Plzeň 8-Černice
Plzeň 8-Černice je městský obvod o rozloze 500,58 ha na jihovýchodním okraji statutárního města Plzně. Městský obvod zahrnuje celé katastrální území Černice, část města Černice ale zasahuje i do obvodu Plzeň 2-Slovany. Je zde evidováno 42 ulic a 492 adres.
Plzeň 8-Černice | |
---|---|
Usedlost na Selské návsi v Černicích | |
Lokalita | |
Status | městský obvod |
Statutární město | Plzeň |
Okres | Plzeň-město |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′49″ s. š., 13°25′2″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 868 (2021)[1] |
Rozloha | 5,00 km² |
Katastrální území | Černice |
Nadmořská výška | 335 m n. m. |
PSČ | 326 00 |
Počet domů | 491 (2021)[1] |
Počet částí obce | 0 + 1 díl |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MO | Veská 139/11 326 00 Plzeň [email protected] |
Starostka | Jana Haisová Círová (nest./ČSSD) |
Oficiální web: umo8 | |
Plzeň 8-Černice | |
Další údaje | |
Kód MO | 554774 |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedící městské obvody a obce
Území městského obvodu sousedí na severu s městským obvodem Plzeň 2-Slovany, na východě s městem Starým Plzencem, na jihu s obcí Losiná, na jihozápadě s obcí Štěnovice a na západě s městským obvodem Plzeň 3.
Historie obce
Černice jsou jednou z vesnických památkových rezervací na území Plzeňského kraje. Selská náves v Plzni-Černicích má návesní půdorys středověkého původu s charakteristickou kapličkou (z roku 1875). Zděné obytné a hospodářské stavby se vyznačují náročnou výzdobou štítových průčelí a vjezdových bran, typickou pro širší oblast Plzeňska. Nejstarší psané zmínky o vesnici jsou již z 1. poloviny 15. století, kdy patřila k Plzni. V berní knize z roku 1418 je uvedeno 27 hospodářů. Byla největší plzeňskou vsí, teprve po ní následovaly Skvrňany s 24 usedlostmi a Radobyčice s 16 usedlostmi. V roce 1496 na jižní straně obce založili velký rybník, po Boleveckém největší. Tento černický rybník byl v roce 1836 zrušen. Od 17. století se v několika vápencových lomech nacházel kvalitní vápenec a ten se zpracovával v pecích na vynikající vápno. První zmínky o celkem dvanácti vápenicích se datují z roku 1661, ale před koncem 19. století zanikly. Místo nich vznikly v obci cihelny, k nimž dal podnět nález ložisek kvalitní cihlářské hlíny. Cihelny zastavily výrobu až v poslední třetině 20. století. V roce 1826 byla v Černicích zřízena obecná škola (nyní Tyršova základní škola) a v roce 1887 byla postavena nová budova školy. Od roku 1953 jsou Černice napojeny na městskou hromadnou dopravu a obslouženy trolejbusovou linkou. Společenský život v obci významně dotváří Tělovýchovná jednota Sokol Černice a Sbor dobrovolných hasičů Černice. V roce 1983 byla otevřena nová hasičská zbrojnice, kterou hasiči vybudovali svépomocí.
Novodobá historie obce
1. dubna 1992 se Černice staly samostatným městským obvodem s vlastním obecním zastupitelstvem. Od roku 1993 až do současnosti probíhá v městském obvodě rozsáhlá modernizace. Byly vybudovány kompletní inženýrské sítě, zrekonstruovány ulice včetně chodníků a vyrostly nové obytné zóny s rodinnými a bytovými domy. V roce 1998 městský obvod slavnostně dokončil ve spolupráci se Sokolem Černice vysněné travnaté fotbalové hřiště se sociálním zázemím pro místní sportovce. Velké nákupní centrum OLYMPIA s multikinem CINESTAR působí na území Černic od roku 2004. Od roku 2004 přibyla v městském obvodě autobusová linka MHD propojující Černice s městským obvodem Plzeň 3 (konečná Bory) přes Radobyčice.
V roce 2006 byla dokončena dálnice D5, která tvoří obchvat Plzně a přímo zasahuje do území městského obvodu. Přes dálnici vede lávka pro pěší a cyklisty. Je to ojedinělá stavba zavěšená na lanech, měřící pětašedesát metrů. Díky závěsné konstrukci má výrazný vzhled. Tato lávka slouží turistům především jako oblíbená trasa na královský hrad Radyni.
V roce 2007 zde zahájil činnost minipivovar s názvem Purkmistr.[2]
Reference
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Minipivovar Purkmistr [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.