Volby do Knesetu 1955

Výsledky
strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období		 křesel na konci
funkčního období
Mapaj274 73532,24040
Cherut107 19012,61515
Všeobecní sionisté87 09910,21313
Národní náboženská strana[p 1]77 9369,11111
Achdut ha-Avoda69 4758,21010
Mapam62 4017,399
Náboženská fronta Tóry[p 2]39 8364,766
Maki38 4924,566
Progresivní strana37 6614,455
Demokratická kandidátka izraelských Arabů15 4751,822
Pokrok a práce12 5111,522
Zemědělství a rozvoj9 7911,111
Sefardové a orientální komunity6 9940,800
Arabská kandidátka - Střed4 4840,500
Likud - Lidové ekonomické hnutí3 0440,400
Jemenitské sdružení2 4590,300
Synové Jemenu a Náboženské nestranické hnutí - Původní náboženská kandidátka2 4480,300
Kandidátka nových imigrantů1 1880,100
Svaz starších pracujících
Celkem853 219100120120

Třetí Kneset

Na rozdíl od druhého Knesetu byl třetí Kneset jedním z nejstabilnějších v izraelských dějinách. Během funkčního období Knesetu se vyměnily pouze dvě vlády a do dnešní doby (2010) se jedná o jediný Kneset, během něhož nedošlo k rozdělování či slučování politických stran. Obdobně jako v prvním a druhém Knesetu byl i ve třetím Knesetu jeho předsedou Josef Šprincak, a to až do své smrti 28. ledna 1959. Ve funkci jej nahradil poslanec za stranu Achdut ha-Avoda Nachum Nir.

Sedmá vláda

Na začátku třetího Knesetu vytvořil David Ben Gurion 3. listopadu 1955 v pořadí sedmou izraelskou vládu (během předchozích dvou Knesetů bylo celkem šest vlád; dvě v prvním a čtyři ve druhém). Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu s Národní náboženskou frontou (která se později přejmenovala na Národní náboženskou stranu), Mapam, Progresivní stranou, Achdut ha-Avodou a třemi stranami izraelských Arabů (Demokratickou kandidátkou pro izraelské Araby, Pokrokem a prací a Zemědělství a rozvojem). Vláda měla 16 ministrů. Vláda padla po Ben Gurionově rezignaci dne 31. prosince 1957 kvůli prosakování informací ze zasedání vlády.

Osmá vláda

Osmou vládu vytvořil Ben Gurion o týden později dne 7. ledna 1958 se stejnými koaličními partnery. Stejný zůstal i počet ministrů. Osmá vláda padla po Ben Gurionově rezignaci ze dne 5. července 1959 poté, co levicové strany hlasovaly proti vládnímu návrhu na prodej zbraní Západnímu Německu a odmítly opustit koalici. Volby do čtvrtého Knesetu pak byly svolány na 3. listopadu 1959.

Odkazy

Poznámky
  1. Původně koalice stran Mirzachi a ha-Po'el ha-Mizrachi, která kandidovala pod názvem Národní náboženská fronta, před změnou názvu na ha-Po'el ha-Mizrachi-Mizrachi a poté během funkčního období Knesetu na název Národní náboženská strana.
  2. Náboženská fronta Tóry si změnila název na Agudat Jisra'el - Po'alej Agudat Jisra'el. Následně se před volbami v roce 1959 vrátila ke svému původnímu názvu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1955 na anglické Wikipedii.

Literatura
  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.