Plejtvákovec šedý

Plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus, další české názvy jsou velryba šedá a plejtvák šedý) je středně velký kytovec z podřádu kosticovců a jediný zástupce čeledi plejtvákovcovitých.

Plejtvákovec šedý
Porovnání velikosti plejtvákovce šedého s člověkem.
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Podřádkosticovci (Mysticeti)
Čeleďplejtvákovcovití (Eschrichtidae)
Rodplejtvákovec (Eschrichtius)
Binomické jméno
Eschrichtius robustus
Lilljeborg; 1861
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Dosahuje délky 12-15 metrů, přičemž zaznamenané maximum je 15,5 metru. Hmotnost se pohybuje v průměru mezi 25 a 28 tunami, maximum je 40 tun.[2] Samice bývají obvykle mírně větší než samci. Dožívá se 50-70 let. Zbarvení je šedočerné až šedohnědé s velkým množstvím světlých skvrn, což jsou stopy po kožních parazitech (korýši rodů Cryptolepas a Cyamus).

Rozšíření

Žije v Tichém oceánu ve dvou oddělených populacích, jedna u břehů Severní Ameriky, druhá u břehu severovýchodní Asie. Populace u severovýchodní Asie je ovšem kriticky ohrožena a je pravděpodobné, že vyhyne. V posledních letech je pro ni novým ohrožením narušení životního prostoru těžbou ropy a zemního plynu projektem Sachalin-1. Celková velikost populace není známa, ale podle různých odhadů jde o několik desítek tisíc jedinců (zřejmě okolo 26 000, nicméně maximální neověřené odhady na základě zkoumání DNA hovoří až o 118 000).

Ekologie

Potravu plejtvákovců tvoří plankton, kril, různí mořští červi, malí krabi a hejna tvořící malé ryby. V menší míře se živí i vodními rostlinami. Potravu sbírá většinou při mělkém oceánském dně, málokdy se živí při hladině.

Jde o jediný druh kosticovců, který se páří a rodí mláďata v mělkých pobřežních vodách. Březost trvá 12-13,5 měsíce, nově narozené mládě je 3,5-5 metrů dlouhé.

V Atlantském oceánu byl plejtvákovec šedý loven už před naším letopočtem, od začátku 18. století se zde vyskytoval pouze ojediněle a začátkem 20. století zde byl již zcela vyhuben. Plejtvákovec šedý pluje každý rok 18 000 km: v Arktidě se živí, ale rozmnožují se na východě v Tichém oceánu u pobřeží Kalifornie a na západě u korejských břehů. Cesta, kterou podnikají skupiny o dvou až třech zvířatech, trvá kytovcům kolem tří měsíců.

Predace

Hlavním predátorem plejtvákovce šedého (kromě člověka) je kosatka dravá. Bylo zaznamenáno mnoho případů útoků kosatek na plejtvákovce, především na mláďata.[3][4] Kosatky většinou postupují tak, že se snaží oddělit mládě od samice (či stáda) a utopit ho tím, že se střídají při tlačení na jeho hřbet a zabraňují mu se nadechnout. Čelisti obvykle používají až když je oběť mrtvá.

Zajímavosti
  • Velrybáři mu dříve říkali ďábelská ryba, neboť byl znám tím, že se dokáže zuřivě bránit tváří v tvář nebezpečí.
  • Dnes je naopak znám a oblíben pro svou zvědavost a přátelské chování vůči člunům.
  • Začal být oficiálně chráněn už ve 30. letech 20. století, nicméně omezený lov (cca 220 kusů ročně) pokračoval i nadále (vědecké účely, SSSR).

Galerie

Odkazy

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14.
  3. NATIONAL GEOGRAPHIC. Killer Whales vs. Gray Whales. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  4. THEPRESSDEMOCRAT. Orcas attack grey whale off Sonoma Coast, video 1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Literatura
  • MAZÁK, Vratislav. Kytovci. Edice Zvířata celého světa, sv. 12. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1988.
  • CARWARDINE, Mark. Velryby, delfíni a další kytovci. Knižní klub, Praha 2007.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.