Rail Baltica

Projektovaná délka železniční tratě je v Baltských státech 870 km, z toho 213 km v Estonsku, 265 km v Lotyšsku a 392 km v Litvě.[2] Trať bude v celé délce dvoukolejná, elektrifikovaná napájecí soustavou 25 kV AC a bude mít normální rozchod 1435 mm.[2] Trasa je projektována tak, aby se vyhnula chráněným územím soustavy Natura 2000 a aby nezasahovala do stávající železniční sítě o rozchodu 1520 mm. Předpokládaná provozní rychlost u vlaků osobní dopravy dosahuje 235 km/h (maximální konstrukční rychlost 249 km/h) a 120 km/h u nákladních vlaků.[1] Trať bude budována zcela v nové trase jako veřejná vysokorychlostní konvenční trať a bude vybavena prvky systému ERTMS. Při výstavbě bude užito nejnovějších technologií a materiálů. Technické parametry odpovídají technickým specifikacím Evropské unie pro interoperabilitu.

V Baltských státech zajistí železniční trať podmínky pro intermodalitu a multimodalitu.[1] Vzniknou tři víceúčelové nákladní dopravní terminály, a to v estonském přístavu Muuga, dále v lotyšském městě Salaspils a v litevském Kaunasu. V trase je plánováno celkem sedm stanic osobní dopravy, a to Tallinn, Pärnu, Riga, Riga letiště, Panevėžys, Kaunas a Vilnius s možností vzniku regionálních stanic a železničních spojení na jiná letiště nebo k přístavům.

Plánovací fáze probíhala od roku 2010 a ukončena byla v roce 2017 a projekční fáze probíhá od roku 2016. Výstavba samotné železniční infrastruktury je plánována na období let 2019 až 2026.[3] Odhadovaná cena projektu je pět miliard eur.[4]

Úsek železniční trati mezi Helsinkami a Tallinnem bude provozován stávajícími komerčními trajekty. Železniční spojení by měl v budoucnu zajistit plánovaný podmořský tunel Helsinky–Tallinn procházející pod Finským zálivem.[5]