Rohlenka

Stával zde jeden z řady zájezdních hostinců při císařské silnici Brno-Olomouc jako místo pro přepřahání koní, občerstvení či nocleh cestujících. Rohlenka měla jídelnu s kuchyní a výčepem, přístřešek pro kočáry a stáj pro koně. Dalšími obdobnými zařízeními na úseku mezi Brnem a Rousínovem byly Pindulka, nedaleká Maxlůvka (též Maxlovka), dnes již neexistující Holubská (hospoda u Andrysíků) či Stará pošta.[2]

Zpočátku spadala Rohlenka pod sokolnické panství. V roce 1781 ji odkoupil první soukromý majitel a další se zde střídali až do roku 1978, kdy byla vykoupena v souvislosti s rozšiřováním silnice. V té době už sloužila jen jako zemědělská usedlost, protože funkce hostince ztratila na významu s rozvojem automobilismu. Poté sloužila jako ubytovna a kanceláře při stavbě dálnice a jako sklad materiálu.[1]

V roce 1985 byl na Rohlence zahájen částečný provoz nově vybudovaného motorestu, dokončeného v roce 1988. Při příležitosti 200. výročí slavkovské bitvy bylo v roce 2005 v motorestu zřízeno také informační centrum Austerlitz Rohlenka.[3][4]

V okolí motorestu v 90. letech vyrostla benzínová čerpací stanice a další stavby. V roce 1995 při stavbě provozovny McDonald's byl objeven hromadný hrob vojáků z bitvy u Slavkova, potvrzující umístění polního lazaretu v těchto místech.[5] V roce 1997 byla u Rohlenky, tedy v areálu památkové zóny Slavkovského bojiště vyhlášené o 5 let dříve,[6] zahájena výstavba rozsáhlého obchodního centra[7] podle projektu Zdeňka Fránka. Proti záměru této stavby protestovaly některé organizace zájemců o napoleonské války. Vznikla mimo jiné petice směřovaná ministerstvu kultury.[8][9] Stavba pak byla zastavena, byť z jiných důvodů,[10] a dnes je zde jen zarůstající staveniště.

Litinový granátník u motorestu Rohlenka

Litinový granátník v životní velikosti byl před Rohlenku postaven při dokončení motorestu. Jeho původní forma vznikla už v roce 1765, kdy byly ve Strašicích na zbirožském panství východně od Plzně odlity první dvě figury, použité k výzdobě kašny zbirožského zámku. V roce 1890 strašická huť odlila ještě tři další granátníky, přičemž jeden z nich byl v roce 1931 zapůjčen do Brna na výstavu Zašlé a moderní slevačské umění. V Brně jej však zastihla druhá světová válka a v 50. letech se dostal do fondu vznikajícího Technického muzea. V roce 1983 byl předán na zámek ve Slavkově a po pěti letech na Rohlenku. Socha je vytvořena z duté, silnostěnné litiny (první dva odlitky sloužily i jako kamna). Byla odlévána po částech a z nich pak sestavována. Patří k nejstarším exemplářům evropské umělecké litiny.[1][11]