Prustka

Prustky jsou vytrvalé vodní nebo bahenní byliny, vzhledem poněkud podobné přesličkám. Mají jednoduché, přímé nebo vystoupavé, olistěné lodyhy s okrouhlým průřezem, vyrůstající z plazivého, větveného oddenku, rostoucího při povrchu půdy. Odění je tvořeno štítnatými žláznatými chlupy. Listy jsou jednoduché, čárkovité, celokrajné, uspořádané v přeslenech. Palisty chybějí. Drobné, bezobalné, oboupohlavné nebo jednopohlavné květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí horních listů na vynořených lodyhách. Okvětí je redukováno na celokrajný lem na vrcholu semeníku. Tyčinka je jedna. Semeník je spodní, tvořený jediným plodolistem. Obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem a nese nitkovitou čnělku s bliznovými papilami. Plodem je drobná, podlouhle vejcovitá peckovice s tenkým dužnatým oplodím a tvrdou peckou, někdy interpretovaná jako nažka.[1][2][3]

• 
  Emerzní lodyha prustky obecné
• 
  Submerzní lodyha prustky obecné
• 
  Prustka čtyřlistá

Rod prustka zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Eurasii, Severní a Jižní Americe. Nejrozsáhlejší areál, v podstatě se překrývající s celkovým areálem rodu, má prustka obecná (Hippuris vulgaris). Druh je rozšířen v celé Evropě, temperátní Asii, Severní Americe včetně Grónska a v jižních oblastech Jižní Ameriky. Roztroušeně se vyskytuje i v teplých oblastech České republiky. Prustka čtyřlistá (H. tetraphylla) má obtočnový areál, zahrnující severní Evropu (Skandinávie, Island, severní Rusko) a chladné oblasti Asie i Severní Ameriky. Hippuris lanceolata roste v Kanadě, Aljašce a Ruském Dálném východě, Hippuris montana v Kanadě a na Aljašce.[4][1]

Prustky rostou nejčastěji jako obojživelné rostliny s vynořenou kvetoucí lodyhou, řidčeji pouze submerzně jako splývající rostliny nebo naopak na vlhkých stanovištích mimo vodní plochy. Prustka obecná roste v živinami bohatších stojatých vodách nebo řidčeji v proudících tocích.[1] V Asii vystupuje až do nadmořských výšek okolo 5000 metrů.[3] Prustka čtyřlistá je slanomilná rostlina, která se vyskytuje zejména v přímořských oblastech. Rovněž druh Hippuris lanceolata je slanomilný.[1]

Drobné, bezobalné květy prustek jsou opylovány větrem. Nitky tyčinek se prodlužují až po zaschnutí čnělky. Úspěšné opylení je spíše zřídkavé a bohatá násada plodů se vytváří jen v některých letech. Zralé plody opadávají a klesají do bahna, kde přečkávají zimu a dužnatý obal postupně zetleje. Na kratší vzdálenosti jsou šířeny vodními nebo i vzdušnými proudy, na větší vzdálenost zejména v zaschlém bahně na nohou vodního ptactva. Pro šíření rostliny je podstatné také vegetativní množení.[2] V porostech prustek se vytírají některé druhy ryb. Ponořené lodyhy zůstávají zelené i v zimě a poskytují potravu mnohým živočichům.[2][1]

Prustky obsahují iridoidní glykosidy aukubin a katalpol, různé fenolické sloučeniny (kyselina kávová a ferulová, kempferol a skopoletin) a hojné slizy. Cukry se ukládají ve formě tetrasacharidu stachyózy.[2][1]

V minulosti byl rod Hippuris řazen do samostatné čeledi Hippuridaceae s ne zcela jasným taxonomickým zařazením. Historicky byla kladena do příbuzenstva rodu Haloragis, později do skupiny dvouděložných rostlin označované jako Asteridae. Výsledky fylogenetických molekulárních studií ukázaly, že tento rod tvoří spolu s rodem Callitriche klad uvnitř čeledi Plantaginaceae. Oba rody spojuje adaptace na vodní prostředí, abiotický způsob opylování a redukce květních částí.[2] Vymezení jednotlivých druhů je neustálené. Některé zdroje uvádějí 4 druhy,[4][1] jiné 2 druhy,[3] někteří taxonomové dokonce všechny taxony shrnují do jediného, široce pojatého druhu Hippuris vulgaris.[2]

• prustka čtyřlistá (Hippuris tetraphylla)
• prustka obecná (Hippuris vulgaris)[1][5]

Prustka obecná

Prustka obecná se vysazuje jako snadno pěstovatelná okrasná bahenní či vodní rostlina.[6] Extrakt z rostliny je využíván při léčení tuberkulózy, onemocnění krve a tyfové horečky.[7] Mladé výhonky prustek sbírají a jedí Eskymáci.[2]