Plejtvákovití

Asi nejnápadnějším znakem těchto kytovců je jejich často obří velikost, přičemž některé druhy zřejmě představují největší známé živočichy, kteří kdy na Zemi existovali. Přinejmenším dva druhy plejtváka (obrovský a myšok) dosahují hmotnosti přes 100 metrických tun, čímž nejspíš právě hmotností (nikoliv ale délkou) překonávají i všechny dosud známé druhohorní sauropodní dinosaury (jako byl rod Argentinosaurus a někteří další). Hmotnost největších známých sauropodů je zatím odhadována "pouze" asi na 70 až 100 metrických tun, ačkoliv nejspíš mohli existovat i hmotnější jedinci.[2]

Všichni členové této čeledi mají ve spodní části těla kůži složenou z podlouhlých rýh, táhnoucích se od úst až k pupíku (s výjimkou plejtváka sejvala a plejtváka malého, jejichž rýhy jsou kratší). Jejich účelem je umožnit plejtvákům mohutně otevřít ústa při krmení, což jim dovolí pohltit obrovská sousta potravy na jedno jediné polknutí. Tyto rýhy jsou jasně viditelné na krku a na břiše a odlišují je od ostatních kytovců.

Plejtvákovití jsou oproti svým příbuzným, čeledi velrybovitých, charakterističtí svým štíhlým a aerodynamickým tvarem těla. Většina má také úzké a podlouhlé ploutve a můžeme u nich nalézt též hřbetní ploutev, umístěnou zhruba ve dvou třetinách zad. Plejtvákovití filtrují potravu přes kostice. Žerou korýše, jako je kril, ale také různé druhy ryb, například sledě nebo sardinky.

Březost trvá 11 až 12 měsíců, aby se páření a porod odehrávaly ve stejnou roční dobu. Samice porodí pouze jedno mládě, které bývá v závislosti na druhu odstaveno po 6 až 12 měsících. U některých druhů žijí dospělí jedinci v malých skupinách, jež čítají dva až pět členů. Například u keporkaků si můžeme povšimnout proměnlivé sociální struktury - někdy žijí ve skupinách, jindy preferují samotu.

Plejtvákovití se vyskytují po celém světě: plejtvák obrovský, myšok a sejval obývají všech pět oceánů (Atlantský, Tichý, Indický, Jižní a Severní ledový); plejtvák jižní, jak napovídá druhové jméno, celou jižní polokouli a plejtvák malý celou severní polokouli. Plejtvák Brydeův se vyskytuje ve všech oceánech vyjma chladných vod v okolí Arktidy a Antarktidy.

Většina druhů obývá pouze oceány. Výjimkou je plejtvák Brydeův, který je po celý rok pozorován v blízkosti břehů, tedy většinou v mořích. Nejmenší a největší druhy, respektive plejtvák malý a plejtvák obrovský, se vyskytují v nejstudenějších vodách úplně na jihu, jimž se kupříkladu plejtvák myšok vyhýbá.

Plejtvákovití se rozmnožují povětšinou v tropických vodách během zimy, odkud poté migrují do polárních vod, bohatých během krátkého polárního léta na plankton a kril.

Porovnání velikosti plejtváka obrovského ku člověku

Plejtvákovití získávají potravu většinou tak, že zrychlí a poté otevřou ústa v největším možném úhlu. Tento pohyb vyvolá ve vodě tlak, který jim umožní nasát, poté filtrovat a spolknout obrovské množství vody obsahující korýše a ryby.

Získávat potravu výše popsaným způsobem jim umožňuje jejich specifická anatomie. Jedná se o rýhy na krku a břiše, jež se mohou výrazně roztáhnout, a dále unikátní smyslový orgán sestávající z mechanoreceptorů, jež pomáhají s koordinací při pohlcení potravy. Mimoto jsou nervy plejtvákovitých tak pružné, že by těmto tvorům umožnily pojmout větší objem vody, než je jejich velikost. Tyto nervy jsou obaleny vlákny elastinu. Otevření úst způsobí jejich rozvinutí a po zavření se znovu sbalí do původní polohy.

Zástupci plejtvákovitých bývali tradičně členěni do dvou rodů – plejtvák (Balaenoptera) a monotypický keporkak (Megaptera), přičemž každému formálně náležela vlastní monotypická podčeleď. Studie zabývající se fylogenezí jednotlivých druhů plejtvákovitých nicméně ukázaly, že keporkak (Megaptera) je vnitřní skupinou vlastních plejtváků (Balaenoptera), a ti proto vytváří parafyletický taxon. Navíc je možné, že uvnitř rodu plejtvák (Balaenoptera) se odvětvuje i plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus), který byl tradičně řazen do vlastní čeledi.[3]

Diverzita plejtvákovitých je neustále objevována. Aktuálně se pozornost taxonomů soustředí na komplex druhů okolo plejtváka Brydeova (B. brydei), od kterého byli postupně odlišeny již tři další nové druhy (B. edeni, B. omurai a B. ricei)

• Čeleď: plejtvákovití (Balaenopteridae)
  • Rod: Balaenoptera
    • plejtvák Brydeův (Balaenoptera brydei)
    • plejtvák Edenův (Balaenoptera edeni)
    • plejtvák jižní (Balaenoptera bonaerensis)
    • plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata)
    • plejtvák myšok (Balaenoptera physalus)
    • plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)
    • plejtvák Omurův (Balaenoptera omurai)
    • plejtvák Riceův (Balaenoptera ricei)
    • plejtvák sejval (Balaenoptera borealis)
  • Rod: Megaptera
    • keporkak (Megaptera novaeangliae)