Jaroslav Šlechta

Absolvoval technické vzdělání, dosáhl titulu strojního inženýra. Po roce 1918 byl členem aeroklubu působícího na Výstavišti Praha. Posléze nastoupil do leteckého oddělení firmy Praga vedené konstruktéry Miroslavem Hajnem a Pavlem Benešem. Zde konstrukčně vytvořil úspěšné typy větroňů. Po odchodu Hajna a Beneše roku 1934 byl Šlechta jmenován šéfkonstruktérem závodu, pod jeho vedením vytvořila Praga úspěšné modely sportovních letadel či se zúčastnila se Šlechtovým letounem E-45 soutěže Československého letectva o armádní stíhací letoun, ve které posléze zvítězil konkurenční typ Avia A-534.

Po okupaci Československa započaté roku 1939 byl Šlechta v letech 1942 až 1943 totálně nasazen k práci v letecké továrně v Halle, kde se podílel na výrobě německých vrtulníkových strojů Focke-Achgelis Fa 223. Posléze pak začal pracovat na prototypu vrtulníku pojmenovaného Praga I Exp.

Od roku 1946 byl Šlechta díky svým zkušenostem na základě rozhodnutí československé vlády součástí kolektivu mající za úkol zkompletovat dva kořistní německé vrtulníkové stroje Focke-Achgelis Fa 223, jejichž výroba byla ke konci války přenesena na území protektorátu podzemní továrny v Rabštejně. Práce probíhaly v dílnách vysočanského Aera, oba stroje byly dokončeny na podzim 1947 pod novým označením VR-1. Vláda zároveň jednala s jednotlivými státy možnost pilotního vrtulníkového výcviku pro československé letce, který nakonec absolvoval zkušební pilot Aera František Janča. Testovací lety proběhly na jaře 1948, 4. července pak František Janča s kopilotem Zdeňkem Němečkem provedli tři přelety nad Strahovským stadionem v rámci XI. Všesokolského sletu. Během sletu, sportovní akce s návštěvností stovek tisíc lidí a cvičenců, byl stroj rovněž využit jako prostředek Bezpečnostního letectva při monitorování dopravy v Praze. Šlo tak pravděpodobně o první použití helikoptéry v rámci policejních složek v historii.

Vrtulník Praga XE-II

Šlechta pak ve spolupráci s Ing. Šolínem a Jančou začal pracovat na konstrukci prvního vrtulníkového stroje československé konstrukce XE-II, částečně vycházejícího ze Šlechtova návrhu Praga I Exp. V rámci konstrukčních prací byl Šlechta autorem originální koncepce CCC rotor. Stroj poprvé zavisel ve vzduchu 23. srpna 1950 a 4. září téhož roku došlo k prvnímu volnému letu vrtulníku československé výroby..[3] Počátkem roku 1951 absolvoval stroj již více než 273 letových hodin. Vrtulník později získal také nové listy hlavního rotoru, které byly určeny pro vrtulníky Aero HC-2 Heli Baby, který Šlechta v Avii soustavně vyvíjel.

16. května 1952 došlo k nehodě prvního a jediného prototypu, při které zahynul pilot František Janča, což vývoj vrtulníkových strojů na čas zastavilo. Roku 1956 byl oceněn z rukou prezidenta Antonína Zápotockého Řádem práce. Nadále pak pokračoval ve vývoji modelu Aero HC-2 Heli Baby, který byl roku 1958 uveden do sériové výroby, jako první sériově vyráběný stroj. Vedoucí konstrukční úlohu ve vývoji vrtulníků pak přebral Ing. Jan Mikula, výroba a vývoj vrtulníkových strojů byly pak rozhodnutím z roku 1965 zastaveny, především z důvodu protěžování sovětských a polských vrtulníkových typů v rámci RVHP.[4] Krátce nato odešel Šlechta do penze.

Jaroslav Šlechta zemřel 25. října 1989 ve věku 91 let.

Na jeho domě, kde žil, v Obvodové ulici 399/30 v pražských Vysočanech byla po roce 2010 umístěna jeho pamětní deska.

Jeho příbuznou byla pravděpodobně Věra Šlechtová-Špačková (1928–2013)[5], československá plachtařka (pilotka větroňů) a držitelka čs. výškového rekordu.

• Věra Šlechtová-Špačková
• Historie čs. vrtulníků
• Pamětní deska
• Řád práce