Radíčeves
Radíčeves (německy Reitschowes) je vesnice, od roku 1981[2] část města Žatec v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 km na jihozápad od Žatce. Prochází zde silnice I/27. V roce 2011 zde trvale žilo 151 obyvatel.[3]
Radíčeves | |
---|---|
Kostel svatého Václava | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Žatec |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°17′31″ s. š., 13°30′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 151 (2011)[1] |
Katastrální území | Radíčeves (4,78 km²) |
Nadmořská výška | 277 m n. m. |
PSČ | 438 01 439 31 |
Počet domů | 46 (2011)[1] |
Radíčeves | |
Další údaje | |
Kód části obce | 137707 |
Kód k. ú. | 737704 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radíčeves je také název katastrálního území o rozloze 4,78 km².[4]
Název
Název obce naznačuje, že je původu českého. Vznik názvu Radíčeves je z českého Radkova nebo Radislavova ves. Pozdější německý sudetský název Reitschowes vznikl zkomolením českého názvu.
Historie
Radíčeves se v písemných pramenech objevuje poprvé v roce 1357. Tehdy byl farářem ve zdejším kostele Hendelín ze Stříbra. Ve 14. století byla obec rozdělena na dvě části: jedna patřila pražské svatovítské kapitule, druhá různým pražským měšťanům. Po husitských válkách patřila část obce městu Žatci a část vlastnil měšťan Petr z Michalovic.
Velká pohroma postihla Radíčeves roku 1866, kdy do nich ustupující pruští vojáci zavlekli epidemii cholery, kterou se údajně nakazilo 78 obyvatel.
V čp. 6 se v polovině 19. století nalezl poklad: stříbrné bohoslužebné náčiní a zlaté mince.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 302 obyvatel (z toho 146 mužů), z nichž bylo 44 Čechoslováků, 256 Němců, jeden člověk jiné národnosti a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 375 obyvatel: 102 Čechoslováků a 273 Němců. Většinou byli římskými katolíky, ale žilo zde také sedmnáct evangelíků, tři příslušníci církve československé a devět lidí bez vyznání.[6]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 320 | 273 | 294 | 362 | 388 | 302 | 375 | 182 | 195 | 190 | 179 | 131 | 133 | 151 |
Domy | 28 | 29 | 30 | 37 | 40 | 40 | 54 | 52 | 82 | 45 | 42 | 45 | 45 | 46 |
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Milčeves. |
Osadní výbor
Zastupitelstvo Města Žatce zřídilo v listopadu 2008 v souladu s §120 Zákona o obcích pětičlenný osadní výbor této místní části a určilo členy osadního výboru.[8] Toto zřízení se v Žatci a jeho místních částech aplikovalo vůbec poprvé.[9]
Pamětihodnosti
- Dochovaná podoba kostela svatého Václava pochází z barokní přestavby, ale ve zdivu se dochovaly výrazné gotické prvky. Barokní zařízení pochází přibližně z první poloviny osmnáctého století.[10] V roce 2015 proběhla rekonstrukce kostela i jeho nejbližšího okolí. Znovuotevřen byl při slavnostní mši celebrované biskupem Janem Baxantem 5. prosince 2015.[11]
- U vchodu na zrušený hřbitov stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého.[10]
Osobnosti
Pochází odsud JUDr. Karel Wolfram (1777 – 3. března 1839), jeden z děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy a především také rektor stejnojmenné univerzity.
Galerie
- Bývalá škola
- Náves
- Rybník
- Hrobka Karla Wolframa
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- TOŠNEROVÁ, Květa. obce lounského okresu – znovu po šesti letech: 151. Radíčeves. Svobodný Hlas [online]. 2000-03-18. Roč. 10, čís. 12. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308.
- 224/10 Osadní výbor Radíčeves
- LIBOR, Želinský. U Loun jsou osadní výbory běžné, u Žatce vznikl první. Fotografie Milan Jaroš. Žatecký a Lounský deník. 2008-11-14. Dostupné online.
- POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radíčeves, s. 200.
- DLOUHÝ, Hynek; KINŠT, Petr. Na opravu kostela v Radíčevsi přispěla EU. Žatecký a lounský deník [online]. 2015-12-04 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radíčeves na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Radíčeves na webu ČÚZK
Čeradice | Žatec | |||
Milošice | ||||
Radíčeves | ||||
Sýrovice | Milčeves, Libořice | Měcholupy, Holedeč |