Rousínov (Slabce)

Rousínov je místní částí městyse Slabce. Obec se nachází 15 kilometrů jihozápadně od Rakovníka a představuje významný soubor lidové architektury, která byla ušetřena větších moderních zásahů. V roce 2011 zde trvale žilo 74 obyvatel.[2]

Rousínov
Rousínovská náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecSlabce
OkresRakovník
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°1′13″ s. š., 13°40′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel74 (2011)[1]
Katastrální územíRousínov u Rakovníka (4.72 km²)
Nadmořská výška420 m n. m.
PSČ27041
Počet domů73 (2011)[1]
Rousínov
Další údaje
Web[ www.rousinovurakovnika.cz%20www.rousinovurakovnika.cz]]
Kód části obce141917
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle V. Kočky byl Rousínov založen za vlády Břetislava I. Tento kníže přivedl zajatce ze svého vítězného tažení do Polska od hradu Hedče a lid z Červené Rusi. Těmito zajatci byl osídlen náš kraj. Dokládají to i mnohé místní názvy: Hedčany, Krakov, rybník Polák, bývalý Polský ovčín. Vznik Rousínova tedy můžeme položit do první poloviny 11. století a název nepochybně pochází od Rusů, kteří se zde usadili. Ústav pro jazyk český vyslovil domněnku, že Rousínov se může jmenovat též podle lidí rousných - čili vlasatých.

Následujících 300 let nejsou o Rousínovu žádné zprávy. Zprvu ves náležela k hradu Křivoklátu. Roku 1335 Hynek z Lichtenburku získal směnou vsi: Krakov, Všesulov, Rousínov a Skupou. Jejich spojením vzniklo panství krakovské, jehož sídlem byl od roku 1370 hrad Krakovec. Podle jiných zdrojů pochází první písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[3]

Roku 1457 byl v Rousínově poplužní dvůr jakéhosi Duchka z Rúsinova, což sice nebyl šlechtic, ale mohl to být svobodný rychtář v Rousínově.

Po smrti Jindřicha Albrechta z Kolovrat (roku 1530) se dělilo krakovecké panství mezi jeho syny, Hynka a Jana z Kolovrat. Dalšími majiteli byli Jan z Lobkovic, Jan Újezdecký z Červeného Újezdce. Jeho synové prodali Zhoř, Rousínov a Skupou Dlaskovi ze Vchynic na Petrovicích. Roku 1589 koupil tento majetek Jaroslav ze Vchynic, jeho dva synové se roku 1614 rozdělili takto: jeden dostal Krakovec a půl Rousínova, druhý Zhoř, Skupou a druhou polovinu Rousínova.

Za třicetileté války byl Rousínov z poloviny spálen.

Dalším majitelem byl Ota Jiří Helversen, který roku 1670 ustanovil, že chce být pohřben v rousínovském kostele. Za jeho spásu se sloužilo 500 mší, poddaným se odpustily všechny poplatky, bylo rozděleno 150 zlatých, žebrákům po 15 krejcarech, školní mistr dostal 5 zlatých, manželka Maxmiliána Lidmila 1000 zlatých, zlaté řetězy, koně, pozlacenou vázu a poháry, psací stůl, perský koberec... atd. V Rousínově byla pohřbena též jeho manželka a později i syn, Diviš Albrecht.

Roku 1715 koupil Rousínov a další obce Karel Josef Hildeprant z Ottenhausenu. Dalšími majiteli panství krakoveckého a tedy i Rousínova byli jeho potomci. Roku 1847 koupil panství Hugo hrabě z Nostic Rieneka na Hřebečnících a ten jej prodal roku 1866 knížeti Alexi Croy Düllmen a jeho manželce Františce Salm-Salmové.

Pamětihodnosti

  • Kostel Narození Panny Marie zmíněný poprvé v roce 1363, kdy zde byl z popudu rytíře Smyla z Krakova ustanoven knězem Václav Franěk
  • Bývalá sýpka
  • Dům čp. 1
  • Usedlost čp. 2
  • Fara (dům čp. 36)
  • Rodný dům Karla Buriana (čp. 40) s pamětní deskou od Františka Zusky

Rodáci

  • Karel Burian (1870–1924), operní pěvec
  • Václav Konopásek (1866–1938), hudební skladatel a pedagog
  • Václav Nováček (1906–1953), malíř

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 161.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 186.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.