Epimétheus

Epimétheus (řecky Ἐπιμηθεύς, latinsky Epimetheus) je v řecké mytologii Titánem. Je synem Titána Íapeta a Klymené, dcery Titána Ókeana.

Epimétheus
ChoťPandóra
DětiPyrrha
Profasis
RodičeIapetos a Themis a Klymene
PříbuzníAtlás[1], Menoitios a Prométheus[2][3] (sourozenci)
Hellén[4], Amfiktyón, Amphictyon, Pandora, Thyia, Melanteia, Prótogeneia, Orestheus, Haemone, Candybvs a Pandóra (vnoučata)
Funkceking of Sicyon
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho bratry jsou Atlás, Prométheus, a Menoitios. Epimétheus je otcem Pyrrhy, pozdější manželky Deukalióna.

Když jeho bratr Prométheus dal lidem oheň, ukradený bohům, lidé se od něho naučili různá řemesla i umění a žili šťastně, až se to bohům přestávalo líbit. Nejvyšší bůh Zeus proto nařídil, aby Héfaistos, božský kovář, vytvořil z hlíny a vody dívku, jejíž kráse nikdo neodolá. Bohové jí dali jméno Pandóra a obdarovali ji dary, mezi nimi však také nemocemi, bědami, zlem a jinými neřestmi.

Bůh Hermés ji doprovodil na zem k Epimétheovi, kterého Prométheus varoval, aby nebral všechno, co bohové dávají. Ale Epimétheus neposlechl a vzal si ji za ženu. Netrvalo dlouho a Pandóra splnila příkaz bohů: otevřela skříňku s jejich dary a všechny ty bědy, svízele a nemoci se rozletěly do světa. Na dně skříňky zůstala jedině naděje.

Odraz v umění
  • Aischylova tragédie Spoutaný Prométheus (kolem r. 470 př. n. l.), který vyjádřil myšlenku, že zlo, bída a utrpení lidstva je z vůle bohů, často i záměrné

Reference
  1. Atlas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Elimetěj. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLa.
  3. Promētheus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. Deucalion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.