Husté vazivo

Husté (někde uváděno tuhé) vazivo je typ kolagenního vaziva kategorie pojivových tkání. Vzniká ze zárodečného mezenchymu[2] všude tam, kde na něj budou působit tahové a tlakové síly.[3]

Husté kolagenní vazivo neuspořádaného (plsťovitého) typu ve škáře. Popis: kolagenová vlákna, fibroblasty, méně mezibuněčné hmoty. Funkce: podpora.[1] Řez kůží, barveno hematoxylinem a eosinem.
Husté kolagenní vazivo uspořádaného (provazcovitého) typu ve šlaše. Popis: kolagenová vlákna v paralelních snopcích, dlouhé řady fibroblastů, málo mezibuněčné hmoty. Funkce: tah, pružnost.[1] Řez šlachou, barveno hematoxylinem a eosinem.

Popis a stavba

V hustém vazivu převažuje vláknitá hmota kolagenních vláken[4] nad množstvím volných buněk a amorfní buněčné hmoty,[5] fixními buňkami jsou drobné polygonální fibrocyty zasahující svými výběžky mezi kolagenní vlákna, ojediněle i mezi elastická vlákna.[2] Je méně ohebné, zato daleko více odolává mechanickým stresům.[4] Podle uspořádání kolagenních vláken se husté vazivo dělí na dva typy:

Neuspořádané (plsťovité) vazivo

Diferencuje se v místech, kde převažuje tah v různých směrech. Kolagenní vlákna se mezi sebou plsťovitě[2] proplétají, fibrocytů je jen minimum a jsou zatlačeny do pozadí[3] mezi svazky vláken.[2]

Uspořádané (provazcovité) vazivo

Vytváří se tam, kde na kolagenní vlákna působí tah pouze v jednom směru. Skládá se z paralelně seřazených kolagenních vláken vytvářejících snopce, mezi kterými jsou sloupovitě za sebou vmezeřeny fibroblasty.[3]

Lokalizace a funkce

Oba typy hustého vaziva najdeme na namáhaných místech.

Neuspořádané (plsťovité) vazivo

Tvoří hlubší vrstvu kůže, tzv. škáru (dermis),[2] kvůli dobré odolnosti vůči tlaku také bělimu oka, vazivové obaly četných orgánů[3] (fibrózní blány, fascie) a podílí se na stavbě cévních stěn a zacelování ran.

Uspořádané (provazcovité) vazivo

Tvoří šlachy a vazy,[3] kterým jejich bělavou barvu a odolnost v tahu propůjčuje právě kolagen.[4] Dále se vyskytuje ve fibrózních blanách a lamelovém vazivu (stroma rohovky oka).

Existuje také tzv. elastické vazivo (hlasové vazy). V kombinaci s kolagenním vazivem vytváří provazcovité vazivo s převahou síťovitě pospojovaných elastinových vláken. Vyskytuje se v místech pružných spojů (stěny tepen). Zvláštním příkladem jsou meziobratlové ploténky, ve kterých je obsah tvořen neuspořádaným vazivem a obal uspořádaným.

Složky hustého kolagenního vaziva

Vazivo obecně je pojivová tkáň složená z buněk a mezibuněčné hmoty, která obsahuje vazivová vlákna, amorfní hmotu (pojmenovanou podle toho, jak působí pod světelným mikroskopem) a látky krevního oběhu.

Buňky

Buňky jsou heterogenní složkou vaziva. Jejich diferenciace na různé morfologické struktury a funkci je způsobena specializací vazivové tkáně. Buňkami v hustém vazivu jsou především fibrocyty, které řadíme mezi tzv. fixní (usedlé) buňky.[4]

Amorfní buněčná hmota

Amorfní buněčná hmota je viskózní bezbarvá hmota s vysokým obsahem vody, která vyplňuje prostor mezi buňkami a vlákny. Je složena z glykosaminoglykanů, proteoglykanů a multiadhezivních glykoproteinů.

Glykosaminoglykany jsou polymery složené z disacharidových jednotek, jsou syntetizované fibroblasty jako kovalentní posttranslační modifikace proteinů označovaných jako proteoglykany. Jedním z glykosaminoglykanů je kyselina hyaluronová, která je silně hydrofilní, dokáže vázat vodu a je hojně zastoupena v rosolovitém vazivu.

Multiadhezivní glykoproteiny stabilizují mezibuněčnou hmotu vaziva a připojují povrch buněk ke složkám mezibuněčné hmoty. Například fibronektin je velký glykoprotein produkovaný fibroblasty a epitelovými buňkami, který se váže na buňky pomocí integrinu a významně se tak podílí na adhezi a migraci buněk. Má vazebná místa nejen pro integriny, ale také pro kolageny, fibrin, heparin a heparan sufát.[4]

Kolagenní vlákna

V hustém kolagenním vazivu se sporadicky vyskytují také elastická vlákna zajišťující pružnost. Jsou složená z fibril tvořených kolagenem typu I a jejich průměr závisí na počtu fibril (1–20 µm). Vlákna jsou velice pevná a odolná tahu i tlaku. Mají schopnost protáhnout se až o 50 % délky.[4]

Histologie, vizualizace

Kolagen je eosinofilní, barví se kyselými barvivy, např. eosinem, anilinovou modří, světlou zelení, AZANem, pikrofuchsinem (van Giesonovo barvivo, Weingert van Giesonova metoda) nebo šafránem.

Odkazy

Reference
  1. STARR, C. and McMILLAN, B. Human biology. 9th edition. Belmont (CA): Brooks/Cole Cengage Learning, 2012. ISBN 978-0-8400-6166-9.
  2. PTÁČEK, Vladimír. Histologie: nauka o tkáních [online]. 31. 8. 2004 14:28:00 [cit. 9. 1. 2022]. Dostupné z: http://sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2.htm
  3. Medicínský atlas Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, dostupný ONLINE Archivováno 17. 2. 2011 na Wayback Machine
  4. JUNQUEIRA, Luiz Carlos Uchoa; KELLEY, Robert O. a CARNEIRO, José. Základy histologie. Překlad Richard Jelínek. 7. vyd., v ČR 1. Jinočany: H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
  5. Biomechanika – studijní materiály [online]. Plzeň: ZČU v Plzni, ©1991–2022. Dostupné z: http://www.kme.zcu.cz/kmet/bio/tkvaziv.php

Literatura
  • BALKO, Jan, Zbyněk TONAR a Ivan VARGA et al. Memorix histologie. Praha: Triton, 2016. 529 s. ISBN 978-80-7553-009-7.
  • JUNQUEIRA, Luiz Carlos Uchoa; KELLEY, Robert O. a CARNEIRO, José. Základy histologie. Překlad Richard Jelínek. 7. vyd., v ČR 1. Jinočany: H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
  • PTÁČEK, Vladimír. Histologie: nauka o tkáních [online]. 31. 8. 2004 14:28:00 [cit. 9. 1. 2022]. Dostupné z: http://sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2.htm
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.