RER C

RER C je označení jedné z pěti tras příměstské železnice RER v Paříži a regionu Île-de-France. V systému MHD je značena žlutou barvou. Člení se do více větví, které obsluhují především západní část regionu, přičemž konečné stanice v severozápadní a západní části mají lichá čísla a konečné stanice v jihozápadní části čísla sudá. V samotné Paříži její větve vedou jednak po západním okraji města a dále po levém nábřeží Seiny. Trasa je se svými 187 km nejdelší z linek RER. Má 84 stanic a ročně přepraví 140 miliónů cestujících, což ji řadí na čtvrté místo. Linku provozuje společnost SNCF.

RER C
StátFrancie Francie
Provozovatel dráhySociété nationale des chemins de fer français
Datum otevření1979
Technické informace
Délka187 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustava1,5 kV DC
25 kV 50 Hz AC
Maximální rychlost140 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Zóna
5 Pontoise (C1)
5 Saint-Ouen-l'Aumône
5 Saint-Ouen-l'Aumône – Liesse
5 Pierrelaye
4 Montigny – Beauchamp (C3)
4 Franconville – Le Plessis-Bouchard
4 Cernay
4 Ermont-Eaubonne
4 Saint-Gratien
3 Épinay-sur-Seine
3 Gennevilliers
3 Les Grésillons
2 Saint-Ouen
1 Porte de Clichy
1 Pereire – Levallois
pod tunelem linky RER A
1 Neuilly – Porte Maillot
1 Avenue Foch
1 Avenue Henri Martin
1 Boulainvilliers
1 Avenue du Président Kennedy
Seina
5 Saint-Quentin-en-Yvelines –
– Montigny-le-Bretonneux (C7)
5 Saint-Cyr
4 Versailles-Chantiers (C8)
4 Versailles-Rive-Gauche (C5)
4 Porchefontaine
3 Viroflay Rive Gauche
3 Chaville – Vélizy
3 Meudon – Val Fleury
2 Issy
2 Issy – Val de Seine
1 Pont du Garigliano
1 Javel
1 Champ de Mars – Tour Eiffel
1 Pont de l'Alma
1 Invalides
1 Musée d'Orsay
nad tunelem linky RER B
1 Saint-Michel – Notre-Dame
1 Gare d'Austerlitz
1 Bibliothèque François Mitterrand
2 Ivry-sur-Seine
3 Vitry-sur-Seine
3 Les Ardoines
4 Petit Jouy – Les Loges
4 Jouy-en-Josas
4 Vauboyen
4 Bièvres
4 Igny
4 Massy – Palaiseau (C2)
4 Massy – Verrières
4 Chemin d'Antony
4 Rungis – La Fraternelle
4 Pont de Rungis – Aéroport d'Orly
4 Orly – Ville
4 Les Saules
4 Choisy-le-Roi
4 Villeneuve-le-Roi
4 Ablon
4 Athis-Mons
4 Juvisy-sur-Orge
4 Longjumeau
4 Chilly-Mazarin
4 Gravigny – Balizy
4 Petit Vaux
4 Savigny-sur-Orge
4 Épinay-sur-Orge
5 Sainte-Geneviève-des-Bois
5 Saint-Michel-sur-Orge
5 Brétigny
5 La Norville – Saint-Germain-lès-Arpajon
5 Arpajon
5 Égly
6 Breuillet – Bruyères-le-Châtel
6 Breuillet – Village
6 Saint-Chéron
6 Sermaise
6 Dourdan
6 Dourdan – La Forêt (C4)
6 Marolles-en-Hurepoix
6 Bouray
6 Lardy
6 Chamarande
6 Étréchy
6 Étampes
6 Saint-Martin-d'Étampes (C6)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Linka byla zprovozněna v roce 1979, tehdy pod názvem TRG (Transversale Rive Gauche), když byly spojeny do té doby samostatné předměstské linky z Versailles do stanice Invalides a z Gare d'Orsay (dnes stanice Musée d'Orsay) do města Étampes. V roce 1982 byly na trati nasazeny patrové vlaky. V roce 1988 byla otevřena severozápadní větev, která za stanicí Champ de Mars – Tour Eiffel odbočuje ve směru na Montigny-Beauchamp (C3).

V roce 1992 byl k lince RER C připojen úsek Juvisy – Versailles Chantiers. 17. října 1995 byl mezi stanicemi Musée d'Orsay a Saint-Michel - Notre-Dame spáchán atentát, který si vyžádal 29 zraněných. V roce 2000 došlo k prodloužení severozápadní větve z Montigny-Beauchamp do Pontoise (C1) a v Paříži bylo otevřeno nové nádraží Bibliothèque François Mitterrand s přestupem na linku 14.

V roce 2006 byla zrušena větev ArgenteuilErmont-Eaubonne a byla začleněna do linek Transilien.

Charakteristika

RER C je linkou s nejvíce větvemi, které nesledují jen přímé světové strany, ale různě se propojují, takže celek vytváří složitou strukturu. Vzhledem k tomu, že linka prochází kolem významných pařížských pamětihodností jako Eiffelova věž, Invalidovna, Notre-Dame nebo Musée d'Orsay a především její větev C5 končí ve stanici Versailles – Rive Gauche nedaleko zámku Versailles, je tato linka značně využívána také turisty.

Mapa linky RER C

RER C po roce 2025

V roce 2022 dojde k zahájení provozu první části vlakotramvajové linky T12, která na úseku Savigny-sur-Orge Massy-Palaiseau zcela nahradí jednu ze současných větví RER C.[1] Po úplném zprovoznění linky T12 v roce 2025 opustí RER C také úsek Massy-Palaiseau Versailles-Chantiers. Provoz na lince RER C se tak po roce 2025 výrazně zjednoduší, neboť se linka bude skládat z centrálního úseku v Paříži, tří severních a tří jižních větví.

RER C po roce 2025

Vozový park

Provoz na lince RER C zajišťují čtyři generace poschoďových elektrických jednotek Z 2N vyráběné v letech 1982 až 2004. Nejstarší z nich jsou jednosystémové (1,5kV DC) jednotky s označením Z5600, novější jednotky Z8800, Z20500 a Z20900 jsou dvousystémové (1,5kV DC a 25kV AC). Jednotky se skládají že čtyř nebo šesti vozů, čtyřvozové jednotky bývají často provozovány ve dvojicích.

Názvy vlaků

Vlaky RER nemají čísla, ale jsou rozlišovány jmény, skládajícími se ze čtyř písmen. Každá konečná stanice má přiřazené vlastní písmeno, kterým začíná název vlaku, např. vlak VICK končí ve stanici Versailles Rive-Gauche nedaleko zámku. Rozlišení jednotlivých stanic je následující:

  • A = Gare d'Austerlitz (AONE)
  • B = Brétigny-sur-Orge (BALI, BAJI)
  • C = Versailles Chantiers přes Juvisy (CIME)
  • D = Dourdan (DEBA, DUFY)
  • E = Étampes (ELAO, ELBA)
  • F = Bibliothèque François Mitterrand (FOOT)
  • G = Montigny-Beauchamp (GATA, GOTA, GUTA)
  • J = Juvisy-sur-Orge (JILL, JOEL)
  • K = Chaville-Vélizy (KEMA, KUMA)
  • L = Invalides (LARA, LURA, LOLA, LICK)
  • M = Massy-Palaiseau přes Pont de Rungis (MONA)
  • N = Pontoise (NORA)
  • O = Musée d'Orsay (ORSY)
  • P = Boulevard Victor (PAUL)
  • R = Pont de Rungis-Aeroport d'Orly (ROMI)
  • S = Saint-Quentin-en-Yvelines (SARA, SLOM, SVEN)
  • T = Ermont – Eaubonne (TORA)
  • V = Versailles Rive-Gauche (VICK)

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligne C du RER d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.

  1. Tram 12 express : un nouveau tramway de Massy à Evry-Courcouronnes. Tram T12 [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.