Skupá

Skupá je malá vesnice, část městyse Slabce, ležící asi devět kilometrů jižně od Rakovníka. V roce 2011 v ní trvale žilo čtyřicet obyvatel.[2]

Skupá
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecSlabce
OkresRakovník
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°1′4″ s. š., 13°43′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel40 (2011)[1]
Katastrální územíSkupá (3,52 km²)
Nadmořská výškanejvyšší bod 447 m n. m.
PSČ270 41
Počet domů32 (2011)[1]
Skupá
Další údaje
Webskupa11.wixsite.com/obec-skupa
Kód části obce149110
Kód k. ú.749117
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1363.[3]

Na místě dnešní vsi stával původně poplužní dvůr, který správou náležel ke hradu Křivoklát, od roku 1335 Skupou přijal jako náhradu za hrad Klapý český šlechtic Hynek ze Žleb. Skupá potom zůstala spojena s jeho vsí Krakov, s ní v roce 1370 připadla ke krakoveckému panství. Za třicetileté války byla ves téměř celá vypálena. Od roku 1980 patří Skupá pod správu obce Slabce, v roce 1996 byla sloučena s touto střediskovou obcí.[zdroj?!]

Obec má pravidelnou náves rozdělenou potokem. Na ní stojí zděná kaple se zvoničkou z 19. století. Ve vesnici jsou roubené chalupy čp. 4, 8 a 20.

Pamětihodnosti

  • Zděná kaple se zvoničkou z 19. století.
  • Pomník padlým byl postaven roku 1931 péčí agrárního dorostu, místního hasičského sboru a celé obce. Slavnostní odhalení pomníku 17. května 1931 se zúčastnilo více než tisíc lidí. Řečníkem byl okresní školní inspektor Jan Maloch a vystoupil zpěvácký spolek ze Slabec pod vedením ředitele školy Josefa Fišera.
  • Kříž u cesty do Malých Slabcí je na tomto místě uveden už v prvním vojenském mapování. Vznik kříže v současné podobě souvisí pravděpodobně se založením osady Malé (Německé) Slabce Václavem Hildprantem v letech 1786–1787. Tomu nasvědčuje méně známé pojmenování kříže Hildprandt-Kreuz.[zdroj?!] Podle pověsti původně stál na tomto místě dřevěný kříž, který měl dát postavit krutý správce slabeckého panství jako pokání za smrt dívky e Skupé, kterou svou krutostí dohnal k sebevraždě. Kříž stojí na místě tůně, kde se utopila. Přízrak krutého správce prý dodnes v ohnivém kočáru každou noc přijíždí k vysokému sloupu s železným křížem, aby se u kříže modlil za odpuštění svých hříchů, především smrt dívky Aničky, kterou dohnal k sebevraždě.[4]

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 161.
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Krakovec hrad, s. 102.
  4. Původ kříže u Malých Slabec vysvětluje pověst o strašlivém zložinu a kletbě [online]. Místní akční skupina Rakovnicko [cit. 2019-07-09]. Dostupné online.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.