Rozeta (architektura)

Rozeta (z francouzského „la rosette“ - růžička) nebo také růžice je v architektuře označení pro kruhové okno, často velkých rozměrů, umístěné většinou nad vstupním portálem stavby nebo ve štítech příčných chrámových lodí. V Evropě je typické pro gotické kostely i pro synagogy, kde bývá vyplněna vitrážemi. Objevuje se i v období renesance či klasicismu a také v 19. století na historizujících stavbách.

Severní rozeta katedrály Notre Dame v Paříži

Mimo evropskou kulturu se rozeta objevuje i v jiných oblastech. Rostlinné ornamenty ve formě stylizovaných květů do kruhu se vyskytovaly již v mezopotámském umění (5000 let př. n. l.), v egyptském umění Staré i Nové říše a také v asyrském a babylonském umění, jak dokládá výzdoba Ištařiny brány v berlínském Pergamonmuseum.