Chajim Kohen

Chajim Herman Kohen (hebrejsky: חיים הרמן כהן, žil 11. března 191110. dubna 2002) byl izraelský právník a politik.

Chajim Herman Kohen
חיים הרמן כהן
Kohen na fotografii z června 1952
3. ministr spravedlnosti Izraele
Ve funkci:
25. června 1952  24. prosince 1952
PředchůdceDov Josef
NástupcePinchas Rosen

Narození11. března 1911
Lübeck, Německé císařství
(nyní Německo)
Úmrtí10. dubna 2002 (91 let)
Izrael
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
PříbuzníLeo Kohen a Šlomo Kohen-Abarbanel (sourozenci)
Profesepedagog, vysokoškolský učitel, advokát, soudce a advokát
OceněníIzraelská cena (1980)
Medaile za kvalitní vládu v Izraeli (1995)
Tzeltnerova cena (2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v německém Lübecku do religiózní rodiny a během svého mládí byl předsedou hamburské pobočky World Agudat Jisra'el. V roce 1930 podnikl aliju do britské mandátní Palestiny a studoval na ješivě Merkaz ha-rav. Působil rovněž jako chazan v Me'a Še'arim. Později se vrátil zpět do Německa, kde vystudoval právo na Frankfurtské univerzitě.[1] Do mandátní Palestiny se vrátil již jako doktor práv. V roce 1936 získal právnické osvědčení a téhož roku si v Jeruzalémě otevřel právnickou kancelář.[2]

Po založení Izraele byl jmenován manažerem na právním odboru ministerstva spravedlnosti a později se stal státním prokurátorem. V roce 1949 byl jmenován generálním ředitelem na ministerstvu spravedlnosti a o rok později generálním prokurátorem.[1] Z pozice generálního prokurátora se rozhodl obžalovat Malchiela Gruenwalda v soudním procesu s Rudolfem Kastnerem.[3]

V roce 1952 se jako nestraník stal ministrem spravedlnosti, avšak v tomto postu setrval pouze tento rok.[4] V roce 1960 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu, kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1981.[1]

Mimo působení v oblasti práva byl též hostujícím přednášejícím na právnických fakultách Telavivské univerzity (1956–1969) a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1954–1976). Působil taktéž jako zástupce Izraele v Radě OSN pro lidská práva a byl členem Mezinárodního soudního dvoru v Haagu.[5] Byl také členem hnutí „T'chila“ pro izraelský židovský sekularismus.[1][2]

V roce 1980 mu byla udělena Izraelská cena za přínos v oblasti práva[6] a mimo to mu byly uděleny čestné doktoráty na řadě amerických univerzit, včetně Georgetown University.[1][2] Napsal pět knih, včetně The Trial and Death of Jesus (1968), ve které tvrdil, že to byli Římané a ne Sanhedrin, kdo soudil a popravil Ježíše Nazaretského.[7]

Zemřel v roce 2002[5] a je pochován na jeruzalémském hřbitově Har ha-Menuchot. Předseda Nejvyššího soudu Aharon Barak jej popsal jako jednoho ze zakladatelů izraelského práva.[1]

Dílo

Mezi Kohenova vybraná díla patří:

  • COHN, Haim. The Trial and Death of Jesus. [s.l.]: Ktav Pub Inc, 1980. ISBN 0870684329.
  • COHN, Haim Hermann; SHOHAM, S. Giora. Of Law and Man: Essays in Honor of Haim H. Cohn : Under the Auspices of the. [s.l.]: Sabra Books, 1971. 387 s. Dostupné online. ISBN 0876310447.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haim Cohen na anglické Wikipedii.

  1. LUBITCH, Vered; HACOHEN, David. Judge Haim Cohen died [online]. Ynet [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
  2. Cohen (Herman) Haim [online]. nfc, 2003-12-19 [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
  3. Kastner Affair [online]. Kneset [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Haim Cohen [online]. Kneset [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
  5. Haim Cohen, 91, Israeli Judge And Human Rights Advocate [online]. The New York Times, 2002-04-13 [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Recipients in 1980 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-10-10]. Dostupné online. (hebrejsky)
  7. An Attempt to Save Jesus? [online]. Time Magazine, 1967-11-10 [cit. 2008-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-27. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.