Walter Junior (motor)
Walter Junior byl československý vzduchem chlazený čtyřválcový řadový letecký motor zkonstruovaný začátkem 30. let 20. století.[2] Byl to první invertní motor vyvinutý Akciovou společností Walter, továrnou na automobily a letecké motory. Jeho licenční výroba probíhala také v polském státním podniku Państwowe Zakłady Inżynierii (nyní filiálka firmy Ursus – výrobce traktorů) v Czechowicích (nyní součást Varšavy) a ve Španělsku firmou Ateliers Elizalde SA Barcelona.[3]
Junior | |
---|---|
Walter Junior 4 | |
Typ | vzduchem chlazený invertní čtyřválcový řadový motor |
Výrobce | A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory |
Konstruktér | ing. František Adolf Barvitius |
První rozběh | 1932 |
Hlavní použití | Aero A-34J, A-34W Beneš-Mráz Be-150 Praga BH-111 RWD-8 (P.Z. Inż. Junior)[1] |
Vyrobeno kusů | 79 + ca 600 licence (Polsko) + ca 150 licence Španělsko |
Výroba | 1932-1936 |
Další vývoj | Walter Mikron 1934, Walter Minor 1934, Walter Major 1934 |
Varianty | P.Z. Inż. Junior (licence) Elizalde J4 (licence) Walter Junior-Major (1933) |
Vznik a vývoj
Počátkem 30. let 20. století se zájem konstruktérů sportovních a cvičných letadel soustřeďoval na invertní řadové vzduchem chlazené motory nižších výkonových kategorií. Proti hvězdicovým motorům odpovídajícího výkonu měly invertní motory nespornou výhodu v aerodynamicky výhodnější kapotáži do draku letounu. Továrna Walter se koncem 20. let pustila do konstrukce a stavby takových pohonných jednotek. Prvním z nich byl v roce 1932 Walter Junior 4-I.[4] Světovou premiéru si tento nový motor odbyl na mezinárodní letecké výstavě v Athénách v dubnu 1932. Motor byl označen za senzační novinku výstavy.[5]
Walter Junior se sice objevil u několika typů sportovních a cvičných letounů, ale výrazněji se v Československu nerozšířil. Mimo jisté technické nedokonalosti přišel ještě v době nevyhraněných názorů většiny konstruktérů na potřebu takového typu motoru. Více byl (díky licenční výrobě) používán v polských a španělských letounech. Na přelomu 20. a 30. let firma Walter vyexportovala do republikánského Španělska celkem osm řadových čtyřválců Walter Junior (105 k/77 kW), dva kusy hvězdicového sedmiválce Walter Venus (110 k/81 kW, pro letouny CASA III) a nakonec jeden exemplář řadového čtyřválce Walter Major 4 (120 k/88 kW). Ve všech případech šlo o pohonné jednotky určené pro sportovní a školní letouny.[6] Španělská vláda zakoupila licenci motorů Walter Junior 4 a Major 4.[7] Motory Junior byly použity ve Španělsku pro výrobu letounů González Gil-Pazó GP-1, Hispano-Suiza E-34, Adaro Chirta a Loring X, motor Major 4 pro modifikaci letounu González Gil-Pazó GP-4 (1 ks). Pro další vyráběné letouny těchto typů byl již používán licenční Junior vyráběný v Barceloně firmou Ateliers Elizalde S.A. Tato firma před vypuknutím španělské občanské války vyrobila ca 150 motorů označených jako Elizalde J4.[8]
V závěru roku 1933 byla představena varianta Walter Junior-Major. Oproti základní verzi Juniora měla zvýšený výkon na 120 k, což bylo umožněno zvětšeným vývrtem ze 115 na 118 mm (a tím zvětšeným objemem válců na 6 124 cm3), mírně zvýšenou kompresí z 5,2 na 5,4:1 a lehce zvýšenými, nominálními otáčkami z 2000 na 2100 ot/min.[9] Walter Junior-Major měl shodný výkon s motorem Major 4 z roku 1933, také ostatní charakteristiky obou motorů byly shodné.
Walter Junior 4 byl licenčně vyráběn i v Polsku jako PZInż. Junior.[3] Celkem bylo v Polsku v letech 1934–1939 vyrobeno přes 600 motorů tohoto typu.[10]
Motor Walter Junior 4 se stal základním typem dlouhé řady invertních čtyřválců Walter – Mikron, Minor a Major, z nichž vyšly i motory M132 a M332, které se vyrábí i v 21. století v Leteckých opravnách Malešice (LOM PRAHA s. p.).[11] Dalším výrobcem je PARMA-TECHNIK, s.r.o. se sídlem v Luhačovicích, která vyrábí Walter Mikron ve verzi Mikron III.[12]
Popis motoru
Bohatě žebrované hlavy válců byly vyrobeny z hliníkové slitiny a k válcům byly připevněny dlouhými, houževnatými šrouby až do motorové skříně. Dosedací plochy byly chráněny metaloplastickým těsněním. Pouzdra svíček, ventilová sedla i vedení ventilových stopek byla vyrobena z bronzu. Písty z hliníkové slitiny se dvěma těsnícími a jedním stíracím kroužkem měly volné čepy jak v ojnici, tak v pístu. Ojnice profilu H byly z duralových výkovků. Hlavní, 4 × zalomený hřídel motoru z oceli Poldi-Victrix-Special byl uložen u každého zalomení na pánvích vylitých ložiskovým kovem.[4]
Dvoudílná motorová skříň byla odlita ze slitiny hliníku. Spodek skříně nesl válce a uložení zalomeného hřídele. Vačkový hřídel z chromniklové oceli s cementovanými a kalenými vačkami byl poháněn ozubenými koly s čelním ozubením. Náhon zapalovacích magnetů Scintilla nebo Bosch obstarávalo šroubové soukolí na zádi motoru, kde byly umístěny i pomocné náhony. Jeden z magnetů měl odtrhovací spojku, čímž se usnadnilo startování motoru. Spouštění motoru se mohlo realizovat buď ručním roztáčením klikou „Eclipse hand-tourning“ a spouštěcím magnetem[13].
Přívod palivové směsi k válcům byl řešen trubkou, která na straně horizontálního karburátoru Zénith (nebo Claudel) byla přichycena přírubou a směs uvnitř trubky byla nahřívána výfukovými plyny. Motor byl chlazen vzduchem, který byl rozváděn od sběrače přes plechové přepážky k jednotlivým válcům. Mazání motoru bylo cirkulační, tlakové se suchou skříní.[13]
Použití
V československých letounech byl motor Walter Junior uplatněn na letounech Praga BH-111, na letounu firmy vzniklé na počátku 30. let v Chocni (Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior) a na již několikáté modifikaci staršího sportovního letounu Aero A-34 Kos (A-34J resp. A-34W). Ze zahraničních aplikací je nutné zmínit španělské cvičné letouny González Gil-Pazó GP-1 (silnější varianta motoru Junior-Major byla použita u varianty tohoto letounu označené GP-4), Hispano-Suiza E-34 a Adaro Chirta,[14] již několikátou modifikaci italského sportovního letounu Breda Ba.15 a rakouský kurýrní Hopfner HS-10/32. Anglický letoun De Havilland DH-80A Puss Moth provozovala s motorem Junior zlínská společnost Baťa (OK-ATG). Samostatnou kapitolu tvoří polské letouny RWD-5, RWD-8 a RWD-10. Na nich byl ve valné většině použit licenční motor z továrny Walter, který se v Polsku vyráběl pod označením PZInż. Junior.
V létě 1932 se pilot Jan Anderle na starším letounu Breda Ba.15S (tovární letoun firmy Walter) s upraveným motorem Walter Junior (výkon zvýšen na 88 kW (120 k) – tento motor byl od roku 1933 použit pro variantu Walter Junior-Major) zúčastnil Mezinárodního závodu turistických letadel Evropou (Challenge 1932). Mezi letci z Československa byl druhý, ale v celkovém pořadí obsadil až 19. místo, což nelze považovat za úspěch.[15]
V září 1935 se dva starší stroje Praga BH-111 (1932) nově vybavené silnějšími motory Walter Junior zúčastnily I. ročníku závodu turistických letounů Raduno del Littorio v Itálii. Změna motoru (původně de Havilland Gipsy III) byla provedena i proto, že letoun pak lépe vyhovoval propozicím soutěže. Soutěž dokončilo 59 letounů z celkem 77 startujících. Letoun s imatrikulací OK-BEH byl vyslán na tuto soutěž Aeroklubem RČs. a s posádkou mjr. Josef Kalla – nadp. Jaroslav Polma obsadil 5. místo a druhý letoun (OK-BAH) vyslaný Moravsko-slezským aeroklubem s posádkou ing. Polák – ing. Jílek obsadil 27. místo.[16] V okružním a rychlostním letu získal Kalla 2. místo. Obě posádky mezi zahraničními letci obsadily 1. a 2. místo.[17]
Varianty
- Walter Junior 4-I: 77,2 kW (105 k) při 2000 ot/min
- Walter Junior-Major: 88,2 kW (120 k) při 2100 ot/min nominální, 97 kW (130 k) při 2350 ot/min vzletový
- P.Z. Inż. Junior: ca 600 motorů vyrobených licenčně v Polsku společností Państwowe Zakłady Inżynierii Czechowice/Varšava
- Elizalde J4: ca 150 motorů vyrobených licenčně v republikánském Španělsku společností Ateliers Elizalde S.A. Barcelona
Použití v letadlech
- Adaro Chirta (cvičný dvouplošník, Adaro Španělsko)
- Aero A-34J a A-34W (sportovní dvouplošník)
- Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior (školní, sportovní dolnoplošník)
- Breda Ba.15S (dvoumístný hornoplošník, Società Italiana Ernesto Breda, Itálie)
- De Havilland DH-80A Puss Moth (třímístný hornoplošník, De Havilland Aircraft Company Limited, Velká Británie)
- González Gil-Pazó GP-1 (dvoumístný cvičný dolnoplošník, Aeronáutica Industrial S.A., Španělsko)
- Hispano-Suiza E-34 (cvičný dvouplošník, Hispano-Suiza Španělsko)
- Hopfner HS-10/32 (kurýrní hornoplošník, Hopfner - Hirtenberger Holding GmbH, Rakousko)
- Praga BH-111 (sportovní dolnoplošník)
- RWD-5
- RWD-8
- RWD-10 (dvoumístné cvičné a sportovní hornoplošníky, RWD Polsko)
Specifikace
Údaje pro Walter Junior 4-I podle[2][18][3]
Hlavní technické údaje
- Typ: invertní čtyřválcový řadový letecký motor chlazený vzduchem
- Vrtání: 115 mm
- Zdvih: 140 mm
- Zdvihový objem: 5 816 cm3
- Celková délka se startérem: 1182 mm
- Délka bez startéru: 982 mm
- Šířka: 526 mm
- Výška: 767 mm
- Suchá hmotnost: 135 kg
Součásti
- Ventilový rozvod: OHV, jeden sací a jeden výfukový ventil na válec
- Palivový systém: karburátor Zenith nebo Claudel
- Palivo: 68oktanový letecký benzín
- Spotřeba paliva: 235–250 g·h−1·k−1 / 320–340 g·h−1·kW−1u
- Spotřeba oleje: 8–12 g·h−1·k−1 / 10,9–16,3 g·h−1·kW−1
- Chlazení: vzduchové
- Směr otáčení motoru a vrtule: vlevo
- Vrtule: dvoulistá dřevěná nebo kovová
Galerie
- Adaro Chirta (Lei Ailes 1935)
- Aero A-34J (OK-ULB) a Walter Junior
- Beneš-Mráz Be-150 Beta-Junior a Walter Junior (1937)
- Breda Ba.15S (OK-WAL) a Walter Junior
- Breda Ba.15S (OK-WAL) s motorem Walter Junior na Challenge 1932
- De Havilland DH-80A Puss-Moth (detail) a Walter Junior
- De Havilland DH-80A Puss Moth (OK-ATG) a Walter Junior
- González Gil-Pazó-GP-1 (1934)
- Hispano-Suiza E-34 (1934)
- Hopfner HS-10/33 (A 132) a Walter Junior
- Praga BH-111 s motorem Walter Junior (1935)
- Praga BH-111, OK-BEH, Raduno del Littorio (Letectví, září 1935)
- RWD-8 (SP-ANL) a Walter Junior
- RWD-8 (detail) a Walter Junior
- RWD-10, první prototyp (SP-ALC)
- RWD-10 s imatrikulací SP-BGY
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Junior na anglické Wikipedii.
- CYNK, Jerzy B, 1971. Polish Aircraft 1893–1939. London: Putnam & Company. Dostupné online. ISBN 0-370-00085-4. Kapitola RWD 8, s. 510–520. (anglicky)
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 386 s. Kapitola Řadové vzduchem chlazené motory a Příloha 2: Technická data československých letadlových motorů, s. 220–222, 272–273.
- A.S. WALTER, TOVÁRNA NA AUTOMOBILY A LETECKÉ MOTORY. Walter Junior 4. Bulletin Walter - Letecké motory 1935. Prosinec 1934, roč. 1934, s. 16.
- Walter Junior 4. Bulletin Walter. Duben 1934, roč. 1934, čís. 4, s. 8.
- -, ov. Československo na výstavě v Athénách. Letec. Květen 1932, roč. 8. (1932), čís. 5, s. 166. Dostupné online.
- RAJLICH, Jiří; MAJTENYI, David. Export a využití československé letecké výzbroje v občanské válce ve Španělsku 1936-1939. Historie a vojenství. Březen 2012, roč. 61. (2012), čís. 1, s. 4–33. Dostupné online.
- BLÁHA, J.B. Úspěch motoru Walter v zahraničním letectví. Letectví. Únor 1936, roč. 16, čís. 2, s. 64–65. Dostupné online.
- VIDAL, Ricardo Miguel. El motor de aviación (de la "A" a la "Z"), vol. 1 (španělsky). I. vyd. Barcelona: L'Aeroteca, 2008. 1762 s. ISBN 9788489238121.
- SCHMID, J. ing. Letecký motor Walter Junior-Major. Letectví. Listopad 1933, roč. 13. (1933), čís. 11, s. 324–325. Dostupné online.
- Silnik lotniczy: PZInż. Junior (lic. Walter Junior) [online]. Krakow: Muzeum Lotnictwa Polskiego [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
- Motory řadové čtyřválcové [online]. Praha: LOM Praha s.p. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online.
- PARMA, Eduard. Historie motoru Walter MIKRON [online]. Luhačovice: PARMA - TECHNIK, s.r.o. [cit. 2019-02-03]. Dostupné online.
- SCHMID, J. ing. Řadový invertní motor Walter Junor 4 I. Letectví. Duben 1932, roč. 12. (1932), čís. 4, s. 91–93. Dostupné online.
- HOWSON, Gerald (1990). Aircraft of the Spanish Civil War. London: Putnam Aeronautical Books. pp. 156–7. ISBN 0-85177-842-9.
- BENEŠ, Pavel ing. Některé zkušenosti z letošní Challenge. Letectví. Září 1932, roč. 12. (1932), čís. 9, s. 226–232. Dostupné online.
- POLMA, Jaroslav. Letíme "Raduno del Littorio". Letectví. Září 1935, roč. 15. (1935), čís. 9, s. 337–339. Dostupné online.
- Význačné úspěchy zíkané v posledních letech. Bulletin Walter. Únor 1937, roč. 1937, čís. 1, s. 92.
- FORBES, Peter; FORBES, Rita. Engine Data Sheets:Czechoslovakian Aero Engines: Page 117 of 140". [online]. CollectAir.com [cit. 2018-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-04. (anglicky)
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 361 s. Kapitola Motory Walter, s. 216–223.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Junior na Wikimedia Commons
- Walter Jinonice
- Walter Junior 4 na www.valka.cz