Histologie

Histologie (z řečtiny: histos = tkáň, logos = nauka) je vědní disciplína, která se zabývá studiem mikroskopické struktury živočišných tkání (rostlinné tkáně – pletiva – jsou také zkoumány histologicky) a orgánů mnohobuněčných organismů. Je předmětem studia na přírodovědeckých a lékařských fakultách.

Příprava histologického preparátu na podložním sklíčku po vytvoření řezu tkáně, zalité do parafínu, na mikrotomu

Zařazení a rozdělení histologie

biologie
- morfologie
  - histologie
    - cytologie – nauka o buňce
    - obecná histologie – nauka o tkáních
    - speciální histologie (mikroskopická anatomie)
    - histotechnologie

Z praktických důvodů se rozděluje na obecnou a speciální histologii. Obecná histologie je nauka o struktuře základních typů tkání. Je k ní přiřazována rovněž cytologie – nauka o buňce. Speciální histologie, jinak také mikroskopická anatomie je věda studující mikroskopickou stavbu jednotlivých orgánů.

Příbuzné a související obory:

buněčná biologie – studuje struktury menší než buňka, hlavně organely v buňce
histopatologie – mikroskopická struktura nemocných tkání a orgánů. Je důležitým nástrojem patologické anatomie.
histochemie – chemické pochody probíhající v tkáních
imunohistochemie – využívá antigeny a protilátky na bližší poznání struktur
anatomie – struktura orgánů a orgánových soustav
morfologie – studuje celé organismy

Histologické techniky

Rozvoj histologie by nebyl možný bez vynálezu světelného mikroskopu; v současnosti je získávání dalších poznatků umožněno díky mikroskopům elektronovým. S rozvojem histologie muselo dojít i k vytvoření a zdokonalování mnoha technik fixace a barvení vzorků. Živočišné tkáně totiž nelze zkoumat v nativním stavu, rozkladné procesy, které začínají prakticky ihned po smrti buňky, totiž nenávratně ničí původní strukturu tkáně.

Odborníci trénovaní v histologických technikách, řezání a barvení tkání jsou histologičtí technologové (anglicky Histologic Technicians, HT). Jejich oborem je histotechnologie.

Histologický artefakt je struktura, která chybí v živých tkáních, ale objevila se během přípravy histologického preparátu. Např. během barvení, montování v entellanu, apod. Histologický technolog se vždy snaží vznik artefaktů minimalizovat.

Využití

V medicíně našla histologie své využití při zkoumání patologických změn tkáně (zhoubné bujení). Pomocí histochemických technik lze prokázat přítomnost látek (např. enzymů) v buňkách a tkáních a lépe tak porozumět chemickým procesů v živém organismu.

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo histologie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Histologie na Wikimedia Commons

Atlasy

Ústavy

Ústav histologie a embryologie LF UP v Olomouci
CBO - Oddělení histologie a embryologie 3. lékařské fakulty v Praze
Ústav histologie a embryologie (Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze)
Ústav anatomie, histologie a embryologie Archivováno 26. 3. 2009 na Wayback Machine Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno
Ústav histologie a embryologie MU v Brně - Lékařská fakulta

Ostatní

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.