Roman Šebrle

Se sportem začal ve svém rodišti jako fotbalista. Tomuto sportu se věnoval až do svých devatenácti let.[1] S atletikou začal v roce 1990 v Týništi nad Orlicí, o tři roky později přešel do oddílu T&F Pardubice, za který startoval do roku 1995 a kde studoval Gymnázium Pardubice. Od roku 1996 je členem Dukly Praha. V Pardubicích byl jeho trenérem Jiří Čechák, v Dukle Praha nejdříve Zdeněk Váňa, od roku 2001 Dalibor Kupka.

Jeho největším úspěchem bylo vytvoření nového světového rekordu a prvního výkonu nad 9000 bodů podle současného bodování. Ve dnech 26. a 27. května 2001 v rakouském Götzisu nasbíral celkem 9026 bodů a vytvořil rekord, který vydržel 11 let jako světový a i po dalších 17 letech je stále evropským a českým národním rekordem. Dalším vrcholem kariéry Romana Šebrleho bylo vítězství na LOH 2004 v Athénách, kde vytvořil dosud platný olympijský rekord 8893 bodů a ke stříbru z předchozích her v Sydney přidal zlato. Také v hale si vedl velmi dobře ve stejných sezónách - v roce 2001 získal zlato na HMS v Lisabonu za 6420 bodů, o tři roky později bral zlato v Budapešti výkonem 6438 bodů (dosud evropský a národní rekord v halovém sedmiboji). Tehdejší světový rekord Dana O'Briena (6476 b.) mu i kvůli relativně slabší tyči (480 cm) utekl jen o 38 bodů. Největší předností Šebrleho byla výborná konzistence, udržení vysoké úrovně kvality ve většině disciplín (do dálky skákal kolem 8 metrů, do výšky výrazně nad 2 metry, házel daleko oštěpem apod.).

Po obhajobě titulu evropského šampiona v Göteborgu v roce 2006 (jeho 7. zlatá medaile z vrcholné atletické akce) se stal zároveň prvním desetibojařem [2], který dokončil 35 závodů s celkovým součtem přes 8000 bodů (druhým v pořadí je další český desetibojař Tomáš Dvořák se 34 desetiboji nad 8000 bodů).

Po MS v Ósace má již 8 zlatých medailí z vrcholných akcí. Na kontě má také unikátních 20 desetibojů se součtem nad 8500 bodů, což je již hranice světové extratřídy. Jako jediný v historii překonal také šestkrát exkluzivní hranici 8800 bodů a k 21. srpnu 2009 již 45krát 8000 bodů.[3] V tomto ohledu drží historický primát.

Roman Šebrle oslavuje zisk zlaté medaile na MS v atletice v Osace (2007)

V březnu roku 2008 musel vzdát při běhu na 60 m. př. medailově rozjetý sedmiboj na HMS ve Valencii pro svalové zranění. O rok později (8. března 2009) získal bronzovou medaili v sedmiboji na halovém mistrovství Evropy v Turíně výkonem 6142 bodů. Na venkovním mistrovství světa v Berlíně ve stejném roce však skončil výkonem 8266 bodů až na 11. místě.

V halové sezóně roku 2010 bylo jeho nejvýznamnějším umístěním 5. místo na HMS v katarském Dauhá, kde výkonem 6024 bodů znovu překonal šestitisícovou hranici v sedmiboji a zároveň v něm překonal veteránský světový rekord v kategorii nad 35 let věku (předchozí měl hodnotu 5839 bodů).[4] V únoru 2011 tento výkon ještě vylepšil, když na halovém mistrovství ČR v Praze-Stromovce posbíral 6117 bodů.[5]. Dne 6. března 2011 vybojoval bronzovou medaili na HME v Paříži výkonem nového veteránského SR 6178 bodů.[6] Dne 28. června 2012 vybojoval 6. místo v desetiboji na ME v Helsinkách výkonem 8052 bodů. Jednalo se již o jeho 49. desetiboj v kariéře s výkonem nad 8000 bodů. Tímto výkonem se zároveň kvalifikoval na Olympijské hry v Londýně.[7] Zde už neuspěl a vzdal po první disciplíně. Byl to nakonec jeho poslední desetiboj v aktivní kariéře, kterou pak po dalších zdravotních problémech ukončil v červnu roku 2013.[8]

Jakožto člen Armádního sportovního centra (ASC) Dukla je také vojákem z povolání s hodností majora, do které byl povýšen po zlatém vítězství na olympiádě v Athénách (2004) [9]. V listopadu 2006 se stal již popáté v řadě atletem roku České republiky [10].

+) Osobní rekordy Romana Šebrleho v jednotlivých disciplínách desetiboje dávají součet 9326 bodů.

• 2006 - Atlet roku - 1. místo, Atlet Evropy roku - 5. místo, Armádní sportovec roku - 3. místo
• 2005 - Atlet roku - 1. místo
• 2004 - Atlet roku - 1. místo, Sportovec roku - 1. místo, Atlet Evropy (EAA) - 3. místo, Armádní sportovec roku - 1. místo
• 2003 - Atlet roku - 1. místo, Sportovec roku - 4. místo
• 2002 - Atlet roku - 1. místo, Sportovec roku - 2. místo
• 2001 - Atlet roku - 3. místo, Sportovec roku - 2. místo, Atlet Evropy - 7. místo
• 2000 - Atlet roku - 2. místo, Sportovec roku - 3. místo

Ostatní:

• 2004 – ministrem obrany propůjčena hodnost majora, prezidentem republiky udělena medaile Za zásluhy (II. stupně) ^[zdroj?]
• 2001 a 2004 mu byla udělena cena ČOV J. Gutha - Jarkovského za nejhodnotnější sportovní výkon v uplynulém roce ^[zdroj?]

V září 2012 byl po něm pojmenován atletický a fotbalový stadion v jeho rodném Lanškrouně, na němž je i pamětní deska s jeho podobiznou od akademického sochaře a medailéra Zdeňka Kolářského.[12]

• Desetiboj - 9026 bodů (Götzis 2001; bývalý SR, ER, NR)
• Sedmiboj - 6438 bodů (Budapešť 2004; ER, NR); veteránský SR 6178 bodů (Paříž, 2011)

Na podzim 2013 zahájil golfovou kariéru. Jeho trenér je David Carter.[13] V květnu 2014 se zúčastnil golfového turnaje série Czech PGA Tour v Kuřimi.[14]

Pamětní deska Romana Šebrleho v Lanškrouně na stadionu.

Od 29. června 2014 do 2. května 2020 moderoval hlavní zpravodajskou relaci na televizní stanici Prima. Moderátorskou dvojici tvoří s Gabrielou Kratochvílovou a Evou Perkausovou.[15]

Od 3. května 2020 moderuje sportovní relaci na televizní stanici Prima a nové zpravodajské stanici CNN Prima News.