Prométheus
Prométheus (řecky Προμηθέας) je podle řecké mytologie Titán, syn Titána Íapeta a titánky Themis nebo podle některých zdrojů Klymené, stvořitel člověka, kterému přinesl oheň, za což byl potrestán bohem Diem.
Prométheus | |
---|---|
Místo pohřbení | Argos |
Choť | Pronoia Axiothëa Kelaino Klymene |
Děti | Deukalión Thebe Chimaereus Lycus Aidos Hellén |
Rodiče | Iapetos a Themis, Klymene a Asia |
Příbuzní | Epimétheus[1], Menoitios[1] a Atlás[1][2] (sourozenci) Hellén[3], Amfiktyón, Amphictyon, Pandora, Orestheus, Thyia, Melanteia, Prótogeneia, Haemone, Candybvs a Pandóra (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prometheův život podle pověsti
Prometheus byl bratr Titánů Epimethea a Atlanta, oba však předčil svou vychytralostí a mazaností. Neměl žádnou úctu k bohům a vysmíval se Diovi, ačkoliv na straně bohů bojoval proti Titánům. Byl velmi statečný. Jednou vyhrál v boji proti Titánům.
Maso lidem
Prometheus byl stvořitelem člověka – sochy z hlíny a dešťové vody. Této neživé soše vdechla duši Palas Athéna .[4] Jednou došel Zeus k Prometheovi a řekl, že by lidé měli bohům přinášet oběti, protože jim dovolují žít. Druhý den Prometheus zabil býka, stáhl z něj kůži, do které zabalil maso a dal to na jednu hromadu a pak na druhou hromadu dal kosti obalené tukem, zavolal Dia a řekl: „Pojď Die, vyber první hromadu toho co chceš, aby lidé obětovali bohům, a druhou, co si mají ponechat.“ Zeus, který očekával nějakou zradu, přišel k hromadě kostí s tukem a odhrnul to bílé a hleděl na kost, která tam byla, když přišel k druhé, a odhrnul kůži, praštila ho do nosu vůně masa a odešel zpět na Olymp. Od té doby lidé obětovali bohům pouze tuk a kosti.
Oheň lidem a trest
Zeus, znechucen lstí s obětinou, na zemi větrem udusal všechen oheň a vodou uhasil všechna ohniště a řekl: „Když mají maso místo nás, ať ho jedí syrové“.[zdroj?] Prometheus pak cítil lítost ke svým stvořením, když viděl, jak se chvějí v chladu o zimních nocích a jedí syrové maso. Rozhodl se vrátit do rukou lidí oheň tak, že ho lstí bohům ukradl a přinesl ho lidem ukrytý v dutině hole.
Za tento čin Zeus vymyslel strašlivý trest: Nechal Promethea přikovat ke skále v pohoří Kavkaz a čekal, kdy se Prométheus začne za svůj čin odprošovat. Prometheus se však neodprosil, a tak za ním Zeus poslal orla Ethona (v mnoha zpracováních zaměňovaný za supa), který Prométheovi každý den vyrval játra. Ta mu pak do druhého dne dorůstala a orel měl po 12 generací co jíst.
Prometheus měl také jasnovidecké schopnosti, které zdědil po své matce. Viděl zánik Olympu a všech bohů. Zeus mu slíbil svobodu, když mu prozradí věštbu, ale Prométheus odolával.
Nakonec Zeus Prométhea obměkčil a ten mu řekl, ať provdá bohyni Thetidu (na kterou si Zeus dělal zálusk) za smrtelníka, neboť Thetidin syn převýší v síle, moudrosti, kráse a všem možném svého otce. To znamená že kdyby byl otcem Zeus, tak ho jeho syn předčí. Zeus na radu Prométhea provdal Thetis za Pélea a z tohoto svazku se zrodil slavný bojovník Achilles, který bojoval a padl u Troje.
Mýtus o Prométheovi v perspektivě srovnávací mytologie
Ačkoli patří mýtus o Prométhovi mezi nejznámější antické mýty, nemá přímou paralelu v jiných indoevropských mytologiích. Odkazy na Kavkaz i mýtus o krádeži ohně bohům, přikování ke skále a klování orlem však Prométhea spojují s mytologií národů Kavkazu. Prométheovi nejpodobnější osud měl gruzínský hrdina Amirani (Amirán), který proslul jako bojovník proti démonům. Když však rozhněvaný bůh Armazi lidem uzmul oheň, Amirani ho bohům ukradl a lidem vrátil. Za to jej bohové přikovali ke skále. Amirani si neustále tře okovy o skálu (podle jiné verze mu je okusuje jeho pes), ale ve chvíli, kdy zeslábnou, přiletí orel a klovne Amiraniho do srdce. V tu chvíli přijde božský kovář, a než Amirani procitne, je znovu pevně připoutaný.[5]
Lstivý, ale přesto lidumilný a štědrý Prométheus je typický kulturní hrdina s atributy šprýmaře, v širším kontextu jej tedy můžeme srovnat s dalšími šprýmaři, jako byl např. polynéský hrdina Maui nebo Kojot a Krkavec v mýtech severoamerických indiánů, kteří rovněž přinesli lidem oheň či světlo a nezřídka byli za svou krádež tvrdě potrestání.
Literární díla o Prométheovi
- Aischylos, Spoutaný Prométheus
- Percy Bysshe Shelley, Odpoutaný Prométheus
- Kniha „Prometheus Upoutaný“ (volně ke stažení – EN verze)
Odkaz v populární kultuře
Televize a film
V Americkém seriálu Hvězdná brána (anglicky Stargate SG-1) je po této postavě pojmenován pozemský vesmírný křižník X-303, který se využívá jak na cestování vesmírem, tak i na obranu Země.
Americký film režiséra Ridleyho Scotta, Prometheus z roku 2012, je prequelem filmu Vetřelec. Ve filmu se také nachází vesmírná loď pojmenovaná Prometheus.
Beletrie
V thrilleru Prométheus v plamenech autorů Scortia-Robinson z roku 1976 je jako Prométheus pojmenována jaderná elektrárna, v níž dojde k tzv. čínskému syndromu.
Časopis Prometheus
Nekomerční filosoficko-literární časopis Prometheus je unikátním vydavatelským počinem, na němž se podílelo více než 130 autorů prostřednictvím stovek textů, uveřejněných na bezmála 1000 stranách. Během let 1995–2002 se s královéhradeckým Prometheem seznámili významní filosofové i osobnosti z jiných, příbuzných oblastí. Časopis Prometheus, jakož i sborníky z prometheovských kolokvií a filosofické kalendárium, které vznikly na půdě Univerzity Hradec Králové, jsou k dispozici na http://web.uhk.cz/prometh/Komplet/index.html
Medicína
Speciální dialyzační zařízení, které obstarává funkci ledvin i jater. Indikuje se při selhání jater. Umožňuje přečkání jisté doby, než mohou být játra transplantována. Název je asi odkazem na utrpení Prométhea, kterému ptáci klovali játra, za trest, že se zprotivil bohům.
Reference
- Promētheus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- Atlas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- Deucalion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- PETIŠKA, Eduard. Staré české báje a pověsti. [s.l.]: [s.n.]
- Komorovský, Ján: Prometeus : Mytologické paralely. Bratislava : Smena, 1986, 169 s.
Literatura
- ZAMAROVSKÝ, V.: Bohové a hrdinové antických bájí.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prométheus na Wikimedia Commons
- Dílo Marnosti/Prometheus ve Wikizdrojích