Raná (České středohoří)

Raná (německy Rannayer Berg) je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách.

Raná
Raná od východu
Vrchol457 m n. m.
Prominence195 m ↓ obec Raná
Izolace2,5 km → Oblík
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Českého středohoří
Poznámkavýznamný areál bezmotorového létání
Poloha
StátČesko Česko
PohoříČeské středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část
Souřadnice50°24′25″ s. š., 13°46′17″ v. d.
Raná
Horninačedič
PovodíOhře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Raná
NPR Raná
Základní informace
Vyhlášení23. května 1951
Nadm. výška300–412 m n. m.
Rozloha9,3 ha
Poloha
StátČesko Česko
OkresLouny
UmístěníRaná
Další informace
Kód361
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Vrch je čedičový trojvrcholový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou v SV–JZ směru v délce asi 1 kilometru. Na severovýchodním úbočí stojí stejnojmenná obec Raná, podle které je vrch pojmenován.

Historie

V prostřed jihovýchodního úbočí Rané se nacházejí pozůstatky lomu z druhé poloviny devatenáctého století, v němž byl těžen stavební kámen. Zbytky základů několika stavení a kostelíka na jihovýchodním úbočí naznačují, že v době těžby kamene byl kopec obydlen a hojně využíván.

Před druhou světovou válkou vrch představoval rozhraní mezi česky a německy mluvícími oblastmi v Sudetech. Obec Raná měla ještě převahu česky mluvícího obyvatelstva, kdežto obec Hrádek na druhé straně kopce byla již v převážně německy hovořící oblasti. Po okleštění republiky v rámci Mnichovské dohody se vrch Raná i se stejnojmennou obcí nacházel na německém území (tedy v Říši) a hranice procházela vnitrozemím až za obcí Raná.

Přírodní poměry

Tato část Českého středohoří bývá někdy nazývána Lounské vrchy, Lounské středohoří či Chožovské středohoří, někdy též jako Ranské středohoří.

Geologie

Jedná se o bezlesnatý horský hřbet porostlý xerotermními travinami s občasným výskytem malých suťových polí. Z geologického hlediska je Raná tvořena čedičovou horninou (olivinický nefelinit). Podobně jako v případě sousedních kopců, vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích hornin na povrchu a odhalení reliéfu sopečného tělesa.[1]

Na svazích je možno v odkryvech horniny nalézt tenké žilky neprůsvitného žlutavého kalcitu i aragonitu kusového vzhledu. Mocnost těchto žilek nepřesahuje 1 cm.[2]

Ochrana přírody

Již v roce 1936 byla na jihozápadním vrchu hory (tzv. „Malé bouli“) zřízena přírodní rezervace o rozloze 1,5 ha pod ochranou státu. Od roku 1951 se rezervace nazývá národní přírodní rezervace Raná v CHKO České středohoří. Po svém rozšíření pokrývá prakticky celou vrcholovou partii subvrcholu v jihozápadní části hory o rozloze 9,3 ha.[3]

Předmětem ochrany přírody jsou zde teplomilná stepní travinná společenstva s unikátními výskyty vzácných teplomilných a suchomilných živočichů.

Mezi typické ranské chráněné rostliny patří koniklec luční český (Pulsatilla pratensis bohemica), vzácná teplomilná tráva připomínající jemné peří kavyl Ivanův (Stipa pennata), ovsíř stepní (Avenastrum desertorum) a hlaváček jarní (Adonis vernalis). Unikátem Rané je speciální forma kavylu – kavyl sličný lysý, známá na celém světě jen odtud. Na Rané je možné vidět největší porost kavylů ve střední Evropě. Nejlepším obdobím je doba květu kavylů (dojem stříbrných vln moře) – konec května a začátek června.[4]

Na travnatých svazích se hojně vyskytuje vzácný sysel obecný. Přerušení tradiční pastvy ovcí a koz koncem 80. let 20. století způsobilo zvýšené šíření vysokých trav a zarůstání lokality křovinami (sekundární sukcese). Tyto změny vedly k ústupu mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů a např. vyhynutí brouka chrobáka pečlivého. Po roce 2000 byla pastva ovcí obnovena a výskyt vzácných druhů se opět zvyšuje.

Letecké sporty na Rané
Podrobnější informace naleznete v článku Letiště Raná.

Příznivé poměry na Rané využívají od roku 1933 pro létání piloti větroňů z Aeroklubu Raná, piloti závěsných kluzáků (rogalisté) a v posledních letech především piloti padákových kluzáků (paraglidisté). Ideální terén využívá pro výcvik svých pilotů několik škol závěsného létání i paraglidingu. Na Rané má svoje stálé sídlo Letecký klub Raná a pořádá se zde soutěž Ranský pohár zaměřená na délku přeletu z Rané. Mimořádné přízni návštěvníků se těší podzimní poletování maškar na Rané, kdy lze spatřit různá historická létací zařízení i podivně vystrojené piloty současné.[5]

Pro získání aktuálních informací o stavu počasí na Rané slouží meteosonda nebo webové kamery, které snímají od jihovýchodu horu jako celek a také detail vrcholu s větrným rukávem.

Galerie
  • Pohled na Ranou z Milé
  • Na hřebeni Rané
  • Pohled z východního konce Rané na stejnojmennou ves a trojvrší Oblík, Srdov, Brník
  • Pohled ze severozápadního úbočí Rané na Milou
  • Sysel obecný na Rané
  • Hlaváček jarní na Rané

Odkazy

Reference
  1. Jiří Šedivý, České středohoří, Raná, červen 2009, dostupné on-line: http://www.ceskestredohori.cz/mista/rana.htm
  2. Michal Filippi, Bulletin Národního Muzea 9/01, dostupné on-line: http://home.gli.cas.cz/filippi/pwww/mineralogie/aragonit.html Archivováno 30. 5. 2008 na Wayback Machine
  3. NPR Raná [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-28]. Dostupné online.
  4. CHKO České středohoří, Národní přírodní rezervace, Raná, dostupné on-line: http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3223, stav ke 31.1.2011
  5. Zuzka Barešová, IV. Maškarní na Rané, dostupné on-line: http://www.glidingfly.com/7_Maskarni/IDXtitul.php

Literatura
  • Beneš, Jiří, Raná u Loun. Historické místo československého plachtění, Louny 1975
  • Heřt, Josef, Ranská hora - středisko plachtění, Vlastivědný sborník okresu lounského 5, 1934/1935, s. 35–38
  • Chráněná území ČR, sv. 1, Ústecko, vyd. Agentura ochrany přírody a životního prostředí, Praha 1999, s. 260, ISBN 80-86064-37-9
  • Tichý, Herbert, Obratlovci SPR Raná v Českém středohoří, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem, č. 12, 1987, s. 21–30
  • Vlačiha, Vlastislav, Chráněná území okresu Louny, Almanach Okresní knihovny v Lounech 7, 1984, s. 9–10

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.