Regina Kordová

Regina Kordová, rozená Rajchrtová, (* 5. února 1968 Havlíčkův Brod) je bývalá československá profesionální tenistka. Na turnajích WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj, když s Ivou Budařovou ovládla Estoril Open 1989. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[1]

Regina Kordová
StátČeskoslovensko Československo
Datum narození5. února 1968 (54 let)
Místo narozeníHavlíčkův Brod, Československo
BydlištěBradenton, Florida, Spojené státy americké
Profesionál od1980
Ukončení kariéry1992
Držení raketypravou rukou
Výdělek353 866 USD
Dvouhra
Poměr zápasů143–98
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (1. dubna 1991)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (1991, 1992)
French Open3. kolo (1991)
Wimbledon2. kolo (1990)
US Open4. kolo (1989, 1991)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (1988)
Čtyřhra
Poměr zápasů82–82
Tituly1 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění45. místo (27. srpna 1990)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (1990, 1991, 1992)
French Openčtvrtfinále (1990)
Wimbledon1. kolo (1991)
US Open3. kolo (1989, 1990, 1991)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (1990)
Wimbledon1. kolo (1990)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (1991)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210729a29. července 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 1991 na 26. místě a ve čtyřhře v srpnu 1990 na 45. místě.[2]

V československém fedcupovém týmu debutovala v roce 1987 vancouverským 2. kolem Světové skupiny proti Jugoslávii, v němž vyhrála s Janou Novotnou čtyřhru. Československé hráčky zvítězily 3:0 na zápasy. Poslední duel odehrála v nottinghamském světovém semifinále 1991 proti Spojeným státům, kde s Evou Švíglerovou odešly poraženy od páru Gigi Fernándezová a Zina Garrisonová. Američanky postoupily do finále výsledkem 3:0 na zápasy. Mezi lety 1987–1991 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 3–5 ve čtyřhře.[3]

Československo reprezentovala na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu, kde se tenis vrátil do rodiny olympijských sportů. V úvodním kole ženské dvouhry podlehla sovětské hráčce Leile Meschiové po dvousetovém průběhu.[4]

Soukromý život

V roce 1992 se vdala za tenistu Petra Kordu, pozdější světovou dvojku a šampiona z Australian Open 1998.[5][6] Pár se usídlil ve floridském Bradentonu, v sousedství Ivana Lendla.[7] Do manželství se na Floridě narodily tři děti, golfistky Jessica Regina Kordová (nar. 1993) a olympijská vítězka Nelly Kordová (nar. 1998) a poté tenista Sebastian Korda (nar. 2000).

Tenisová kariéra

Celou tenisovou kariéru odehrála pod rodným jménem Regina Rajchrtová.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 1987 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru přehrála nejvýše nasazenou Brazilku Giselu Mirovou. V úvodním kole pařížské dvouhry však nenašla recept na Američanku Terry Phelpsovou, přestože jí ve druhé sadě uštědřila „kanára“. Jednalo se zároveň o její premiéru v hlavní soutěži okruhu WTA Tour. Ve čtyřhře French Open 1987 došla s Polkou Iwonou Kuczyńskou do druhého kola. První zápas dvouhry pak vyhrála na srpnovém Canada Masters 1987, když na úvod vyřadila jedenáctou nasazenou Američanku Lisu Bonderovou z konce první padesátky žebříčku.[4]

Do premiérového finále na túře WTA se probojovala ve čtyřhře úvodního ročníku Estoril Open 1989. S Ivou Budařovou vytvořila třetí nasazenou dvojici. Ve finále porazily argentinsko-španělský pár Gabriela Castrová a Conchita Martínezová. Jediný přímý boj o singlový titul svedla na antukovém Clarins Open 1989 v Paříži. Ve čtvrtfinále zdolala nejvýše nasazenou Nathalii Tauziatovou, jíž patřila dvacátá druha příčka žebříčku. Po výhře nad Italkou Caverzasiovou však ve finále nestačila na její krajanku a světovou dvaatřicítku Sandru Cecchiniovou. K repríze duelu obě nastoupily o rok později, ve čtvrtfinále Clarins Open 1990. Cecchiniová z něho vyšla opět vítězně. Na grandslamu se v letech 1989 a 1991 probojovala do osmifinále US Open. V prvním případě získala jen dva gamy na světovou dvojku Martinu Navrátilovou. O dva roky později zvládla duel s jedenáctou ženou klasifikace Katerinou Malejevovou, než ji hladce vyřadila jugoslávská světová jednička Monika Selešová. V deblové sezóně 1991 postoupila s Andreou Strnadovou do třetího kola Wimbledonu a v páru s Evou Švíglerovou do semifinále WTA Austrian Open v Kitzbühelu.[4]

V závěrečné kariérní sezóně 1992 zaznamenala singlovou bilanci 3–11, když sítem úvodních kol prošla jen na lednových Brisbane International, Australian Open a únorovém Austrian Indoor Championships v Linci. Na antukovém Rome Masters ji vyřadila světová šestnáctka Helena Suková a z French Open odjela po prohře s patnáctou ženou klasifikace Mary Pierceovou. Poslední turnaj pak odehrála ve Wimbledonu, kde podlehla Francouzce Julii Halardové-Decugisové.[4]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I (0)
Tier II (0–1 Č)
Tier III, IV & V (0–1 D, 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. září 1989 Paříž, Francie Tier V antuka Sandra Cecchiniová 6–4, 6–7(5–7), 6–1

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 17. července 1989 Estoril, Portugalsko Tier V antuka Iva Budařová Gabriela Castrová
Conchita Martínezová
6–2, 6–4
Finalistka 1. 9. dubna 1990 Amelia Island, Spojené státy Tier II antuka Andrea Temesváriová Mercedes Pazová
Arantxa Sánchezová Vicariová
6–7(5–7), 4–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 5 (2–3)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 6. října 1986 Mali Lošinj, Jugoslávie tvrdý Heike Thomsová 6–2, 6–3
Finalistka 2. 9. února 1987 Reims, Francie antuka Marie-Christine Damasová 1–6, 6–2, 2–6
Vítězka 3. 16. února 1987 Mald, Francie antuka Ilse de Ruysscherová 6–1, 6–1
Finalistka 4. 30. března 1987 Limoges, Francie antuka Nathalie Tauziatová 1–6, 6–2, 1–6
Finalistka 5. 3. května 1987 Taranto, Itálie antuka Nataša Zverevová 6–7, 6–4, 3–6

Čtyřhra: 6 (3–3)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 8. října 1984 Sofie, Bulharsko antuka Alice Noháčová Regina Maršíková
Renata Šašaková
6–2, 7–5
Vítězka 2. 28. října 1985 Peterborough, Velká Británie tvrdý Jana Novotná Claudia Porwiková
Wiltrud Probstová
5–7, 6–3, 6–4
Finalistka 3. 18. listopadu 1985 Cheshire, Velká Británie koberec Jana Novotná Belinda Borneová
Joy Taconová
2–6, 3–6
Finalistka 4. 5. května 1986 Bournemouth, Velká Británie tráva Petra Tesařová Natalja Jegorovová
Nataša Zverevová
1–6, 2–6
Vítězka 5. 1. prosince 1986 Budapešť, Maďarsko antuka Jana Novotná Denisa Krajčovičová
Radka Zrubáková
6–1, 6–7, 6–3
Finalistka 6. 9. února 1987 Reims, Francie antuka Andrea Vopatová Erika Smithová
Reeka Szikszayová
4–6, 3–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992
Pořadí 285. 234. 89. 194. 40. 54. 39. 211.

Čtyřhra

Rok 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992
Pořadí 230. 126. 284. 68. 60. 83. 193.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regina Kordová na francouzské Wikipedii.

  1. Regina Kordová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210729a29. července 2021
  2. Regina Kordová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210808a8. srpna 2021
  3. Regina Kordová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210729a29. července 2021
  4. Regina Kordova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Manželé Kordovi slaví společné čtvrtstoletí: Jak jim to klape po stříbrné svatbě?. iSport [online]. 2017-09-21 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online.
  6. Petr Korda, Sebastian Korda - Korda Tennis Family Story - TennisProGuru [online]. Tennisproguru.com, 2018-03-27 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Tenisové celebrity obsadily Floridu. iDNES.cz [online]. 2005-04-18 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.