Borovice mexická

Borovice mexická (Pinus ayacahuite) je velká severoamerická a středoamerická pětijehličná borovice s velkými šiškami, poměrně vzácně pěstovaná také v arboretech, soukromých parcích a zahradách.

 Borovice mexická
Borovice mexická, samičí šištice a jehlice
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodborovice (Pinus)
PodrodStrobus
SekceQuinquefoliae
PodsekceStrobus
Binomické jméno
Pinus ayacahuite
Ehrenb. ex Schltdl., 1838
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

  • Pinus ayacahuite varieta oaxacana
  • Pinus don-pedrii
  • Pinus hamata
  • Pinus loudoniana varieta don-pedrii.

Původ názvu stromu

Název stromu Ayacahuite vznikl romanizací (převod do latinského písma) aztéckého jména stromu: Āyauhcuahuitl.[2][3]

Popis

Stálezelený, jehličnatý, větrosprašný a jednodomý strom, dorůstající do výšky 45 m. Kmen je přímý a oblý a dosahuje průměru 2 m. Větve rostou u mladých stromů v pravidelných přeslenech, u starších stromů rostou více nepravidelně; větve jsou dlouhé, tenké a vodorovně rozprostřené, spodní větve se často sklánějí. Koruna je jehlanovitá až kuželovitá, později otevřená. Borka je zprvu hladká, tenká a popelavě šedá, později hrubá, rozdělená do malých obdélníkových desek a šedohnědá. Letorosty jsou tenké, hladké, zelenavě hnědé až světle šedé, pokryté hustými hnědými chlupy či bez chlupů a se seskupenými jehlicemi na koncích. Zimní pupeny jsou vejčitě kuželovité, bledě hnědé až šedé, 15 mm dlouhé, pryskyřičnaté, s dlouze špičatými, u vrcholků některými uvolněnými, šupinami.

Jehlice jsou ohebné, ale ne visící, tenké, přímé nebo mírně pokroucené; na spodním povrchu jasně zelené, na horních površích se stříbrnomodrošedozelenými průduchy (Stomata). Vyrůstají ve svazečcích po 5, vzácně též po 6; jehlice jsou 8-18 cm dlouhé a 0,7-1 mm široké, na okrajích zubaté, s nepatrnými a široce rozloženými zuby. Mají ostrou špičku a 2-7 vnějších pryskyřičných kanálků a 1 cévní svazek. Svazečkové pochvy jsou 15-25 mm dlouhé, bledě hnědé a brzy opadávají. Jehlice zůstávají na stromě 3 roky.

Samčí (pylové) šištice (Microstrobilus) jsou vejčité až krátce válcovité a vyskytují se ve shlucích na koncích nových letorostů, 7-10 mm dlouhé, zprvu žluté a později oranžovohnědé. Samičí (semenné) šištice (Megastrobilus) jsou visící, mírně zahnuté, téměř válcovité, směrem k vrcholu se zužující, žlutohnědé, pryskyřičnaté a rostou blízko konců hlavních větví; šišky jsou na 2,5 cm dlouhých stopkách, opadávajících se šiškou. Šišky jsou 15-40 cm dlouhé a ve zralosti rozevřené 7-15 cm široké; vyskytují se po jedné nebo v přeslenech po 2-4; dozrávají na podzim a brzy opadávají. Šupin šišek je 100-150, jsou tenké, ohebné, úzké a 5-7 cm dlouhé. Výrůstky (Apophysis) jsou prodloužené, se zaobleným až tupým vrcholem, zpětně zahnuté a zvlněné. Přírůstek prvního roku (Umbo) je koncový, beztrnný a téměř vždy pryskyřičnatý. Semena jsou vejčitá, světle hnědá s tmavými skvrnami, semena se vyskytují po dvou na šupině; semena jsou 8-10 mm dlouhá a 6-8 mm široká. Křídla semen jsou srostlá z rozdílných částí a jsou 20-35 mm dlouhá a 8-12 mm široká. Semenáče mají 7-13 děložních lístků (Cotyledon). K rozptylování pylu dochází v jižním a středním Mexiku v květnu.

Příbuznost

Borovice mexická je blízce příbuzná s borovicemi jako borovice ohebná, Pinus monticola, borovice vejmutovka a borovice himálajská. Existuje též několik kříženců, například přirozeně vzniklá a plodná Pinus x holfordiana, kříženec Pinus ayacahuite a Pinus wallichiana, přirozeně vzniklý v roce 1904 v arboretu Westonbirt, The National Arboretum, v hrabství Gloucestershire, v Anglii. Tento kříženec je pěstován v několika sbírkách dřevin.[4][5]

Podle některých botaniků existují 2 variety borovice mexické:

  • Pinus ayacahuite varieta brachyptera: jinými botaniky považovaná za Pinus strobiformis
  • Pinus ayacahuite varieta veitchii: je jinými botaniky považovaná za Pinus strobiformis poddruh veitchii.[3][6]

Výskyt

Domovinou borovice mexické je Guatemala, Honduras, Mexiko (státy Chiapas, Guerrero, Hidalgo, Oaxaca, Puebla, Tlaxcala a Veracruz) a Salvador.

Ekologie

Borovice mexická roste v rozsahu nadmořských výšek 1500-3600 m. Půdy jsou zde jílové, dobře propustné, pH kyselé a neutrální, strom dokáže růst ve výživově chudých půdách. Strom je mrazuvzdorný do –17,7 °C a vyžaduje plné slunce, dospělé stromy dobře odolávají suchu. Borovice mexická roste ve smíšených horských jehličnatých lesích v prostředí se středním množstvím vody či roste ve skupinách a nebo tvoří malé háje; nejvíce je rozšířena v Chiapasu v Mexiku a v západní Guatemale, kde je velmi spokojena ve společnosti borovic Pinus hartwegii, Pinus montezumae, Pinus oocarpa, Pinus pseudostrobus a také jedle Abies guatemalensis nebo cypřiše mexického Cupressus lusitanica. Doba rozšiřování pylu borovice mexické se mění podle zeměpisné šířky a nadmořské výšky.

Nepřátelé a nemoci

V Chiapasu, Guatemale a Oaxace je strom hostitelem trpasličího jmelí Arceuthobium guatemalense.

Využití člověkem

Borovice mexická je pro svou výšku a stejnoměrný tvar velmi důležitým a velmi vyhledávaným zdrojem řeziva, používaného ve stavebnictví, tesařství, na výrobu nábytku a užitného zboží jako například beden, palet, přepravek a dřevoviny. Pěstována je pouze vzácně v několika arboretech, soukromých parcích a zahradách.

Ohrožení

Borovice mexická není organizací IUCN považována za ohroženou, stav její populace je ale klesající. Je ohrožená kácením především v případě, že je prováděno neudržitelně. Strom se vyskytuje v několika chráněných oblastech.

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. Archivovaná kopie. if.panlex.org [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.
  3. Pinus ayacahuite (Pinabete) description - The Gymnosperm Database. www.conifers.org [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
  4. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.
  5. Garden map. Cambridge Botanic Garden [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Pinus strobiformis subsp. veitchii (Pino de Navidad) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.