Nålebinding

Nålebinding (také nålbinding, nålbindning nebo naalebinding, česky pletení jehlou) je technika vytváření textilií, jež předcházela pletení a háčkování. Archeologické nálezy oděvů vyrobené technikou nålebinding lze jen obtížně odlišit od pleteniny, pokud byly vyrobeny koptským stehem.[1] Nålebinding je populární ve skandinávských zemích i na Balkáně, praktikují jej i ženy z domorodého kmene Nanti v Peru. Název „nålebinding“ byl zaveden v 70. letech 20. století.[2]

Jehly z rybích kostí – Švédsko

Historie

Mezi nejstarší známé výrobky zhotovené touto technikou patří sandálové ponožky egyptských koptských křesťanů či klobouky a šály z oblastí Paracas a Nazca v Peru (mezi lety 300 př. n. l. až 300 n. l.). Nålebinding používali Vikingové v rozmezí let 793–1066 n. l. ve Skandinávii a Yorku (pozn. York byl střediskem vikingského království Jórvik).[3] V dávné historii byly používány jehly vyrobené ze dřeva, paroží nebo kostí. Tupou jehlou s velkým okem lze zpracovat i krátké kousky příze, což bylo v historii praktikováno.[2]

Stehy

Ačkoli se metoda práce podobá háčkování, způsobů jak jehlou tvořit, křížit, vinout, protahovat a propojovat řetízková oka je (oproti háčkování) mnohem víc. Na základě archeologických i jiných nálezů byly publikovány návody minimálně na dvanáct druhů stehů.[4] Stehy byly pojmenovány podle místa nálezu – například:

  • Lunda. Nález středověkých palčáků ve městě Lund, Švédsko. V Dánsku se tento steh zachoval nepřetržitou tradicí až do 21. století.[2]
  • Vasa. Nález z vraku lodi Vasa (†1628). Uvnitř kožených rukavic byly rukavice pletené jehlou, vzor je podobný lundskému.
  • York. Nález ponožky z 10. století – vikingský dům,[3] ul. Coppergate, York, Anglie.[5]
  • Mammen. Nález z hrobu Vikinga z období 950–1050 n. l. v dánském Mammen u Viborgu.[6] Steh Oslo,[7] Mammen a Brodén patří mezi jednodušší.

Ostatní informace

Jehlou se plete jak „dokola“, tak naplocho otáčením. V závislosti na použitém stehu (vzorku) může být výsledný úplet tenký, tlustý, pružný nebo pevný. Speciální dokončování není nutné, úplet se nepárá... Protože se úplet nedá párat a chyby nelze napravit, musí se při práci často zkoušet. Příze se nastavuje tak, že se okraje obou konců roztřepí a třením v navlhčených dlaních se oba konce „spředou“. Do vhodné jehly se vejde mnohokrát přeložená nit, čímž se ušetří její nastavování (vždy se pracuje jen s jednoduchou nití). Nejlepším materiálem je čistá vlna. Z tradičních materiálů a tradičními technikami se vyrábí odolné a autentické pokrývky hlavy pod přilbice brnění, pouzdra na lahve i jiné části oděvů.[8]

Galerie

Reference

  1. Other / Coptic Stitch | Neulakintaat. www.en.neulakintaat.fi [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
  2. MELLGREN, NUSSE. Nålbindning : the easiest, clearest ever guide! = nålbindning : steg för steg. Fourth edition. vyd. Riddarhyttan, Sweden: [s.n.] 23 s. ISBN 978-91-639-2872-7.
  3. Hansen, pg. 21: Walton, Penelope; 'Textile Production at Coppergate, York: Anglo-Saxon or Viking?' in Textiles in Northern Archaeology, Textile Symposium in York, North European Symposium for Archaeological Textiles Monograph 3, NESAT III; London Archetype Publications, 1990; ISBN 1-873132-05-0
  4. WESTMAN, BERIT, 1939-. Nålbindning : 12 varianter. Västerås: Tumvanten 24 s. ISBN 978-91-970550-0-0.
  5. Regia Anglorum - Anglo-Saxon and Viking Crafts - Naalbinding. regia.org [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
  6. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2010-10-11 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
  7. http://www.dilettante.info/nalbindingpages/osloprimer/osloprimer1.htm
  8. https://stallarholmensvikingar.se/
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.