Podnebí Jižní Ameriky

Podnebí Jižní Ameriky se dělí na tři podnebné pásy. Velká část území se nachází v tropickém podnebném pásu. Jižní cíp leží v mírném podnebném pásu a severní část v subtropickém podnebném pásu. Území stále vlhkých tropů kolem rovníku je pokryto tropickými deštnými lesy. Řeky tam jsou velmi vodné. Ve střídavě vlhkých tropech převládají savany. Řeky mají kolísavé průtoky, což je důsledkem střídáním období dešťů a sucha. Velký rozdíl je mezi vlhkým pobřežím Atlantského a suchým pobřežím Tichého oceánu.

Tropická zóna

Průměrné teploty v Amazonské nížině se pohybují mezi 25 a 27 °C. Naopak ekvádorské Quito (2850 m n. m.) má celoročně jen 13 °C. Na náhorní plošině Altiplano ve středních Andách, kde nejvyšší letní teploty nepřesahují 10 °C, hodnota teplot klesá nebo stoupá s nadmořskou výškou. Srážky v tropech okolo rovníku jsou téměř pravidelné, dopoledne výpar, odpoledne déšť. Dosahují hodnot 2 000 až 9 000 mm ročně. Nejvyšší úhrny srážek mají návětrné svahy hor díky jihovýchodním a severovýchodním pasátům, které přinášejí vláhu od Atlantiku.

Na pobřeží Tichého oceánu se rozprostírají pouště. Jedním z důvodů jejich vzniku je horská hradba And, která zabraňuje vlhkým pasátům v proudění na západ. Dalším důvodem je Humboldtův proud (Peruánský proud), který omývá jihoamerické břehy až po Guayaquilský záliv. Tento úzký (80–150 námořních mil) a chladný proud zasahující do hloubek 40–80 m výrazně ochlazuje pobřeží. Teploty vody při pobřeží severního Chile dosahují 5–6 °C. Okolí Peruánského proudu patří k nejsušším místům na světě. Většina pobřeží má pod 50 mm srážek za rok, např. ve městě Arica v severním Chile spadne jen 0,4 mm srážek za rok. Řídká vegetace čerpá vláhu z mlhy, která vzniká nad studeným povrchem proudu vlivem teplotní inverze. Účinkem Coriolisovy síly dochází k odchylování proudu od pobřeží. Na tato místa vystupují od pobřeží, kde původně byl Peruánský proud, hlubinné výstupné proudy, které ještě více zchlazují povrchové proudy Peruánského proudu. Stejně tak jsou stáčeny pasáty, které vanou podél pobřeží od jihu a jihovýchodu. Vítr, který by mohl poušť obohatit vláhou, se díky tomu nedostane na pobřeží.

Subtropická zóna

V této oblasti kolísají teploty více než v tropech. Srážky přinášejí pasáty z Atlantiku. Podnebí je tu stále vlhké s horkým létem a teplou zimou. Ve vnitrozemí je v zimě chladněji a sucho. V podhůří And se nacházejí rozlehlé travnaté plochy, které v době letních přívalových dešťů bývají z poloviny zaplaveny.

Mírná zóna

Mírná zóna se nachází na samém jihu Jižní Ameriky. Teploty tam jsou nižší s velkými výkyvy během roku. Západní větry přinášejí do mírné zóny, hlavně do západní Patagonie velké srážky (500 mm ročně), kde podmiňují růst listnatých lesů. Východní Patagonie leží ve srážkovém stínu And. Převládají tu křovinaté stepi, které na jihu přecházejí v chladné polopouště.

Köppenova klasifikace podnebí

Jižní Amerika dle Köppenovy klasifikace podnebí

Dle Köppenovy klasifikace podnebí lze na území Jižní Ameriky nalést následující druhy klimatu:

Odkazy

Literatura

  • BIČÍK, Ivan a kol.: Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha 2005
  • HOLEČEK, Milan; JANSKÝ, Bohumír a kol.: Zeměpis světa 2. Učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha 1998
  • JANSKÝ, Bohumír: Geografie moří a oceánů, Karolinum, Praha 1992 (skripta pro posluchače PPF UK Praha)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.