Podhoří (přírodní rezervace)

PR tvoří skály pravého břehu kaňonovitého údolí Vltavy poblíž ústí Bohnického potoka. Vystupuje zde jeden z velkých skalních profilů se 100 metrovým převýšením. Tvoří ho horniny mladších starohor se zdaleka viditelnými žilami kyselých vyvřelin. Pevné břidlice svrchního proterozoika tvoří převážnou část území. V některých místech v břidlicích jsou přítomné dioritové porfyrity a tonality- alkalické vyvřeliny.[3] Zaříznutou roklí protéká Podhořský potok, který dělí území Podhoří na dvě části:

• jižní část s mírnějšími úklony svahů (pod výšinným sídlištěm Na Farkách);
• severní část (Kalvárie) se strmějšími úklony skal s hlubokými erozními rýhami.

Značně velká diverzita rostlinných společenstev v území je definována rozdílnosti chemického složení hornin, přičemž převažuje svažitý reliéf nad plochým. Půdy okresu jsou převážně vápnité a živné.

V nejsevernější části chráněného území se nachází pozůstatek lomu, který vznikl v souvislosti s výstavbou nouzových staveb u břehu Vltavy. Lom ukončil svoji činnost pravděpodobně již počátkem století. Probíhala zde těžba křemenného dioritového porfyritu a drob. Těžba mohla souviset i s regulací břehů Vltavy počátkem tohoto století.[4]

Dnes celkový charakter území určují rozsáhlé skalní stepi a xerotermní křoviny nebo porosty zakrslých dubů, v nichž se roztroušeně objevuje i dřín obecný (Cornus mas) a v poslední době se šířící višeň turecká (Prunus mahaleb). Takže v pohoří se vyskytují útržky kyselých xerotermních doubrav.[3]

Na území přírodní rezervace podhoří najdeme řadu vzácných a chráněných druhů rostlin.

Na skalách rostou druhově bohatá společenstva:

• Tařice skalní (Aurinia saxatilis);
• Kostřava sivá (Festuca pallens) - hercynské skalní vegetace je hlavní vegetační jednotkou přírodní rezervace podle Botanickému zhodnocení území (Z Plánu péče o přírodní rezervaci Podhoří);
• Mařinka psí (Asperula cynanchica);
• Česnek šerý (Allium senescens);
• Rozchodník bílý (Sedum album);
• Tařinka horská (Alyssum montanum);
• Mochna písečná (Potentilla arenaria).

Na vrcholových plošinách skal jde převážně o zástupcích druhů: trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), kostřava walliská (Festuca valesiaca), dub letní (Quercus robur). Najdeme v PR Podhoří i kakostu krvavého (Geranium sanguineum), třemdavu bílou (Dictamnus albus) spolu s reliktní třešní křovitou (Prunus fruticosa), a druhově bohatší stepní společenstva jako zvonek jemný (Campanula gentilis), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), locika vytrvalá (Lactuca perennis (Festuca valesiaca)), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) nebo kokořík lékařský (Polygonatum odoratum). Z dalších druhů je možné zmínit čistec přímý (Stachys recta), chrpa latnatá (Centaurea stoebe) a pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias).[4][5][7]

Nejznámějšími obyvateli přírodní rezervaci jsou teplomilní zástupci hmyzu – vzácné druhy nosatců, krasců, tesaříků a mandelinek. Dále zde lze potkat i užovku podplamatou (Natrix tesselata), ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a ještěrku zelenou (Lacerta viridis), která je kriticky ohroženým druhem a v Česku je chráněna zákonem.

Podhoří je dále osídleno představiteli ptáků, zejména kalousem ušatým (Asio otus), výr velký (Bubo bubo), a malými zpěvnými ptáky jako ťuhýk obecný (Lanius collurio), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) nebo slavík obecný (Luscinia megarhynchos), kteří hnízdí ve křovinách. [5]

Navíc zde můžeme pozorovat teplomilná společenstva i bezobratlých živočichů (např. zobonosky (Attelabus), krytonosce (Ceutorhynchus) či motýly (Lepidoptera)), kteří zde sídlili dávno před člověkem. Při aktuálním průzkumu bezobratlých byly vybrány bioindikační skupiny - pavouci a motýli. V lokalitě bylo zjištěno 32 druhů pavouků, ale celkový odhad bude nepochybně vyšší. V případě motýlů bylo zjištěno celkem 73 druhů okruhu macrolepidoptera.

Z ostatních skupin tu sídlí blanokřídlí, kteří patří k nejpočetnějším řádům hmyzu, dále brouci, ploštice a rovnokřídlí. Výskyt přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctata) nevyžaduje zvláštní management kromě zachování otevřené krajiny s dostatkem živných rostlin – keřů z čeledi růžovitých. Druhy (Apatura ilia) batolec červený, (Apatura iris) batolec duhový a (Iphiclides podalirius) otakárek ovocný patří mezi ohrožené. Nicméně případný zvláštní management není třeba upravovat.[3][4]

• Skály na právem břehu údolí Vltavy s břidlici a žily vulkanických hornin proterozoika s velkou diverzitou skalních společenstev a druhů skalních stepí a křovin;
• Je stanovištěm chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Hlavními body péče jsou zachování rostlinných společenstev a dlouhodobé a postupné zlepšování jejich stavu. Za primární nutno považovat udržení bezlesí na skalních stepích s výskytem ojedinělých skupin keřů.[5]

1. Zabránění sukcese - zarůstání území křovinami a lesními porosty;
2. Podpoření druhové skladby suchých trávníků pravidelnou péčí (redukcí křovin, pastvou, příp. sečí);
3. Podpoření druhové pestrosti stanovišť různými a časově odstupňovanými managmentovými zásahy:
   • kosení mozaikovité s časovým odstupem;
     • kosení a pastvu provádět v období plánu péče v různých termínech.

Současný způsob hospodaření – pastva ovcí a koz spolu s různými typy kosení je ideální pro společenstva přírodní rezervace.

Je nutné provádět monitoring a eliminaci nepůvodních druhů (zejména akát, pajasan), omezit fragmentaci PP Podhoří zástavbou, jak v ochranném pásmu tak i v přírodní rezervaci, a citlivě usměrnit návštěvnost. Zejména horní části skal, které jsou silně navštěvované, s čím souvisí i zvýšené množství odpadků. Řešením by mohlo být nabídnutí jiné alternativy – vymezení návštěvnicky přijatelných míst, jako hřiště ZŠ Dolákova (jsou tad odpočivadla, ohništi a lavičky).[4]