Kobylisy
Kobylisy (německy Kobilis) jsou městská čtvrť a katastrální území na severu Prahy (MČ Praha 8), sousedící s Libní (J), Ďáblicemi (S), Střížkovem (V) a Čimicemi (Z). Východní část je tvořena panelovým sídlištěm (zhruba 10 tisíc obyvatel), západní část rodinnými domky. Na severu je Ďáblický háj, pokrývající kopec Ládví o nadmořské výšce cca 360 m. Mezi Kobylisy a Bohnicemi leží Čimický háj. Zástavba rodinných domů na severu Kobylis, vymezená ze západu ulicí Klapkovou a z jihu Veltěžskou, dříve nesla místopisné označení „Pod Ládvím též Nové Ďáblice“ a spolu s tzv. Seidlovou kolonií byla do roku 1951[2] součástí[3] Ďáblic, přičemž k Ďáblicím dlouho náležely i další, dnes kobyliské pozemky, východně od této místní části.[4]
Kobylisy | |
---|---|
Kobylisy: metro Ládví a sídliště Ďáblice | |
Lokalita | |
Městská část | Praha 8 |
Správní obvod | Praha 8 |
Obvod | Praha 8 |
Obec | Praha |
Zeměpisné souřadnice | 50°7′31″ s. š., 14°27′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 28 657 (2011)[1] |
Počet domů | 1 774 (2011)[1] |
Počet ZSJ | 12 |
Kobylisy | |
Další údaje | |
Kód části obce | 400611 |
Kód k. ú. | 730475 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Nejstarší osídlení dokládají nálezy hrazené osady z období mladšího eneolitu, pohřebiště z pozdního eneolitu a stopy zemědělské činnosti z doby bronzové. Z dob stěhování národů se zachovaly hroby.[5] První písemná zmínka o obci původně zvané Kobolisy (latinsky Cobolicz) je ve formulářové listině z 15. července 1297, dle níž byla ves v dočasném držení Konráda od Kamene, staroměstského patricije německého původu. Osada byla roku 1305 dána králem Václavem II. s podílem na Vrbici ku prebendě kanovníkům pražským. Císař Zikmund odňal pak kanovníkům zdejší dvůr a zapsal jej s příslušenstvím dvěma rychtářům Nového města pražského. V 18. století bylo území dnešních Kobylis odlesněno. Kolem roku 1841 byly Kobylisy malou vesnicí obklopenou sady, poli a pastvinami, o čemž svědčí katastrální mapy. V roce 1890 Statistický přehled okresu karlínského uvádí: „Jsou zde též tři cihelny a jedna parní mlátička. Menší různá řemesla jsou zde četně zastoupena. Pamětní knihu obec nevede. Sbor dobrovolných hasičů jest jediným zdejším spolkem.“[6] Čimický háj byl vysázen uměle a evidován jako lesní pozemek.[7] V Kobylisích se v 19. století a na počátku 20. století těžil a zpracovával písek, nacházela se zde i cihelna. Připomínky této činnosti se dnes dají najít v toponymech: ulice Na Pecích (v letech 1906–1925 V cihelně), Na Přesypu a Na Pískovně (Bohnice), zastávky autobusu Pískovna (dnes Čimický háj) a Písečná.[8]
Vývoj počtu obyvatel
1785 | 1843 | 1857 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2007 | 2009 | 2011 | 2012 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | 316 | 401 | 428 | 565 | 876 | 2 125 | 3 199 | 3 384 | 5 881 | 10 308 | 12 744 | 11 061 | 37 013 | 32 903 | 28 961 | 27 354 | 27 531 | 28 241 | 27 911 | ||
Domů | 25 | 35 | 38 | 38 | 62 | 49 | 196 |
Významné události
- 27. května 1942 se v Kobyliské zatáčce uskutečnil atentát na Reinharda Heydricha – hlavní cíl operace Anthropoid (samotné místo atentátu leží v katastrálním území Libeň nedaleko hranice obou čtvrtí)
- Kobyliská střelnice – místo hromadných poprav českých lidí za druhé světové války, především v období heydrichiády a za Pražského povstání
Doprava
V roce 2004 byly dokončeny stanice metra „Kobylisy“ (podle návrhu Anny Martínkové[9]) a „Ládví“. Čtvrtí prochází autobusové i tramvajové linky. Na území čtvrti se nachází tramvajová vozovna a stejnojmenná konečná tramvají Vozovna Kobylisy.
Významné stavby
- U metra Kobylisy byly podle návrhů Pavla Obermana, Milana Hrůzy a Petra Dufka vystavěny zeměměřické a katastrální úřady.
- Dominantou Kobyliského náměstí je římskokatolický farní kostel svaté Terezie od Dítěte Ježíše při Salesiánském středisku mládeže Dona Bosca.
- Stranou hlavního ruchu, v ulici U Školské zahrady a v blízkosti přírodní památky Okrouhlík je situován evangelický kostel U Jákobova žebříku.
- V roce 1947 byly v Kobylisích, mezi ulicemi Služská, Vršní a Kobyliské náměstí, podle návrhů Václava Jetele a Jaroslava Kincla postaveny tzv. dvouletkové domy. Původně se jednalo o třípodlažní domy se sedlovými střechami.
- Richard Ferdinand Podzemný byl projektantem dvou funkcionalistických vil, z nichž jedna se nachází v Čimické ulici, č.p. 76/772 a druhá v Libišské ulici čp. 10/772.[10]
- V Chaberské ulici sídlí Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, postavený v 60. letech. V roce 1963 zde byl spuštěn první maser v tehdejším Československu. Tuto přelomovou událost čs. laserové fyziky brzo následovala první laserová oční operace v Československu, provedená právě v budově ÚFE v Kobylisích.[11]
- Ulice Na Šutce nese název podle bývalé vinice, jejíž majitelé byli pravděpodobně Šudové ze Semanína.[5]
- Název ulice Ke Stírce upomíná na dnes již zaniklou usedlost Stírka, dříve Štírka. Nejstarší jádro usedlosti, bývalá viniční věž s roubeným patrem, byla dokladem středověkého osídlení oblasti. Kolem roku 1664 byla rozšířena o obytnou část a hospodářská stavení. V 90. letech 19. století patřila manželům Dědinovým. V roce 1986 byla asanována.[12]
Kultura
- V Klapkově ulici se nachází Divadlo Karla Hackera – Jiskra. U Základní školy Hovorčovická je umístěna plastika Inspirace, jejímž autorem je sochař Jan Hána.
- V jižním cípu Čimického háje, blízko stejnojmenné autobusové zastávky, stojí pomník Rudé armády. Druhý stojí u Kobyliského hřbitova, kam byl přemístěn z centra Prahy 8.[13] Na rohu Střelničné ulice a Náhorní stojí Dům Bible.[14] V Burešově a Klapkově ulici má pobočky Městská knihovna v Praze. V Klapkově ulici také sídlí nakladatelství nakladatelství Portál.[15]
- Salesiánské divadlo na Kobyliském náměstí při Salesiánském středisku mládeže Dona Bosca.
Služby
V katastru Kobylis najdeme 5 základních škol, 2 základní umělecké školy, česko-ruské gymnázium, obchodní akademii, střední odborné učiliště a střední odborné školy. Ze zdravotnických zařízení zde najdeme četné ordinace a polikliniku. Komplexy obchodů se nacházejí především v Kulturním domě Ládví, protějším obchodním domě ve Střelničné ulici a v obchodním centru Sokolniky (pojmenováno podle jednoho moskevského parku), postavených v 70. letech.[16]
Volnočasové vyžití především dětí zajišťuje Dům dětí a mládeže Spirála a Salesiánské středisko mládeže.[17] V Mirovické ulici se nachází domov pro seniory.[18]
Sport
- V ulici Žernosecká leží Beachklub Ládví, s 18 kurty největší sportovní areál na plážový volejbal v Česku.
- V blízkosti ulice Nad koupalištěm, s vchodem z ulice Pod statky se nachází koupaliště, zrekonstruované po výstavbě stanice metra Kobylisy, při které sloužilo jako stavební zázemí této stanice.
- V Kobylisích vyvíjí činnost fotbalový klub FK Admira Praha.
Příroda
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 193, str. 2152, vydáno v Praze dne 21. srpna 1951
- Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1934. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi České., s. 274.
- http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/KRAV/KRAV59_index.html Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine Státní mapa 1:5000 - odvozená, mapový list Kralupy nad Vltavou 5-9, vydáno roku 1951
- Kocourek, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN 80-7316-209-1.
- Okres karlínský roku 1890 k oslavě a na paměť Všeobecné zemské jubilejní výstavy 1891, vydal Hospodářský spolek pro okres karlínský v roce 1891. Tisk M.Knapp, 106 s.
- Kříž, Jiří a Rosendorf, Pavel. Příroda Prahy 8. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2001. 88 s. ISBN 80-238-6676-1.
- Kožušková, Hana, ed. Vznik názvů ulic v Praze osm. Praha: Obv. kult. dům Praha 8, Dokum. středisko, 1988. 71 s.
- Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich, foto Vladislav Skala. Praha 1945–2003 – kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 357 s. ISBN 80-7277-304-6
- Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich a Havlová, Ester. Praha 1919–1940: kapitoly o meziválečné architektuře. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 303 s. ISBN 80-7277-019-5.
- Viz příběh na str. 197 zde
- Tvrz, Josef. Nemovité kulturní památky v Praze 8. Praha: Obvodní kult. dům Praha 8, 1986. 36 s.
- http://www.hrbitovy.cz/obnova.html
- http://dumbible.cz/
- http://www.portal.cz/
- http://www.praha8.cz/(3bxzaeyi3afxdc3teagdfmep)/default.aspx?id=11560&ido=490&sh=726665816
- Archivovaná kopie. sasmkob.sdb.cz [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23.
- http://www.ddkobylisy.cz/
Literatura
- HACKER, Karel. Dějiny obce Kobylis. Praha: [s.n.], 1935. Dostupné online. Minulost dnešní městské části Prahy 8 od nejstarších dob do 30. let 20. stol. sepsaná na základě archivních a dalších pramenů. Historické události, náboženské poměry, školství, podoba obce v druhé polovině 19. stol. Památné stromy.
- LEHKOŽIVOVÁ, Irena; PLATIL, Josef; TUČEK, Ondřej. Sídliště Ďáblice: architektura pro lidi. Praha : Spolek přátel sídliště Ďáblice, 2019. ISBN 978-80-270-3525-0
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobylisy na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa Kobylisy na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Stručná informace – se seznamem ulic
- Památky Prahy 8
- Počet obyvatel 2001–2012