Prunéřovské předměstí (Kadaň)

Úplně první stavbou, která na nově vznikajícím Prunéřovském předměstí vyrostla, byla Villa Ehrler (čp. 581). Vznikla v letech 1881 až 1882 podle projektu kadaňského stavitele Josefa Petera (†1922), a sice na objednávku soudce JUDr. Rudolfa Ehrlera. Dalšími vlastníky vily byli později například gymnaziální profesor a vlastivědec Josef Hofmann (†1936) nebo továrník Friedrich Döll, který do roku 1945 vlastnil kadaňské kaolinové a šamotové závody. Nyní ve vile sídlí Mateřská škola Olgy Havlové. Protější Villa Paulus (čp. 593) vznikla roku 1885, a sice rovněž dle projektu Josefa Petera. Jejím stavebníkem byl rukavičkář August Paulus, jehož podnik svého času exportoval zboží do císařské metropole Vídně anebo například do obchodního domu Borberg v Hamburku. Široký sortiment tohoto podniku, který jako svou ochranou známku používal šesticípou hvězdu s hlavou kamzíka, se skládal nejen z elegantních společenských rukaviček, ale též ze speciálních rukavic jezdeckých a řidičských pro automobilisty i cyklisty.

Sousední Villa Peter (čp. 609), jejíž stavba proběhla roku 1888, vznikla jako rezidence zde již několikrát zmiňovaného kadaňského stavitele Josefa Petera. Charakterem novorenesančního zámečku je typická další z vil Prunéřovského předměstí,Villa Herold (čp. 641). Ta byla vystavěna, opět na základě projektu z dílny Josefa Petera, v letech 1895 až 1896 na objednávku Moritze Herolda, který investoval do těžby tzv. zelené hlinky (seladonit) pod horou Úhoští u Kadaně. Secesní Villa Siegert (čp. 690) z roku 1905 byla naprojektována a postavena podle projektu kadaňského stavitele Johanna Petzeta (†1937) pro sochaře a kameníka Aloise Siegerta. Z vil v nynější Jungmannově ulici můžeme zmínit Villu Palm (čp. 655), kterou v roce 1899 projektoval a postavil Josef Peter pro Emila Palma (†1940), profesora chemie, který působil na kadaňské Královské české zemědělské zemské střední škole. Zástavbě nynější Poštovní ulice dominuje Villa Rexeis (čp. 741) s výrazným architektonickým prvkem v podobě věžičky, kterou si roku 1911 nechal dle projektu Johanna Petzeta vystavět Karel Rexeis, železničář, strojvůdce a významná osobnost českého spolkového života v prvorepublikové Kadani.

Za architektonicky nejvýznamnější objekt Prunéřovského předměstí je pak možné pokládat nejspíše monumentální secesní Villu Löwy (čp. 750) v nynější Dvořákově ulici, která je dílem stavitele Johanna Petzeta. Jejími stavebníky a prvními vlastníky byli manželé Heinrich a Marie Löwy. Heinrich Löwy (†1939), původem z Černovic na Bukovině (nyní součást Ukrajiny), pocházel z židovské rodiny a po studiích na univerzitách ve Vídni a v Praze vyučoval matematiku, geometrii a kreslení na gymnáziích ve slezském Bílsku (nyní součást Polska), jadranském Terstu, ve Vídni, a nakonec v Kadani.

Na Prunéřovské předměstí vznikla také řada veřejných budov. Mezi nimi například v roce 1889 budova okresního hejtmanství (čp. 612), která se nachází na nynější třídě Kpt. Jaroše. Tamtéž nechal pak roku 1891 vybudoval podnikatel Johann Meissner parostrojní pivovar (čp. 613), vedle nějž stávala též Villa Meissner (čp. 632) – obě tyto budovy však byly zbořeny. Z roku 1892 pochází budova měšťanské školy (čp. 620) v nynější ulici 5. května, ve které nyní sídlí kadaňské gymnázium. V roce 1900 byla pro kadaňskou židovskou obec otevřena ve Školní ulici nová synagoga, která byla zničena roku 1938 během tzv. Křišťálové noci. Novogotický evangelický kostel Krista Spasitele (nyní kostel sv. Petra a Pavla náležející Církvi československé husitské) v Jungmannově ulici vznikl roku 1904.