Chajim Kohen
Chajim Herman Kohen (hebrejsky: חיים הרמן כהן, žil 11. března 1911 – 10. dubna 2002) byl izraelský právník a politik.
Chajim Herman Kohen חיים הרמן כהן | |
---|---|
Kohen na fotografii z června 1952 | |
3. ministr spravedlnosti Izraele | |
Ve funkci: 25. června 1952 – 24. prosince 1952 | |
Předchůdce | Dov Josef |
Nástupce | Pinchas Rosen |
Narození | 11. března 1911 Lübeck, Německé císařství (nyní Německo) |
Úmrtí | 10. dubna 2002 (91 let) Izrael |
Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
Příbuzní | Leo Kohen a Šlomo Kohen-Abarbanel (sourozenci) |
Profese | pedagog, vysokoškolský učitel, advokát, soudce a advokát |
Ocenění | Izraelská cena (1980) Medaile za kvalitní vládu v Izraeli (1995) Tzeltnerova cena (2001) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Narodil se v německém Lübecku do religiózní rodiny a během svého mládí byl předsedou hamburské pobočky World Agudat Jisra'el. V roce 1930 podnikl aliju do britské mandátní Palestiny a studoval na ješivě Merkaz ha-rav. Působil rovněž jako chazan v Me'a Še'arim. Později se vrátil zpět do Německa, kde vystudoval právo na Frankfurtské univerzitě.[1] Do mandátní Palestiny se vrátil již jako doktor práv. V roce 1936 získal právnické osvědčení a téhož roku si v Jeruzalémě otevřel právnickou kancelář.[2]
Po založení Izraele byl jmenován manažerem na právním odboru ministerstva spravedlnosti a později se stal státním prokurátorem. V roce 1949 byl jmenován generálním ředitelem na ministerstvu spravedlnosti a o rok později generálním prokurátorem.[1] Z pozice generálního prokurátora se rozhodl obžalovat Malchiela Gruenwalda v soudním procesu s Rudolfem Kastnerem.[3]
V roce 1952 se jako nestraník stal ministrem spravedlnosti, avšak v tomto postu setrval pouze tento rok.[4] V roce 1960 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu, kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1981.[1]
Mimo působení v oblasti práva byl též hostujícím přednášejícím na právnických fakultách Telavivské univerzity (1956–1969) a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1954–1976). Působil taktéž jako zástupce Izraele v Radě OSN pro lidská práva a byl členem Mezinárodního soudního dvoru v Haagu.[5] Byl také členem hnutí „T'chila“ pro izraelský židovský sekularismus.[1][2]
V roce 1980 mu byla udělena Izraelská cena za přínos v oblasti práva[6] a mimo to mu byly uděleny čestné doktoráty na řadě amerických univerzit, včetně Georgetown University.[1][2] Napsal pět knih, včetně The Trial and Death of Jesus (1968), ve které tvrdil, že to byli Římané a ne Sanhedrin, kdo soudil a popravil Ježíše Nazaretského.[7]
Zemřel v roce 2002[5] a je pochován na jeruzalémském hřbitově Har ha-Menuchot. Předseda Nejvyššího soudu Aharon Barak jej popsal jako jednoho ze zakladatelů izraelského práva.[1]
Dílo
Mezi Kohenova vybraná díla patří:
- COHN, Haim. The Trial and Death of Jesus. [s.l.]: Ktav Pub Inc, 1980. ISBN 0870684329.
- COHN, Haim Hermann; SHOHAM, S. Giora. Of Law and Man: Essays in Honor of Haim H. Cohn : Under the Auspices of the. [s.l.]: Sabra Books, 1971. 387 s. Dostupné online. ISBN 0876310447.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haim Cohen na anglické Wikipedii.
- LUBITCH, Vered; HACOHEN, David. Judge Haim Cohen died [online]. Ynet [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
- Cohen (Herman) Haim [online]. nfc, 2003-12-19 [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
- Kastner Affair [online]. Kneset [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Haim Cohen [online]. Kneset [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
- Haim Cohen, 91, Israeli Judge And Human Rights Advocate [online]. The New York Times, 2002-04-13 [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Recipients in 1980 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-10-10]. Dostupné online. (hebrejsky)
- An Attempt to Save Jesus? [online]. Time Magazine, 1967-11-10 [cit. 2008-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-27. (anglicky)