Rujána
Rujána[1] (původně Rána, německy Rügen, latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu.
Rujána | |
---|---|
Rügen (německy) | |
![]() národní park Jasmund na ostrově | |
![]() | |
Lokalizace | Baltské moře |
Stát | ![]() |
• Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
Topografie | |
Rozloha | 926 km² |
Zeměpisné souřadnice | 54°25′ s. š., 13°24′ v. d. |
Osídlení | |
Používané jazyky | němčina |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie

Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Jiné zdroje však označují za původce názvu germánské Rugie, kteří ostrov obývali před dobou stěhování národů.[2] Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8. − 11. století tu bylo jedno z nejvýznamnějších středisek moci Pobaltských Slovanů, čelící nájezdům Vikingů. Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně, dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Roku 1325, po smrti Vislava III., posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští a pouze v 1. polovině 15. století se Rujána načas znovu osamostatnila.
V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po Vestfálském míru se Rujána stala součástí Švédska. Po napoleonských válkách byl roku 1815 ostrov připojen k Prusku. Po II. světové válce byla Rujána spojena s Meklenburskem v rámci sovětské okupační zóny a stala se součástí NDR. Po správní reformě v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa patří Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Číselné údaje
Má rozlohu 935 km² (s přilehlými ostrovy) a dosahuje maximální nadmořské výšky 161 m, což je vrchol Piekbergu. Žije na něm 77 000 obyvatel. V ose sever-jih je ostrov dlouhý 52 km, od západu na východ měří 41 km.
Geologie a geografie
Břehy jsou nízké, velmi členité. Vyskytuje se na nich mnoho kos, přesypů a dun. Reliéf je tvořen kopcovitou rovinou s valy koncových morén, které překrývají vápence. Na severu, nedaleko města Sassnitz je Národní park Jasmund. Ten je známý příkrými křídovými skalami, místy vysokými i přes 30 m.
Převážná část povrchu je obdělávána (žito, oves, brambory, cukrová řepa). Na východě a ve střední části ostrova jsou bukové lesy. Je zde rozvinutá živočišná výroba (mléko) a rybolov (sledi, úhoři). Hlavní přístav je Sassnitz. Poblíž něj se těží křída. Jsou zde přímořské lázně (Binz, Sellin). Je spojen s pevninou hrází (2,5 km) se železnicí a mostem. Mezi městy Sassnitz a Trelleborg (Švédsko) fungovalo do roku 2020 trajektové spojení.
Biosférická rezervace
Území o rozloze 22 800 ha, zahrnující jihovýchodní část ostrova, bylo v roce 1991 zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO. Sídlo správy biosférické rezervace je v Putbusu.[3]
Fotogalerie
- Přímořské lázně Binz
- Most Rügenbrücke, spojující Stralsund s ostrovem
- Kap Arkona na severu ostrova
- Pláže v Binzu
- Národní park Jasmund
- Nový a starý silniční a železniční most na Rujánu
- Někdejší vojenský lazaret v Proře
Odkazy
Reference
- BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 68, 104. Standardizované jméno: Rujana.
- BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Stěhování národů. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. 413 s. ISBN 978-80-7021-705-4. S. 308.
- South-east Rügen [online]. UNESCO [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Рюген“.
Literatura
Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 1997, ISBN 80-85983-30-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rujána na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Rujána ve Wikislovníku
Kniha Rujána ve Wikiknihách
- (česky) Cestovní průvodce o Rujáně na Wikibooks