Philippe Noiret

Philippe Noiret (1. října 1930 Lille, Nord23. listopadu 2006 Paříž) byl francouzský divadelní a filmový herec, držitel různých filmových cen a rytíř Řádu čestné legie.

Philippe Noiret
Philippe Noiret v roce 2003
Narození1. října 1930
Lille, Nord, Francie Francie
Úmrtí23. listopadu 2006 (ve věku 76 let)
Paříž, Francie Francie
Místo pohřbeníMontparnasse
Alma materLycée Janson de Sailly
Manžel(ka)Monique Chaumette (1962–2006)
Cena BAFTA
Nejlepší herec v hlavní roli
1990Bio Ráj
César
Nejlepší herec
1976Stará puška
1990Život a nic jiného
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

Jeho otec byl obchodníkem s oblečením. On sám nebyl dobrým žákem a nejdřív vystřídal několik prestižních pařížských škol (včetně kvalitního lycea Lycée Janson de Sailly), pak několikrát propadl u bakalářských zkoušek, načež šel studovat herectví. V něm se dále zdokonaloval v Centre Dramatique de l'Ouest, později působil sedm let u Théâtre National Populaire, kde potkal rovněž herečku Monique Chaumette, svou pozdější ženu, kterou si vzal v roce 1962. V tomto období se věnoval hraní satirických her v nočních klubech v dvojici s Jean-Pierrem Darrasem, ve kterých s pomocí dvojice postav Ludvíka XIV. a Jeana Racina společně parodovali politiky Charlese de Gaulla, Michela Debrého a Andrého Malrauxe, což bylo pro něj dobrou hereckou školou.

V roce 1949 debutoval ve filmu malou rolí ve filmu Gigi. V roce 1956 v něm režisérka Agnès Varda rozpoznala herecký talent a obsadila jej do svého filmu La Pointe courte, nicméně se pak čtyři roky neobjevil v žádném snímku a hrál pouze v malém francouzském přístavném městě Sète. Až po filmech Zazie v metru (1960), Kapitán Fracasse (1961) a Tereza Desqueyrouxová (1962) se stal platným francouzským filmovým hercem a objevil se v důležitějších rolích ve snímcích Život na zámku (1966) a hlavně Alexandre le bienheureux (1967), který mu konečně přinesl rovněž větší popularitu.

Obyčejně byl obsazován do rolí obyčejného každodenního člověka, i když neváhal přijmout i kontroverznější úlohy, jako například roli ve filmu Velká žranice (1973) režiséra Marca Ferreriho, který pak způsobil skandál na festivalu v Cannes, úlohu melancholického homosexuála ve filmu Nelíbám (1991) a podobnou roli ve snímku Muž se zlatými brýlemi (1987).

Za film Stará puška (1975) získal svého prvního Césara, dalšího pak v roce 1990 za ztvárnění zajímavé role majora Delaplana ve snímku Život a nic jiného (1989).

Během své kariéry se objevil v několika hollywoodských produkcích, například The Night of the Generals (1967), ve filmech Topaz od Alfreda Hitchcocka a Justine od George Cukora z roku 1969, Murphyho válka (1971) režiséra Petra Yatese nebo v snímku Kdo zabíjí nejlepší evropské šéfkuchaře? (1978) od Teda Kotcheffa.

Celkem se objevil ve více než 100 filmech. Zemřel na rakovinu v roce 2006 v Paříži a je pohřben na pařížském hřbitově Montparnasse.

Filmografie (výběr)

Celovečerní filmy

Televize

  • 1984 : Světlo pro mého syna (Qualcosa di biondo), televizní film, režie Maurizio Ponzi

Krátkometrážní filmy

Ocenění

César

Jiná ocenění

Odkazy

Literatura

  • Paměti kavalíra, ISBN 978-80-7407-036-5

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippe Noiret na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.