Plaveč (hrad)

Hrad byl postaven před rokem 1294, ze kterého pochází první písemná zmínka, podle které král Ondřej III. hrad odňal dosavadním majitelům, kteří za něj jako náhradu obdrželi Švábovce.[1] Na vlastní náklady ho dal vybudovat šlechtic Arnold, syn Ditricha ze Spiše. Od začátku byl vyzděný z kamene. Za své jméno vděčí pravděpodobně kmeni Polovců, které uherští králové v 11.–12. století za účelem obrany hranic zvali do pohraničních oblastí Uherska. Jako královský hrad ho Karel I. Robert z Anjou daroval v roce 1317 a po vymření rodu v roce 1366 ho král Zikmund Lucemburský dal do držby Bebekům, kteří kolem roku 1427 byli trvalými vlastníky plavečského panství.

V druhé polovině 15. století během husitských bojů se hradu zmocnili bratříci v čele s vůdcem Petrem Aksamitem. Ten ho měl ve své moci až do své smrti roku 1458. Po něm hrad dostal nové majitele Zápolské, kteří ho dali nově opevnit. V roce 1505 se hrad koupí dostal do vlastnictví rodu Horváthů (podle maďarského jména obce Palocsa se začali psát Horváth-Palocsay).

Během povstání Juraje I. Rákociho byl hrad na straně vzbouřenců. V 18. století, když ztratil vojenský význam, ho Palocsayové doplnili obytnými budovami a upravili na pohodlné bydlení natolik, že se v roce 1715 ve smyslu nařízení císaře Karla VI. o demolici hradů vyhnul demolici, protože byl uznán, že má charakter obytného objektu. Při adaptaci roku 1830 byla narušena statika, Palocsayové hrad opustili a přestěhovali se do zámečku, který si postavili v Plavči. V roce 1857 rod vymřel, ale ještě rok předtím hrad postihl ničivý požár. Od té doby hrad pustne.

Plavečský hrad v noci

Původně malý kamenný hrad postavený na místě strážní věže sestával pouze z obytné věže (9 × 8 m, tloušťka zdí 3 metry) postavené na nejvyšším místě vrchu. Vzhledem ke značné devastaci objektu není možno jasně určit etapy výstavby hradu. Podle popisu z roku 1644 měl hrad kromě věže palác (reprezentační křídlo, panský dům i kuchyni), kapli, starý palác, dvě bašty a zámečnický dům. Pod hradem byl majer. Po renesanční přestavbě hrad zobrazuje kresba Myskovszkého, ze které je vidět, že přestavba pohltila i donjon. Z hradu se zachovaly zbytky jihovýchodního zdiva s kruhovou baštou a další polokruhovou baštou na opačné straně, které flankovaly přístup do hradu. Další nákladná přestavba paradoxně urychlila konec hradu, protože výstavní palác s velkými okny neodolal počasí a znemožnil provoz hradu.

Dnes se z kdysi přepychového sídla zachovaly pouze zbytky vysokých zdí obytného křídla a obranné dělové bašty na severní straně bývalého hradního areálu.