Pojivová tkáň

Pojivová tkáň je označení pro tkáň, která má původ v mezenchymu, tedy v primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.

Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe liší. V organismu zastává pojivová tkáň mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a má obrannou funkci. K pojivové tkáni se někdy řadí tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv liší.

Pojivovou tkáň lze dělit podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou:

• výplňová tkáň: k výplňové tkáni patří vazivo (řídké, tukové, tuhé) a chrupavka (hyalinní, elastická, vazivová);
• opěrná pojivová tkáň: k opěrné pojivové tkáni patří kosti (houbovitá = spongiozní, kompaktní = hutná) a sklovinná zubní tkáň (nejtužší část organismu, obsahuje pouhá 2 % organických látek);
• trofická pojivová tkáň: k trofické pojivové tkáni patří tělní tekutiny krev, míza a tkáňový mok; zajišťují udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí).

V dospělém organismu patří k pravé pojivové tkáni vazivo, chrupavka a kost.