Rudném potoce si vyžádaly posílení z jiných zdrojů. Umělým vodním příkopem byly odváděny vody z přirozeného koryta Rolavy z Chaloupek do rozsáhlých rýžovišť v okolí Rudného. Tato důležitá hornická památka regionálního významu, nazývaná rudenský vodní příkop byla dlouhá přibližně 11 km a patří mezi nejdelší vodní díla v Krušných horách. Kromě rýžování probíhala v Rudném i hlubinná těžba. Ta kulminovala v 16. století. Nejvýznamnějším hlubinným dolem posledního těžebního období byl důl Cínový důl svaté Marie Pomocné (Maria-Hilf Zinnzeche), který se nacházel jihozápadně od kostela Navštívení Panny Marie v místech dnešního ústavu sociální péče. Při geologickém průzkumu v roce 1955 bylo provedeno několik vrtů a vyhloubeny průzkumné šachtice. Odebrané vzorky vykazovaly obsahy 0,5–0,8 % cínu.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 481 obyvatel (z toho 681 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků, 1 463 Němců a šest cizinců. Až na tři evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 399 obyvatel: devět Čechoslováků, 1 383 Němců a sedm cizinců. Kromě dvou evangelíků a 230 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů Rudného[10]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	1 569	1 579	1 567	1 571	1 610	1 481	1 399	163	157	184	153	160	162	213
Počet domů	205	232	225	235	243	247	261	276	-	35	32	35	35	55

Pamětihodnosti

Kostel Navštívení Panny Marie
Rudenská luční prameniště

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 277.
Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356.
ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 121–126.
KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, svazek V.. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 454.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudné na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Rudné na webu ČÚZK

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[2] Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.

[sldb2011-3] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 277.

[Katastr-4] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20.

[sldb2001-5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356.

[Rojík-6] ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 121–126.

[Kratochvíl-7] KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, svazek V.. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 454.

[sldb1921-8] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.

[sldb1930-9] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233.

[Kv-10] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21.