Chaluhy

Chaluhy čili hnědé řasy (Phaeophyceae, Fucophyceae) jsou eukaryotické mnohobuněčné organismy z říše Chromalveolata, kmene Stramenopila. Žijí především v mořské vodě, kde dokáží díky své schopnosti fotosyntetizovat vyprodukovat obrovské množství biomasy.[1]

Chaluhy
Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus)
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeChromalveolata
KmenStramenopila
Třídachaluhy (Phaeophyceae)
de Bary,1881
Řády
  • Ascoseirales
  • Cutleriales
  • Desmarestiales
  • Dictyotales
  • Discosporangiales
  • Ectocarpales
  • Fucales
  • Ishigeales
  • Laminariales
  • Nemodermatales
  • Onslowiales
  • Ralfsiales
  • Scytosiphonales
  • Scytothamnales
  • Sphacelariales
  • Sporochnales
  • Syringodermatales
  • Tilopteridales
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba

Chloroplasty chaluh obsahují chlorofyl a a c a navíc barviva betakaroten, fukoxantin a violaxantin. Zásobními látkami jsou hlavně chrysolaminaran, oleje a mannitol.[1] Jsou to mnohobuněčné vodní organismy navenek podobné rostlinám, ale ve skutečnosti jsou jim evolučně velice vzdálené. Buněčné stěny obsahují celulózu a alginové látky; mezi buňkami bývají póry či plazmodezmata.[2]

Mají článkové tělo tvořené vláknitou či dokonce pletivnou stélkou, která může dorůstat délky až 60 m (rod Macrocystis[1]). V této podobě dokonce obsahují primitivní vodivá pletiva.[3]

Životní cyklus

Pro chaluhy je typická rodozměna, tedy střídání gametofytu a sporofytu. Obvykle se gametofyt pozná od sporofytu vzhledem, ale u primitivního řádu Ectocarpales je rodozměna izomorfní a obě stadia vypadají shodně. Gametofyt bývá různě omezován a u řádu Fucales se dokonce stává zcela závislým na sporofytu (vyrůstá na specializovaných sporofytních útvarech, konceptakulech).[1]

Pohlavní rozmnožování je izogamie, anizogamie či oogamie. Nepohlavně jsou schopné se rozmnožovat pomocí zoospor.[1]

Fylogenetické vztahy

Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými řády podle současných představ (2010)[4][5][6] lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:

Phaeophyceae

Discosporangiales

Ishigeales (+ "Peterodermatales")

Sphacelariales

Syringodermatales

Dictyotales

Onslowiales

Desmarestiales

Sporochnales

Scytothamnales (+ Bachelotia )

Ascoseirales

Laminariales

Ectocarpales (+ klad Asterocladon )

Scytosiphonales

Ralfsiales

Tilopteridales

Cutleriales

Nemodermatales

Fucales

Význam

Jsou potravou pro vodní živočichy. Využívají se také ke konzumaci, k výživě zvířat, jako palivo, získává se z nich jód.

Reference

  1. KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.
  2. Sina M. Adl, et al. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists. Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399–451. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14. Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine
  3. Archivovaná kopie. www.seaweed.ie [online]. [cit. 2009-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-16.
  4. SILBERFELD, Thomas; LEIGH, Jessica W.; VERBRUGGEN, Heroen, Corinne Cruaud, Bruno de Reviers, Florence Rousseau. A multi-locus time-calibrated phylogeny of the brown algae (Heterokonta, Ochrophyta, Phaeophyceae): Investigating the evolutionary nature of the “brown algal crown radiation”. Molecular Phylogenetics and Evolution. 19. duben 2010, svazek 56, čís. 2, s. 659–674. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.04.020. (anglicky)
  5. BITTNER, L.; PAYRI, C. E., A. Couloux, C. Cruaud, B. de Reviers, F. Rousseau. Molecular phylogeny of the Dictyotales and their position within the Phaeophyceae, based on nuclear, plastid and mitochondrial DNA sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 3. červenec 2008, svazek 49, čís. 1, s. 211–226. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2008.06.018. (anglicky)
  6. PHILLIPS, Naomi; BURROWES, Renaud; ROUSSEAU, Florence, Bruno de Reviers, Gary W. Saunders. Resolving evolutionary relationships among the brown algae using chloroplast and nuclear genes. Journal of Phycology. 19. břeyen 2008, svazek 44, čís. 2, s. 394–405. Dostupné online [abstrakt, cit. 2010-06-15]. ISSN 0022-3646. DOI 10.1111/j.1529-8817.2008.00473.x. (anglicky)[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.