Robert Hildprandt

Patřily mu statky Blatná a Škvořetice. Od mládí se zajímal o zemědělské hospodaření, podnikl četné studijní cesty do zahraničí.[4] Roku 1849 převzal po smrti obou rodičů správu panství. Roku 1857 se oženil s baronkou Augustou von Haugwitz.[6] Působil jako velkostatkář v Blatné, kde se roku 1877 stal členem okresního výboru.[5] Působil dlouhodobě jako okresní starosta v Blatné.[4] Do funkce byl zvolen roku 1865. Po opětovném zvolení roku 1869 nebyl ovšem ve funkci potvrzen císařem. Do funkce se vrátil v letech 1880–1888.[6] Byl prezidentem hospodářského spolku Píseckého kraje a členem správní rady České banky dobytek vzájemně pojišťující. V roce 1879 se stal členem zemské zemědělské rady.[5] V jejím výboru zasedal až do své smrti. Zasazoval se o zvýšení kvality hospodářských škol v Čechách. Spoluzakládal hospodářskou školu v Písku. Byl dlouholetým členem Vlastenecké hospodářské společnosti pro království České.[4] Zastával funkci ředitele Hypoteční banky v Praze.[6]

Od mládí byl veřejně a politiky aktivní. Již v roce 1848 se svým postojem k českému státnímu právu dostal do pozornosti Karla Havlíčka Borovského.[4] Účastnil se Slovanského sjezdu v Praze. Bojoval na barikádách a po porážce povstání se uchýlil zpět do Blatné.[6]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[7] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[8] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[9] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program. Náležel mezi její hlavní politiky.[4]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[10] Od roku 1885[6][11] byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[4]

Zemřel po delší chorobě v březnu 1889 na ochrnutí plic.[4]