Ruční pletení

Počátky pletení nejsou známé. Nejstarší archeologické nálezy pletenin pochází asi z 12. století před n. l. z Egypta. Podle některých historiků se pletení vyvinulo z techniky nålebinding.[4]

V Evropě se pletení v širším měřítku začalo používat teprve ve 13. století. Pletly se především punčochy pro zámožnější vrstvy obyvatel (se dvěma jehlicemi, se švy). V polovině 16. století se začalo používat pletení obrace a od roku 1560 se pletly i bezešvé punčochy podle švýcarského vynálezu s pěti jehlicemi.[2]

Profesionální pletaři (zásadně jen muži) se organizovali v ceších. Pletař se mohl stát členem cechu teprve po šestileté učební době, když měl znalosti v pletení punčoch, čepic, košil a později i koberců.[5]

Nejstarší známý písemný návod na pletení (punčoch) pochází z roku 1655, první knížka s popisem několika vzorů vyšla asi roce 1844 v Londýně.[6]

Asi od poloviny 17. století se větší část pletenin vyráběla na strojcích (vynalezených v roce 1589, poháněných lidskou silou a později vodním kolem). Ruční pletení jako výdělečná činnost se pak provozovalo v Evropě jen v chudých, okrajových a horských oblastech. Od 18. století se začaly zabývat ručním pletením jako koníčkem některé ženy z bohatých rodin, na některých soukromých školách se zavedla tato ruční práce jako vyučovací předmět.[7]

Asi od 2. poloviny 18. století se začaly i ženy ze středních vrstev sdružovat v pletařských spolcích.

Ve válečných obdobích ženy ve všech bojujících státech hromadně podporovaly své armády pletenými zimními oděvy.

V 21. století je skoro v celém světě proměnlivý zájem o ruční pletení závislý na aktuální módě a případně na úspěchu nově vyvinutých přízí.[2] Několik milionů žen i mužů je trvale nebo dočasně organizováno v různých sdruženích, která jim např. obstarávají výhodně nové vzory, umožňují výměnu zkušeností apod.[8][9]

Pletení: nahoře – hladce, dole – obrace

K základům pletení na jehlicích patří: nahazování ok, pletení hladce, pletení obrace, ubírání a uzavření ok.

Základní techniky si může každý osvojit jako samouk podle videokurzů na internetu.[10]

Číslování pletacích jehlic

Jehlice z různých materiálů

Volba druhu a tloušťky jehlice je závislá na jemnosti a druhu splétané příze, vzoru a hustotě pleteniny a dalších hlediscích. Na internetu jsou publikovány tabulky s přibližnou vzájemnou závislostí uvedených faktorů, o jejich praktickém použití rozhoduje především zkušenost pletařky.[15] Tloušťka jehlic se ve střední Evropě udává v milimetrech (asi od 2 do 20), v Anglii a v USA se používají k označování tloušťky jiné systémy.[16]

Tloušťka jehlice mm	Délka niti (m) na klubku (50g)	Jemnost příze tex	Jemnost příze (USA-systém)
1,5-2,5	300-400	125-167	lace
2-3	200-240	208-250	superfine
4-4,5	120-150	333-417	light
4,5-5	60-120	417-833	medium
4,5-8	50-75	770-1000	bulky
8-12,75	<50	1000	super bulky

Na internetu se inzerují stovky ručně pletených vzorů v desítkách materiálových a barevných kombinací. Jedná se hlavně o oděvy a oděvní doplňky. Návody na jejich zhotovení se dají poměrně levně zakoupit nebo získat bezplatně.[17][18]

• 
  pletení hladce
• 
  pletení obrace
• 
  patentní vzor
• 
  vaflový vzor
• 
  copánek
• 
  vroubkový vzor
• 
  rybí kost
• 
  Pletený patchwork