Anizogamie
Anizogamie je typ pohlavního rozmnožování, při němž splývají pohlavní buňky (gamety) nestejné velikosti. Je výrazně častější než izogamie[1], tedy stav, kdy mají obě splývající buňky stejnou velikost. Menší z gamet představuje samčí pohlaví, větší gameta je samičí (tedy nezáleží na roli rodiče, jak je vidno např. u samců mořských koníků, kteří ve vaku nosí vyvíjející se vajíčka).[2]
Oogamie je považována za typ anizogamie.
Evoluce
Anizogamní typ pohlavního rozmnožování se pravděpodobně mnohokrát nezávisle vyvinul z izogamie, která je evolučně starší a původní. Rozrůznění velikostí pohlavních buněk bylo prvním impulsem, který vedl ke vzniku fenoménu pohlavní dvojtvárnosti. Existuje množství evolučních modelů, které se vývojem anizogamie zabývají. Obvykle vycházejí z předpokladu, že už před vznikem anizogamie existovalo několik pohlavních typů (mating type), případně tuto změnu vysvětlují na základě konkrétních mutací. K výzkumu významně přispěla studie Parkera, Bakera a Smithe z roku 1972 ([3]). Je založena na dvou evolučních předpokladech: čím větší jsou gamety, tím větší má zygota šanci na přežití. Naopak, čím menší jsou gamety, tím více jich daný jedinec může vyprodukovat.[1]
Reference
- Archivovaná kopie. www.tb1.ethz.ch [online]. [cit. 2008-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-18.
- Archivovaná kopie. mathstat.helsinki.fi [online]. [cit. 2008-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-09.
- PARKER, G A, R R Baker, V G Smith. The origin and evolution of gamete dimorphism and the male-female phenomenon. Journal of Theoretical Biology. 1972-09, roč. 36, čís. 3, s. 529–53. Dostupné online [cit. 2008-09-19]. ISSN 0022-5193. DOI 5080448.