Letiště Raná

Letiště Raná se nachází poblíž obce Raná, přibližně 10 kilometrů od města Louny a asi 20 kilometrů od města Most. Bylo založeno roku 1932 a pro své mimořádné přírodní podmínky se od začátku využívalo především k plachtění. V roce 2017 ho vlastní Aeroklub Raná a kromě plachtění je využíváno i k letům RC modelů. Dráha je travnatá.

Letiště Raná
Letiště od kopce Raná
Základní informace
Typ letištěvnitrostátní
ProvozovatelAeroklub Raná
Otevření1932
Nejbližší městoLouny
Kód letiště ICAOLKRA
Souřadnice50°24′14″ s. š., 13°45′7″ v. d.
Odkazy
Webaeroklubrana.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky leteckého sportu

Počátky leteckého sportu na Rané – členové leteckého klubu Akaflieg Prag v létě roku 1935

Počátky leteckého sportu na Rané spadají do roku 1932, kdy členové studentského leteckého spolku Německé techniky v Praze "Akaflieg Prag" hledali o jarních prázdninách výhodný plachtařský terén a objevili holý hřbet se třemi vrcholky, dlouhý téměř 1,5 km, pozvolna vystupující z nížiny.

2. září roku 1932 začala historie plachtění na Rané prvním několikaminutovým letem. Již 13. listopadu se instruktor Erwin Primavesi udržel ve vzduchu dvě hodiny a 25 minut. Dosažený sportovní výkon byl zveřejněn v několika novinách a i pražský rozhlas přinesl senzační hlášení. Pod vedením mladého plachtařského instruktora Masarykovy letecké ligy (MLL) z Prahy začali s létáním na Rané také budoucí letci z Loun.

Konal se zde první a druhý národní plachtařský závod. Ústřední plachtařská škola zde v letech 1933–1938 vyškolila převážnou většinu svých plachtařů pilotů-instruktorů[1]. Příznivý plachtařský terén nebyl využíván jen členy MLL a Akaflieg. Své pravidelné letní tábory zde měly i skupiny ČOS (Sokola) a Německého leteckého svazu v ČSR.

Ačkoli mezi německými a českými plachtaři fungovala na Rané dobrá spolupráce[1], v době vyhrocování národnostního napětí těsně před válkou byl i tento terén záminkou k třenicím. Sudetští poslanci Gustav Obrlik a Franz May si v lednu 1937 v parlamentu stěžovali, že se německým spolkům „trýznivě omezuje plachtění na Ranské hoře“. Ministerstvo vnitra v odpovědi na interpelaci poukázalo na rovné podmínky a stížnost zamítlo jako nedůvodnou[2].

Svobodné létání na Rané skončilo v říjnu 1938, kdy byly Sudety okupovány. Se začátkem války se z Rané stalo německé školící středisko pro piloty kluzáků Luftwaffe. Během válečných let docházelo postupně ke změnám v technikách startů. Od „vystřelování“ kluzáků gumovým lanem ze svahů začaly převládat starty z rovných letišť pomocí navijáků[3].

Po roce 1945 se stala Raná vyhledávaným centrem plachtařské mládeže z celé republiky. Zemská plachtařská škola zde vyškolila 962 pilotů, kteří zde v roce 1946 provedli dnes nepředstavitelných 41 367 startů. Dnešní sportovní letiště vybudovali lounští plachtaři brigádně. Pro tuto slavnou a průkopnickou minulost nazvali plachtaři Ranou u Loun kolébkou českého a československého plachtění.

Odkazy

Reference

  1. Hans Schütz, Letiště Raná u Loun 1932–1938, časopis Aerokurier 3/1992, dostupné on-line: http://www.lkra.cz/aeroklub/historie.html Archivováno 22. 8. 2010 na Wayback Machine
  2. Dokumenty digitalizované parlamentní knihovny, Poslanecká sněmovna N.S.R.Č., 1937, IV. volební období, 4. zasedání, 786, bod II. dostupné on-line: http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0786_01.htm
  3. JIŘÍ HORÁK, Historie slánského letectví, SLÁNSKÝ OBZOR, ROČENKA SPOLEČNOSTI PATRIA, VLASTIVĚDNÉHO MUZEAVE SLANÉM, ROČNÍK 4, Slaný 1996, dostupné on-line:http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_04.pdf

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.