Kvesal chocholatý

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) je největší zástupce řádu trogonů.[2] Ocasní pera tohoto ptáka sloužila v minulosti jako prostředek obchodu s mayskou civilizací. Dnes tohoto ptáka Guatemalci považují za svého národního ptáka[3], dokonce je vyobrazen na guatemalském státním znaku a tamní měna - quetzal - je pojmenována po něm.

Kvesal chocholatý
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN

téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrogoni (Trogoniformes)
Čeleďtrogonovití (Trogonidae)
Rodkvesal (Pharomachrus)
Binomické jméno
Pharomachrus mocinno
De la Llave, 1832
rozšíření kvesala chocholatého
rozšíření kvesala chocholatého
Poddruhy
  • P. m. costaricensis
  • P. m. mocinno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Dorůstá 36 cm a váží asi 210 g. Samci jsou převážně leskle zelení s červeným břichem, prodlouženým peřím na křídlech a žlutým zobákem. Jejich nejvýraznějším znakem je však až 64 cm dlouhý ocas - ve skutečnosti prodloužené svrchní krovky ocasní. Samice mají v porovnání se samci výrazně kratší ocas, tmavý zobák a zcela postrádají prodloužené opeření na křídlech.[4]

Rozšíření

Žije v horských mlžných lesích na území Střední Ameriky - v rozmezí od jižního Mexika po západní Panamu. V současné době je považován za téměř ohrožený druh[5].

Ekologie

V mimohnízdním období se zdržuje samostatně. Živí se převážně ovocem, ale požírá také hmyz (vosy, mravence, larvy) a žáby. Největší zastoupení mají v jeho potravě avokáda a plody jiných rostlin čeledi vavřínovité.

Hnízdí v dutinách ve ztrouchnivělých stromech. V jedné snůšce jsou 2 světle modrá vejce, na jejichž 18 denní inkubaci se podílí oba rodiče, samec zpravidla ve dne a samice v noci. Dlouhá ocasní pera přitom musí mít samec vystrčená z hnízdní dutiny ven a na první pohled tak vypadají jako kapradiny. Mláďata následně krmí ovocem, bobulemi, hmyzem, ještěrkami a malými žábami. Často se však stává, že samice svá mláďata opustí ještě před jejich vylítnutím a o mláďata následně pečuje samotný samec. Úmrtnost mláďat je navíc velmi vysoká, celých 80 % se jich nedožije dospělosti.[4]

  • Samec
  • Samec (všimněte si výrazně prodloužených svrchních krovek ocasních)
  • Samice
  • Kvesal chocholatý (Kostarika)

Kulturní význam

Jako Zeleného boha větru, laskavosti a světla jej uctívali již Aztékové a Mayové.[6] Dle legendy je vtělen do opeřeného hada Quetzalcoatla.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Resplendent Quetzal na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. JOHNSGARD, Paul A. Trogons And Quetzals Of The World. [s.l.]: Smithsonian, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1560983880.
  3. Patrovská-Vernerová, Veronika. Kvesal chocholatý – živoucí legenda Aztéků a Mayů. In: živa.avčr, 2/2011, 88-89 S. (ve formátu .pdf)
  4. KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
  5. Pharomachrus mocinno [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Putování Panamou za bájným kvesalem chocholatým [online]. rozhlas.cz, 2016-06-25 [cit. 2016-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-13.
  7. MARTINOVÁ, Zdena. Zelený bůh větru: Kvesal chocholatý [online]. abicko.cz, 2013-02-19 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.