Pieter van Vollenhoven

Pieter se narodil v Schiedamu, je druhým synem Pietera van Vollenhovena Sr. (1897 - 1977) a jeho ženy Jacoby Gijsberthy Stuylingh de Lange (1906 - 1983). Rodina van Vollenhovenů a rodina Stuylingh de Langů patří do nizozemského patriciátu.

Pieter navštěvoval střední školu v Rotterdamu a následně studoval právo na Univerzitě v Leidenu. Promoval v roce 1965, poté pracoval jako právní referent u Nizozemské státní rady. V roce 1966 vykonával vojenskou službu u Nizozemského královského letectva a v následujícím roce získal vojenský pilotní průkaz.

Pieter je v současnosti v Nizozemsku nejznámější tím, že byl předsedou Bezpečnostní rady Nizozemska, z níž v únoru 2011 odešel do důchodu. Ministrem Tjerkem Westerterpem byl původně jmenován předsedou Rady pro bezpečnost silniční dopravy a Rady pro incidenty v železniční dopravě.

V roce 1989 se Van Vollenhoven ujal iniciativy při zřizování nizozemského Fondu na podporu obětí, jehož je také předsedou. Je také předsedou Nationaal Groenfonds, National Restorationfund a Society, Safety and Police Association a International Transport Safety Board. Je členem Evropské rady pro bezpečnost dopravy.

Pieter je vášnivý pianista. V roce 1986 založil trio - De Gevleugelde Vrienden - se dvěma předními klavíristy v zemi (Pim Jacobs a Louis van Dijk) a každoročně uskutečnil dvacet koncertů doma i v zahraničí s pomocí Fondu podpory obětí. De Gevleugelde Vrienden získal čtyři zlaté disky. Od smrti jednoho z členů tria Pima Jacobse Pieter nadále koncertuje s pianisty Louisem van Dijkem a Koosem Markem.

Pieter je stále aktivním pilotem a také se potápí. Během ponoru v roce 2005 málem ztratil špičku pravého ukazováčku, když se zachytil mezi člunem a schody v doku. Lékaři dokázali špičku znovu připojit.

Je také fotografem. Fond na podporu obětí získal peníze v letech 2008 a 2009 prodejem kalendářů s jeho fotografiemi.

Pieterovi byl v květnu 2017 diagnostikován melanom, běžný typ rakoviny kůže. Nechal jej odstranit v Nizozemském institutu pro rakovinu v Amsterdamu.[2] V listopadu téhož roku mu byl diagnostikován další melanom a byl odstraněn.

Pieter se oženil s princeznou Margriet Nizozemskou v Haagu 10. ledna 1967 v Kostele sv. Jakuba.[3] To z něj udělalo prvního člena nizozemského královského rodu,

který byl obyčejným občanem a neměl královský nebo ušlechtilý původ. V důsledku manželství nedostal žádné královské tituly, a proto je formálně oslovován jako „pan Van Vollenhoven“ nebo svým profesním titulem jako „profesor Van Vollenhoven“.

Pár žije v domě Het Loo poblíž paláce Het Loo. Mají čtyři syny:

• Princ Maurits Oranžsko-Nasavský, van Vollenhoven (*17. dubna 1968), ženatý s Marilène van den Broek (*4. února 1970)
• Princ Bernhard Oranžsko-Nasavský, van Vollenhoven (*25. prosince 1969), ženatý s Annette Sekrève (*18. dubna 1972)
• Princ Pieter-Christiaan Oranžsko-Nasavský, van Vollenhoven (*22. března 1972), ženatý s Anitou van Eijk (*27. října 1969)
• Princ Floris Oranžsko-Nasavský, van Vollenhoven (*10. dubna 1975), ženatý s Aimée Söhngen (*19. října 1977)

Německé jméno rodu Lippsko-Biesterfeldských nesou děti knížete Mauritse (což jim dává příjmení Van Lippe-Biesterfeld van Vollenhoven); jeho další děti (vnoučata) jsou jen van Vollenhoven.

Erb

Pieter obdržel řadu vyznamenání a ocenění v Nizozemsku, ale i mezinárodně:[4]