Praga BH-111
Praga BH-111 byl československý sportovní letoun navržený a postavený speciálně pro účast v evropské soutěži turistických letounů Challenge 1932. Jednalo se o dvoumístný dolnoplošník smíšené konstrukce.[1]
Praga BH-111 | |
---|---|
Praga BH-111 s motorem Gipsy III | |
Určení | sportovní letoun |
Výrobce | Praga |
Šéfkonstruktér | Pavel Beneš a Miroslav Hajn |
První let | červenec 1932 |
Zařazeno | 1932 |
Vyřazeno | 1938 |
Charakter | zrušeny |
Uživatel | Československo |
Vyrobeno kusů | 3 |
Další vývoj | Praga E-112 (nerealizovaný projekt)[p 1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznik a vývoj
Letoun byl navržen začátkem roku 1932[2]:s.165 Pavlem Benešem a Miroslavem Hajnem - proto písmena BH v označení a číslo 111 odkazovalo na jejich předchozí úspěšný typ Avia BH-11.[2]:s.165 BH-111 byla poslední společnou konstrukcí této dvojice.[2]:s.166[p 2]
V srpnu 1932 byly zapsány, ve stejný den 9. srpna 1932, do leteckého rejstříku tří vyrobené letouny BH-111, které pro mezinárodní soutěž turistických letadel Challenge International de Tourisme 1932 vyrobilo letecké oddělení Praga společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Měly imatrikulace OK-BAH (výr. č. 1), OK-BEH (výr. č. 2) a OK-BIH (výr. č. 3).[3] Letadla ČKD „Praga“ BH-111 s motorem Gipsy III, které továrna Českomoravská-Kolben-Daněk přihlásila již v dubnu 1932 na Challenge de Tourisme International 1932, byla dohotovena koncem července 1932. Letadla zalétal tovární šéfpilot Karel Fritsch na letišti Vojenské továrny na letadla v Letňanech.[4]
Popis letounu
Jednalo se o dolnoplošník s obdélníkovým křídlem se zaoblenými konci, vyztuženým jednou krátkou vzpěrou mezi nosníkem centroplánu a prvním trupovým podélníkem[2]:s.165 a ocelovými dráty, zkonstruovaným ze dřeva s plátěným potahem, které bylo vybaveno automatickými sloty a vztlakovými klapkami.[2]:s.165 Křídla byla polotlustého profilu a silně na konci zúžena. Křídlo bylo možno sklopit dozadu podél trupu, jak požadovaly podmínky soutěže.[2]:s.165 Trup a ocasní plochy byly z ocelových trubek potažených plátnem.[2]:s.165 Nástavky křídla byly svařeny z chrom-molybdenových trubek v celku s trupem, vpředu byly opatřeny vzpěrou od horní hrany trupu, vzadu byly samonosné. Žebra a kryty nástavků jsou ze dřeva a dýhy.[4]
Trup byl čtyřhranného průřezu se silně klenutou vrchní částí, čímž byla vytvořena kabina pro pilota vpředu a cestujícího vzadu. Tandemově uspořádané kokpity osádky, oba vybavené řízením, byly opatřeny společným překrytem. Zadní řízení bylo vyjímatelné. Ocasní plochy a kormidla byly ze dřeva a pevné části potaženy dýhou, pohyblivé plátnem. Vodorovná ocasní plocha byla vyztužena profilovými dráty a její náběh bylo možné měnit za letu. Pevný podvozek bez průběžné nápravy byl záďového typu, s ostruhou opatřenou kluznou patkou a aerodynamicky zakrytovanýma nohama hlavních kol.[5] Podvozek měl poprvé u československých letounů částečné zasunutí kol za letu v tzv. „bačkorách“.[6]
Pohon byl zajišťován řadovým motorem instalovaným v přídi, pohánějícím dvoulistou, na zemi regulovatelnou, kovovou vrtuli značky Letov.[2]:s.165 Za motorem byla protipožární stěna a za ní benzinová a olejová nádrž, které z části tvořily povrchu trupu. Palivové nádrže byly dvě, horní nádrž tvořila část klenby trupu a byla provedena jako spádová. Od spodní nádrže do horní se čerpalo palivo AC pumpou.[4] Letouny byly osazeny dovezenými britskými motory de Havilland Gipsy III o výkonu 110/120 k (81/88 kW). Objem válců tohoto řadového čtyřválcového invertního motoru činil 7820 cm3 při vrtání 140 mm a zdvihu 127 mm.[2]:s.165 Od léta 1934 byly i letouny dříve provozované s motory Gipsy postupně vybaveny československými řadovými čtyřválcovými invertními motory Walter Junior o výkonu 105/120 k (77/88 kW),o objemu válců 5816 cm3 při vrtání 115 mm a zdvihu 140 mm.[2]:s.165 i vzhledem k obtížím se získáváním náhradních dílů pro motory Gipsy.
Použití
Do leteckého rejstříku byly všechny 3 letouny zapsány jako tovární letouny společnosti Praga. Po návratu ze soutěže Challenge se Praga BH-111 zúčastnila Leteckého dne konaného 11. září 1932 na Kbelském letišti.[7] Roku 1934 se jeden letoun objevil ve filmu Dokud máš maminku.[5] V roce 1935 byly převedeny do majetku Ministerstva veřejných prací a sloužily jako turistické v aeroklubech.
OK-BAH vlastnil Moravsko-slezský aeroklub, OK-BEH Aeroklub RČs. a OK-BIH Aeroklub Vysokoškolského sportu.[8] Dva letouny BH-111 působily v československém aeroklubovém létání do roku 1937 a poslední byl vyřazen až na podzim 1938.[2]:s.165 Jako první byl z leteckého rejstříku vyřazen letoun s imatrikulací OK-BEH, výr. č. 2 (1937), o rok později OH-BIH (výr. č. 3) a nakonec v roce 1939 letoun s imatrikulací OK-BAH (výr. č. 1).[9][2]:s.296-297
Jedním z posledních veřejných vystoupení byla účast na Výstavě sportovních letadel z Národní letecké sbírky pořízených rámci akce 1000 nových pilotů, která se uskutečnila na jaře 1936 na pražském výstavišti.[10]
Sportovní úspěchy
Challenge International de Tourisme 1932 se konala v srpnu 1932, měřila celkem 7348 km a hlavním pořadatelem tohoto ročníku bylo Německo (start a cíl ve Staakenu).V soutěži, do které odstartovalo celkem 43 účastníků, dosáhly osádky Josef Kalla–Novák (start. č. T-2) na 12. místo[11] a František Klepš–Gernie na 21. místo (start. č. T-4) [12]:s.104 mezi 24 které závod dokončily.[12]:s.104 Třetí BH-111 s osádkou ve složení Karel Mareš–Novotný závod nedokončila (start. č. T-3), protože musela kvůli poruše motoru nouzově přistát v blízkosti Padovy,[12]:s.104 přičemž byl stroj poškozen. V technickém hodnocení získala BH-111 4. místo mezi celkem 17 typy účastnícími se soutěže. Kovové vrtule „Letov“ s natáčecími listy si svojí kvalitou prověřenou v závodě Challenge získaly uznání a byly rovněž v tomto závodě použity na všech polských letadlech. Po tomto úspěchu byla učiněna z polské strany další, větší objednávka a vrtule Letov byly zamontovány i do jiných polských letadel.[13]
V srpnu 1935 (24.-30.8.) se dva stroje tohoto typu zúčastnily I. ročníku mezinárodního závodu turistických letounů Il Raduno del Littorio[12]:s.148 uspořádaného Italským královským aeroklubem. Technicky se závod sestával ze dvou částí: hvězdicového a okružního závodu. Okružní let zahrnoval průlet trati ve 4 etapách téměř po celé Itálii (2000 km). Posádka vyslaná na tuto soutěž Aeroklubem republiky Československé (ARČs.) mjr. Josef Kalla – npor. Jaroslav Polma (OK-BEH) obsadila 5. místo [12]:s.148 a posádka ing. V. Polák – ing. Jílek (OK-BAH) vyslaná Moravsko-slezským aeroklubem dosáhla 27. místa[12]:s.148 z celkem 77 účastníků.[2]:s.165–166[12]:s.148 V okružním a rychlostním letu získal Kalla 2. místo. Obě posádky mezi zahraničními letci obsadily 1. a 2. místo.[14] Letouny v té době již byly vybaveny motory Walter Junior o výkonu 88,2 kW (120 k). Změna motoru byla provedena proto, že letoun pak lépe vyhovoval z hlediska objemu válců propozicím soutěže. Soutěž dokončilo 59 letounů.[15]
Jeden letoun BH-111 (OK-BEH) za ARČs. se koncem léta 1935 účastnil Národního letu Republiky Československé. Posádka J. Novák a J. Strejc obsadila 21. místo. Na úseku Praha - Brno dosáhl J. Novák průměrné rychlosti 193,1 km/h.[16] Tento ročník bezkonkurenčně ovládly nové stroje Praga E-114 Air Baby, které obsadily prvních pět míst.[17]
Specifikace
Technické údaje
Typ | BH-111 | BH-111 |
---|---|---|
Rok zavedení | 1932 | 1934 |
Posádka | 2 | 2 |
Rozpětí (m) | 10,50 | 10,50 |
Délka (m) | 7,40 | 7,40 |
Výška (m) | 2,90 | 2,90 |
Nosná plocha (m2) | 15,14 | 15,14 |
Plošné zatížení (kg/m2) | 50,1 | 51,0 |
Hmotnost prázdného letounu (kg) | 470 | 472 |
Vzletová hmotnost (kg) | 770 | 772 |
Typ motoru | Gipsy III | Junior |
maximálni výkon motoru | 88 kW/120 k | 88 kW/120 k |
nominální výkon motoru | 81 kW/112 k | 77 kW/105 k |
Vrtule | dvoulistá, kovová | dvoulistá, kovová |
Výkony
Označení typu | BH-111 (Gipsy) | BH-111 (Junior) |
---|---|---|
Max. rychlost při zemi (km/h) | 230 | 225 |
Cestovní rychlost (km/h) | 200 | 195 |
Přistávací rychlost (km/h) | 70 | 65 |
Dolet (km) | 1050 | 1050 |
Vytrvalost | 5,25 h | 5,25 h |
Dostup (m) | 4500 | 4500 |
Stoupavost | 15,75´ min do 3000 m | 15,75´ min do 3000 m |
Odkazy
Poznámky
- Kromě shodného označení neměl tento projekt modernizované verze BH-111 nic společného s poválečným prototypem cvičného letounu E-112, ačkoliv autorem obou byl Jaroslav Šlechta.
- Následující prototyp firmy Praga, BH-36, si ještě zachoval písmena BH v označení, ale jeho konstruktérem byl již jen Pavel Beneš.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Praga BH-111 na anglické Wikipedii.
- PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 36.
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 165–166, 260–261, 296–297.
- RUSEK, Tomáš. Imatrikulace letadel BH-111 [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2020-03-26 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- H., E. Turistické letadlo Praga B. H. 111. Letectví. Červenec 1932, roč. XII. (1932), čís. 7, s. 173–174. Dostupné online.
- Praga BH-111: Přehled [online]. Praga Global [cit. 2019-04-29]. Dostupné online.
- Curtiss-Wright 19 L „Coupé". Letectví. Prosinec 1935, roč. XV. (1935), čís. 12, s. 506. Dostupné online.
- HOF, Em. dr. Letecký den dne 11. září 1932. Letectví. Září 1932, roč. XII. (1932), čís. 9, s. 238–243. Dostupné online.
- Civil Aircraft Register - Czechoslovakia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- RUSEK, Tomáš. Imatrikulace letadel [online]. Praha: Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2019-04-30]. Dostupné online.
- Výstava sportovních letadel z Národní letecké sbírky. Letectví. Únor 1936, roč. XVI. (1936), čís. 2, s. 49–50. Dostupné online.
- BENEŠ, Pavel. Některé zkušenosti z letošní Challenge. Letectví. Září 1932, roč. XII. (1932), čís. 9, s. 226–232. Dostupné online.
- Rajlich a Sehnal 1993
- Kovové vrtule "Letov". Letectví. Červenec 1932, roč. XII. (1932), čís. 7, s. 194. Dostupné online.
- Význačné úspěchy zíkané v posledních letech. Bulletin Walter. Únor 1937, roč. 1937, čís. 1, s. 92.
- POLMA, Jaroslav. Letíme "Raduno del Littorio". Letectví. Září 1935, roč. 15. (1935), čís. 9, s. 337–339. Dostupné online.
- Rychlosti dopravních a sportovních letadel. Letectví. Prosinec 1935, roč. XV. (1935), čís. 12, s. 504. Dostupné online.
- Národní let Republiky Československé 1935. Letectví. Září 1935, roč. XV. (1935), čís. 9, s. 352b-352c. Dostupné online.
Literatura
- KRZYŻAN, Marian. Międzynarodowe turnieje lotnicze 1929-1934. Warszawa: Wydawnictwa Komunikacji i Łączności, 1988. ISBN 83-206-0637-3. (polsky)
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 361 s. Kapitola ČKD-Praga staví letadla, s. 160–178.
- RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Vzduch je naše moře: Československé letectví 1918–1939. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. 188 s. ISBN 80-206-0221-6. Kapitola Stagnace (1928–1934); Na obranu republiky (1934–1939), s. 81–116 ; 117–172.
- FOLPRECHT, Radek. Letadla z ČKD ohromovala odbornou i laickou veřejnost. Tedy některá Praha: MAFRA, a. s. (Technet), 2. ledna 2018
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Praga BH-111 na Wikimedia Commons
- Praga BH-111 na stránkách firmy Praga Global
- Praga BH-111 na stránkách www.valka.cz
- (anglicky) Praga E-111 / BH-111 na all-aero.com
- Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. - letadlové oddělení Praga na vrtulnik.cz
- (rusky) Praga Bh-111 na Уголок неба (airwar.ru)
- Praga BH-111 (Výstava zámek Plumlov) na svazlecu.cz