Argos (Peloponés)

Prvním králem Argu byl podle mytologie Inachos, syn Okeana a Tethydy. Inachos měl do Argu přijít z Egypta s mnoha vyhnanci, kteří zde založili město. Podle jiné pověsti byl Argos založen stejnojmenným hrdinou Argem, synem boha Dia a Niobé. Z Argu pocházeli mnozí řečtí mytičtí hrdinové, například Helena Trojská, Herakles, Perseus a makedonská královská dynastie.

Jméno Argos je pravděpodobně předřecké, pelasgické. Předřeckého původu je i jméno městské pevnosti Larissa. Stejného původu je i jméno celé oblasti, Argolida.

Starověk

Starověké divadlo a město v pozadí

Chrám bohyně Héry

V blízkosti města bylo objeveno i neolitické sídliště. Později zůstalo místo opuštěné a nové osídlení vzniká kolem roku 2000 před Kr. a pokračuje do roku 1600 před Kr. V této době zde sídlili předřečtí Pelasgové. Město se jménem Argos bylo založeno pravděpodobně během mykénské doby, po roce 1600 před Kr., kdy sem přišlo řecké obyvatelstvo, ale nestál zde významný palác, jako v sousedních Mykénách či v Tirynte. Z mykénské doby nemáme dostatečně zachovány nálezy. Argos však vzpomíná Homér jako významné Mykénské centrum. Argos mohl ve skutečnosti být jedna z pevností nedalekých Mykén, jelikož i v pozdějším období byla využívána místní pevnost Larissa. Po pádu mykénské civilizace se zde usazují Dórové, kteří se promíchali s původním obyvatelstvem. V 8. stol. před Kr. začíná Argos opět nabírat na důležitosti a tak se dostává do sporů se Spartou. V roce 699 před Kr. Argos porazil Spartu a ovládl velkou část severního Peloponésu. V 6. stol. začíná slábnout vliv Argu, ze kterého se vymanily Korint a Sikyón, dokonce byly Argejci poraženi Sparťany a Argos vystupoval jako spojenec Atén. Během Řecko-perských válek byl podepsán mír se Spartou a Argos se zúčastnil v protiperských válkách. V letech 474 – 470 působil v Argu ostrakizovaný athénský politik Themistoklés, který přispěl k šíření nových antispartských myšlenek a také demokratizaci dlouho aristokracií ovládaného Argu. Vznik jistého stupně demokracie ještě více podnítil spojení se s Aténami, během vlády Perikla. V celé první Peloponéské válce byl Argos ve spojení s Aténami. V druhé válce však ve městě zvítězila prospartská strana a tak se Argos spojil se Spartou proti Aténám, později však byla prospartská vláda svržena, zatčena Atéňany a spojenectví se obnovilo až do úplné porážky Atén Sparťany. Síla Argu byla definitivně zlomena. V 3. stol. již Argos ztratil svou politickou moc, pocházela však odsud známá básniřka Telesilla. V 2. stol. před Kr. Argos znovu ovládli Sparťané, později se osvobodil a stal se členem Achajského spolku, který v roce 146 před Kr. ovládli Římané. Během římské vlády zažívá Argos nový velký rozmach, po neklidných předešlých stoletích. Císař Hadrián zde postavil divadlo, Serapidin chrám, lázně (jedny z největších nejzachovalejších římských lázní v Řecku), odeón a akvadukt. Ve městě se postupně začíná šířit křesťanství. V roce 267 Argos vyplenili Gótové, v roce 395 Ostrogóti. V tomto roce se Řecko stalo součástí Východořímské (Byzantské) říše. V 4. a 5. stol. byly zrenovované všechny městské stavby, jako Odeon a divadlo, které byly v minulosti zničeny během zmíněných vpádů barbarů. Postavila se i nová stoa a mnoho křesťanských bazilik. Velká křesťanská bazilika stála na městské akropoli Larissa. Tato bazilika patřila mezi nejstarší baziliky na Peloponésu. Biskup z Arga měl významné postavení.

Byzantská a benátská doba

Pevnost Larissa

V roce 552 po Kr. byl Argos zničen velkým zemětřesením. Následně se na Peloponésu usazují Slované, kteří Argos kompletně zničili. V roce 805 Byzantští Řekové porazili řecké Slovany a tak se i Argos vrátil pod byzantskou správu. Bylo obnoveno argejské biskupství. V 9. stol. zde jako biskup působil jistý Sv. Petr z Konstantinopole, který pomohl znovuvybudovat město a vystavěl ve městě mnoho škol. Mezi 10 – 12. stol. byl již Argos znovu významným městem a obchodním střediskem. V roce 1204 dobyli křižáci Byzantskou říši, ovládli i Argolidu. V roce 1388 ovládli Argolidu Benátčané. Během této doby sídlil v Argu benátský místodržící a katolický biskup. Ve městě žili kromě Řeků i Italové a Francouzi. V této době se ve velké části Argolidy, i v blízkosti města Argos usadili Arvanité (Albánci), kteří zde žijí dodnes. V samotném městě však zůstaly Řekové. V roce 1463 dobyli od Benátčanů Argos Osmanští Turci, město se stalo součástí Osmanské říše.

Turecká nadvláda Po dobytí Argu Turky se velká část místního obyvatelstva vystěhovala do Konstantinopole. Benátky dobyli Argos ještě jednou, ale nakonec ho v roce 1479 předaly Turkům. Benátčané ovládali město naposledy v období od roku 1688 do roku 1715, ale následně ho definitivně ovládli Turci. V 18. stol. město zcela upadlo, stalo se z něj jen malé provinční osmanské město, přestože místní Řekové stále udržovali obchodní kontakty. Argos se zapojil do Řecké války za nezávislost od Turků 23. března 1821, na čele místního povstání stál Stamatelos Antonopulos, významným objektem bojů Řeků a Turků se stala pevnost Larissa.

V Řecku

Radnice

Po vzniku Řecka v roce 1830 začíná opětovný rozmach Argu. Za rozmachem města stál hlavně první řecký premiér Ioannis Kappodistrias, který ve městě postavil nové domy, radnici, kasárna a základní školu. Koncem 19. a začátkem 20. stol. se z Argu stalo jedno z nejvýznamnějších a nejbohatších měst Řecka. Bohatí podnikatelé zde vystavěli velkolepé neoklasicistní domy, jako tzv. Megaro Konstantopulu (Konstantopulosova budova), nebo nová městská neoklasicistní Agora. Po osvobození severního Řecka se z Argu stalo klidné menší město, kterým je i dnes.

• Bitva 300 bojovníků
• Argolida