Rašovické skály

Rašovické skály jsou národní přírodní památka v Doupovských horách. Nachází se na západním svahu jednoho z výběžků masívu Nedílu asi jeden kilometr východně od Lestkova u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Dominantou chráněného území je přibližně dvacet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá skalní stěna s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi kriticky ohrožené rostliny, které na skalách rostou, patří pochybek severní a řeřišník skalní.

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Rašovické skály
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Celkový pohled z Lestkova
Základní informace
Vyhlášení20. května 1992
VyhlásilOkresní úřad Chomutov
Nadm. výška400–585 m n. m.
Rozloha85,01 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
OkresChomutov
UmístěníKlášterec nad Ohří (k. ú. Lestkov u Klášterce nad Ohří, Suchý Důl u Klášterce nad Ohří)
Souřadnice50°21′45,04″ s. š., 13°12′14,18″ v. d.
Rašovické skály
Další informace
Kód1541
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Historie

Přírodní památku Rašovické skály s rozlohou 35 hektarů[3] poprvé vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 20. května 1992.[4] Od 31. prosince 2004 jsou Rašovické skály součástí ptačí oblasti Doupovské hory[5] Od 15. dubna 2005 tvoří část evropsky významné lokality Doupovské hory s celkovou rozlohou 12 584,7 hektaru[6] a velmi malá část (22 m²) se překrývá s evropsky významnou lokalitou Hradiště.[7] Dne 15. dubna 2017 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí Rašovické skály jako národní přírodní památku,[8] která je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1541. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.[4]

Ačkoliv je okolí chráněného území pokryté lesními porosty, bylo v minulosti odlesněné a hospodářsky využíváné. Dokladem jsou pomístní názvy U Spodní louky a U Horní Louky v sousedním údolí Suchého potoka[9] nebo výskyt světlomilných rostlin, které rostou pod skalním bradlem.[10]

Přírodní poměry

Chráněné území s rozlohou 85,0078 hektaru a nadmořskou výškou 400–585 metrů se nachází v katastrálních územích Lestkov u Klášterce nad Ohří a Suchý Důl u Klášterce nad Ohří.[4] Zaujímá západní svah jednoho z hřbetů, které vybíhají směrem k severovýchodu z rozlehlého zalesněného masívu tvořeného dílčími vrcholy Nedíl (616 metrů), Křížový vrch (640 metrů) a Nad Lesnou (700 metrů).[11] Dominantou území je přibližně 150 metrů dlouhý a až 23 metrů vysoký skalní útvar zvaný Šebská skála (německy Schöbawände).[12]

Skalní výchoz na východním okraji chráněného území
Skalní výchoz na východním okraji chráněného území

Geologie, geomorfologie, půdy

Geologická stavba území se vyvinula působením sopečné činnosti v průběhu třetihor. V nejnižší úrovni se nachází laharové aglomeráty, nad kterými se postupně vylily tři lávové proudy.[13] Nejnižší z nich je tvořený bazanitem, ve střední části je trachyandezit a vrcholové partie tvoří láva bazaltová. Trachyandezit je svým složením příbuzný znělci a Rašovické skály jsou jediným místem v Česku, kde je doložen lávový proud podobného složení.[14]

V geomorfologickém členění Česka lokalita leží v Doupovských horách, které jsou součástí Podkrušnohorské oblasti, konkrétně v geomorfologickém okrsku Jehličenská hornatina.[15] Skalní stěna vznikla rotačním sesuvem ve svrchním pleistocénu, v jehož důsledku se posunulo koryto Lestkovského (Rašovického) potoka o 200 metrů. Sesuv je dlouhý 1100 metrů a 500 metrů široký. Mezi ním a skalní stěnou se dochovaly bezodtoké sníženiny s malými mokřady.[16]

Na čedičových zvětralinách se vyvinul úrodný půdní typ kambizem eutrofní, ale vzhledem k velkému sklonu a blízkému skalnímu podloží dosahuje její mocnost na mnoha místech jen několik centimetrů. Tenký půdní pokryv vyhovuje méně konkurenceschopným rostlinám a rostlinám vázaným na povrchy skal (petrofyty).[12]

Podnebí a hydrologie

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Rašovické skály leží v mírně teplé oblasti MT7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci (Průměrná roční teplota je asi 7,5 °C.[12]). Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů.[17] Vodu z území odvádí Rašovický a Suchý potok. Oba se přibližně o jeden kilometr severněji vlévají do Ohře.[18]

Flóra
Les v chráněném území

Důvodem ochrany Rašovických skal je zachování teplomilných společenstev na čedičovém podkladě.[4] K hodnotným stanovištím patří travnaté okraje skalních výchozů a lesních porostů, které představují asi 5 % rozlohy chráněného území.[19] Jejich pokryv tvoří travino-bylinná společenstva a keře, z nichž je významně zastoupena trnka obecná (Prunus spinosa) a skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Rostou zde také jednotlivé keře jalovce obecného (Juniperus communis).[20] Květnaté bučiny zaujímají asi 35 % rozlohy. Hlavním druhem stromu je buk lesní (Fagus sylvatica), místy javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá (Tilia cordata).[21] Přibližně na pětině území rostou smíšené lesní porosty na prudších svazích s výchozy skal (svaz Tilio-Acerion).[19]

Rašovické skály jsou místem výskytu řady ohrožených druhů rostlin. Ke kriticky ohroženým patří pochybek severní (Androsace septentrionalis) a řeřišník skalní, které oba rostou v počtu desítek jedinců či trsů na skalním bradle.[22] Pro pochybek severní jsou Rašovické skály jednou z posledních lokalit výskytu v Česku.[20] Na skalním bradle žije také stabilní populace silně ohroženého hvozdíku sivého (Dianthus gratianopolitanus) a koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). K ohroženým druhům patří, v Doupovských horách ojedinělá,[20] sasanka lesní (Anemone sylvestris) a tařice skalní (Aurinia saxatilis) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) na skalním bradle, lilie zlatohlavá (Lilium martagon) ve smíšeném lese a malé populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) ve světlých lesích. Na rozhraní křovin a travnatých stanovišť roste malá populace vstavače mužského (Orchis mascula).[22]

Fauna

Významná je také fauna. V chráněném území hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Ze silně ohrožených ptáků v Rašovických skalách hnízdí holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) a bývá pozorován skřivan lesní (Lullula arborea), lejsek šedý (Muscicapa striata) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Z ohrožených druhů zde nepravidelně hnízdí také jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a při lovu sem zalétá rorýs obecný (Apus apus). Dlouhodobě zde hnízdí ohrožený výr velký (Bubo bubo) a sluka lesní (Scolopax rusticola), zranitelná žluna šedá (Picus canus) a málo dotčený datel černý (Dryocopus martius). Pravidelně bývá pozorován čáp černý (Ciconia nigra) a včelojed lesní (Pernis apivorus), kteří hnízdí v navazujícím území.[22]

Z ostatních živočichů se vyskytují silně ohrožení slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[22] V několika letech před rokem 2016 byly nalezeny stopy rysa ostrovida (Lynx lynx).[14]

Přístup

Chráněné území je přístupné po lesních a polních cestách ze Suchého Dolu nebo z Lestkova.[18]

Odkazy

Reference
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Chráněná území ČR. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Rašovické skály, s. 97.
  4. NPP Rašovické skály [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-10]. Dostupné online.
  5. PO Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
  6. EVL Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
  7. EVL Hradiště [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
  8. Vyhláška č. 108/2017 Sb. ze dne 2017-04-05, Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Rašovické skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2018-06-03]. Dostupné online.
  9. Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 227. Dále jen Doupovské hory (2016).
  10. Plán péče o národní přírodní památku Rašovické skály na období 2017–2021 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017-07-25 [cit. 2019-05-05]. S. 13. Dále jen Plán péče (2017). Dostupné online.
  11. Doupovské hory (2016), s. 226.
  12. Plán péče (2017), s. 10.
  13. Doupovské hory (2016), s. 58.
  14. Doupovské hory (2016), s. 390.
  15. Doupovské hory 2016, s. 96.
  16. Doupovské hory (2016), s. 99.
  17. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-04]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
  18. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
  19. Plán péče, s. 8.
  20. Doupovské hory (2016), s. 229
  21. Doupovské hory (2016), s. 228.
  22. Plán péče, s. 11–12.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.