Kaple Panny Marie Sněžné (Hvězda)

Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě je barokní kaple nacházející se na vrchu zvaném Hvězda, nedaleko města Broumova, v katastrálním území Hlavňov města Police nad Metují u trojmezí dalších dvou obcí.

Kaple Panny Marie Sněžně
na Hvězdě
Místo
StátČesko Česko
ObecPolice nad Metují
Souřadnice50°34′1,56″ s. š., 16°16′0,48″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Architektonický popis
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbarokní architektura
Další informace
Kód památky24307/6-1637 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umístění kaple

Poutní kaple Panny Marie Sněžné a turistická chata tvoří na severním zalesněném hřebenu Broumovských stěn osamocený celek nad okolní krajinou. Od Police nad Metují je vzdálena přibližně 3,5 km severovýchodně a od Broumova zhruba 5 km západně.

Popis poutní kaple

Barokní kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě

Při pohledu na půdorys kaple zjistíme, že působí zdáním pěticípé hvězdy. Uvnitř je však kruhová, hvězdu vytváří z kruhu vyčnívajících pět cípů. Na vnitřní stěně kupolovité střechy je modře vymalovaný strop se zlatými hvězdami. Vnitřní vybavení pochází z druhé poloviny 19. století. Ke kapli taktéž patří skalní terasa, která je 40 m dlouhá. Běžně se zde dá dohlédnout do Polska. Další místa pozorování jsou zanesena na panoramatické tabuli, která je součástí skalní terasy.

Historie Hvězdy

V roce 1670 v severní části Broumovských stěn byl pro účely pocestných vztyčen opatem Tomášem Sartoriem dřevěný kříž, na kterém byla připevněna pozlacená hvězda (v nadmořské výšce okolo 760 metrů). Skutečně lidé, kteří přecházeli hřeben tzv. Polické hory, se začali orientovat podle zdaleka viditelné pozlacené hvězdy. Kořeny pojmenování tohoto místa tedy sahají někam do těchto dob.

V roce 1731 nařídil břevnovsko-broumovský opat Otmar Zinke na místě kříže postavit z velkých pískovcových bloků kapli Panny Marie Sněžné. Projektoval ji Kilián Ignác Dientzenhofer. Stavba byla dokončena v roce 1733 a rychle se stala velmi oblíbenou zastávkou poutníků. Josefínské reformy ji v roce 1787 nařídily odsvěcení (zrušení) a následné zbourání. Odstranění stavby by však bylo velmi nákladné, a tak polický občan, který ji získal v dražbě, pouze nechal vyklidit vnitřek. I tak kaple utrpěla značnou ztrátu a začala chátrat, resp. stávat se zříceninou.

Záchrana přišla až roce 1852 a to na základě snažení poustevníka Christiana Goldsteina a hlavně opata Jana Rottera. Kapli opat odkupuje a opravuje. Při této příležitosti nechal opat postavit ještě vedle kaple horskou chatu ve švýcarském stylu. Hvězdu v současnosti může navštívit i automobilista, poněvadž parkoviště je umístěno cca 250 m od vrcholu.

Hlavní pouť se koná vždy v sobotu dopoledne po 5. srpnu.

Galerie

Odkazy

Literatura

  • Broumovská skupina kostelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera : stručný průvodce. Brno: Collegium pro arte antiqua, 2000. 28 s. ISBN 80-239-4365-0.
  • kolektiv autorů. Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu : k 300. výročí narození K. I. Dientzenhofera, katalog výstavy ve Valdštejnské jízdárně. Praha: Národní galerie v Praze, 2000. (Katalogy 38). ISBN 80-7035-003-2.
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. S. 282–284.
  • Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Hvězda. (čj)
  • Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. (Katalogy 38). ISBN 80-7033-844-x.
  • PROKOP, Bohumír; KOTALÍK, Jiří T.; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů : průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 37 s. ISBN 978-80-254-6311-6. S. 32–33. (česky, německy, anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.