Pinchas Rosen

Pinchas Rosen (hebrejsky: פנחס רוזן, narozen jako Felix Rosenblüth; 1. května 1887 – 3. května 1978) byl izraelský politik a státník a vůbec první izraelský ministr spravedlnosti, který tuto funkci zastával celkem ve třech funkčních obdobích v letech 1948–51, 1952–56 a 1958–61. V 60. letech byl rovněž předsedou Nezávislých liberálů.

Pinchas Rosen
פנחס רוזן
1., 4. a 6. ministr spravedlnosti Izraele
Ve funkci:
7. ledna 1958 – 2. listopadu 1961
PředchůdceDavid Ben Gurion
NástupceDov Josef
Ve funkci:
24. prosince 1952 – 13. února 1956
PředchůdceChajim Kohen
NástupceDavid Ben Gurion
Ve funkci:
14. května 1948 – 8. října 1951
NástupceDov Josef
Stranická příslušnost
ČlenstvíNezávislí liberálové (dříve Progresivní strana, Liberální strana)
Narození1. května 1887
Berlín, Německo
Úmrtí3. května 1978 (91 let)
Izrael
Místo pohřbeníhřbitov Nachalat Jicchak
Kneset1.–6.
PříbuzníMartin Michael Rosenblüth (sourozenec)
Pinchas E. Rosenblüth (bratranec)
Profesepolitik, advokát a advokát
OceněníIzraelská cena (1973)
CommonsPinchas Rosen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Rosen se narodil v německém Berlíně. Studoval právo na univerzitách v Berlíně a Freiburgu, kde promoval v roce 1908 a později sloužil v německé armádě za první světové války. Vždy byl aktivní v sionistických kruzích, v letech 1920 až 1923 byl předsedou sionistické federace v Německu. V roce 1926 podnikl aliju do mandátní Palestiny, kde působil jako právník a pomáhal vytvořit Středoevropskou asociaci imigrantů.

Politická kariéra

V roce 1942 založil stranu Nová alija, za kterou byl v roce 1944 zvolen do Asifat ha-nivcharim. V roce 1948 byl jedním ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti, kterou pomáhal sepsat.

Ze strany Nová alija se vyvinula Progresivní strana, za níž byl Rosen zvolen poslancem Knesetu ve volbách v roce 1949. Progresivní strana vytvořila vládní koalici společně se stranou Mapaj Davida Ben Guriona a Rosen se stal prvním izraelským ministrem spravedlnosti, úřadu, který mu přinesl velkou reputaci za jeho intelekt a poctivost.

Po krizi ve školství, Ben Gurionově rezignaci a neúspěšném pokusu o sestavení vlády byl Rosen 19. října 1950 prezidentem Chajimem Weizmannem pověřen sestavením nové vlády, což se mu však nakonec nepovedlo.[1] Svou ministerskou funkci si udržel i po volbách v roce 1951, 1955 a 1959. Krátce po volbách v roce 1959 Progresivní strana společně se Všeobecnými sionisty vytvořila Liberální stranu.

Nově vzniklá strana získala ve volbách v roce 1961 třetí největší počet mandátů, avšak nebyla přizvána do vládní koalice a Rosen tak přišel o svůj ministerský post. S cílem sjednotit opozici proti hegemonii Mapaje v izraelské politice se Liberální strana spojila s Cherutem a vytvořila Gachal. Rosen však z tohoto sloučení nadšený nebyl a společně s dalšími sedmi poslanci založil stranu Nezávislí liberálové. Do Knesetu byl znovu zvolen ve volbách v roce 1965, ale rezignoval 23. prosince 1968 a odešel z politiky. Jeho odchod z politické scény byl jedním izraelským deníkem komentován slovy „konec aristokracie“, v jiném pak komiksem s popiskem „Další chanukový zázrak!… poslanec rezignuje kvůli věku.“

Rosen byl dlouholetý přítel Davida Ben Guriona, který se s ním však rozešel po Lavonově aféře. Lavonova aféra byla nevydařená izraelská sabotážní operace v Egyptě, po jejímž vypuknutí se Rosen postavil na stranu Lavona, který byl obviněn z organizování mise. Kvůli Rosenově postoji s ním Ben Gurion již nikdy nepromluvil.

Po smrti v květnu 1978 mu byl vystrojen státní pohřeb.

Rodina

Rosen byl třikrát ženatý, poprvé s Annie Lesserovou, se kterou měl dvě děti, Hanse a Dinu, jenž se společně s matkou usadili v roce 1933 v Londýně, a které Rosen pravidelně navštěvoval až do své smrti. V roce 1935 se podruhé oženil s Hadasou Calvari, se kterou měl dceru Rivku, která zemřela v roce 1942 ve věku sedmi let. Jeho žena Hadasa zemřela o tři roky později na rakovinu. V roce 1950 se oženil s Johanou Rosenfeldovou, která rovněž zemřela dříve než on. Sňatkem s druhou a třetí manželkou vyženil čtyři nevlastní syny.

Ocenění

V roce 1973 byla Rosenovi udělena Izraelská cena v oboru právnictví.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pinchas Rosen na anglické Wikipedii.

  1. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 61.
  2. Recipients in 1973 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.