Petrovice (okres Příbram)

Obec Petrovice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 14 km jihozápadně od města Sedlčany. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Petrovice
Kostel svatého Petra a Pavla
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 541044
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSedlčany
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°33′16″ s. š., 14°20′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 320 (2022)[1]
Rozloha39,02 km²
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ262 55 až 264 01
Počet domů564 (2021)[2]
Počet částí obce18
Počet k. ú.13
Počet ZSJ17
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrovice 26
26255 Petrovice u Sedlčan
[email protected]
StarostaPetr Štěpánek (STAN)
Oficiální web: www.petrovice-obec.cz
Petrovice
Další údaje
Kód obce541044
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1219. Petrovice jsou připomínány jako sídlo vladyků. Ve 12. století sídlil v Petrovicích vladyka Petr a jeho bratr Obiden. Zkomolením těchto jmen byl pojmenován městys Petrovice a blízká ves Obděnice.[3] Petrovické panství bylo ve vlastnictví rytířů z Doudleb a z Říčan. V 17. století byli vlastníky jezuité z pražské koleje sv. Klimenta až do zrušení jejich řádu.[3] V letech 1680–1681 zemřelo velké množství obyvatel v období velké morové rány. V 19. století byly ve veřejné dražbě Petrovice prodány a koupil je pán Bechyně z Lažan. Po něm pán Fleissner z Ostrovic, dále pak hrabě Jiří Oppersdorf, Adolf Barth, baron Ernst Loczello a nakonec rytíř Vladimír Zhorský ze Zhoře.[3] Poté bylo Petrovické panství díky postupnému rozprodávání pozemků velmi zmenšené.

Škola bývala zprvu od roku 1651 u jezuitů v jejich malé rezidenci.[4] Později byla budova školy postavena 1817 poblíž náměstí. Vzhledem k tomu, že do ní docházely děti i z okolí, tak brzy kapacitně nepostačovala a tak byla třikrát přestavěna. Jako podučitel zde působil Čeněk Habart (1883–1896). Měšťanská škola byla zřízena v roce 1921 a v roce 1935 byla postavena budova měšťanské školy u komunikace z obce směrem na Milevsko.[4] Tato budova přestala sloužit svému účelu po dokončení stavby nové a současné školní budovy, naproti hřbitovu – Petrovice 196.

Římskokatolická farnost Petrovice u Sedlčan byla zřízena v první polovině 14. století. V letech 1409–1413 zde byl farářem Jan Kardinál, bakalář církevního práva, mistr svobodných umění, přítel Jana Husa, v letech 1416–1417 rektor Univerzity Karlovy.[5] Nynější budova fary byla postavena v 18. století. V letech 1834 –1838 zde byl působil český spisovatel a národní buditel František Doucha. Dalším významným knězem, který zde působil v letech 1887–1891, byl vyšehradský kanovník Eduard Šittler.[3]

Obecní správa

Části obce

Obec Petrovice se skládá z osmnácti částí na třinácti katastrálních územích:

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[6]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Společnost

Již v roce 1865 zde byl zřízen poštovní úřad s telegrafem a s telefonem[4] a v roce 1880 byla zřízena četnická stanice.[4] V roce 1929 byla zahájena poštovní autobusová doprava do Sedlčan.[11]

V obci Petrovice u Sedlčan (přísl. Krchov, Vilasova Lhota, Zahrádka, 854 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad. četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie v Petrovicích u Sedlčan, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 3 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, obchod se surovými kůžemi, lihovar, 5 mlýnů, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, 2 pily, pivovar, pohodný, 3 pokrývači, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, Spořitelní a záložní spolek, švadlena, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, 2 zahradnictví.

V obci Obděnice (přísl. Brod, Radešice, Ohrada, Žemličkova Lhota, 643 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Obděnice, 3 trafiky.

Ve vsi Radešín (120 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] hostinec, Kovář, mlýn, obuvník, trafika.

V obci Týnčany (přísl. Mezihoří, Skoupý, 513 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 3 autodopravci, družstvo pro rozvod elektrické energie v Skoupém, 4 hostince, kolář, 3 kováři, krejčí, 4 mlýny, 2 obuvníci, pila, 19 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 vápenky.

Společenské organizace

Sbor dobrovolných hasičů je jeden z nejstarších v kraji. Byl založený už roku 1878.[4]

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Petrovicích (okres Příbram).

Jezuitské koleje

V obci se nachází dvě původně jezuitské koleje ze 17. století. Tyto koleje byly postaveny vedle kostela na náměstí. V roce 1651 se začala stavět první rezidence. Původně se jednalo o skromnou stavbu, která byla později přestavěna na jednopatrovou budovu s barokní věžičkou. Pak roku 1934 byla prodána do soukromého vlastnictví místnímu lékaři. Původní průčelí zůstalo zachováno. Tato rezidence se nazývala stará nebo malá.[4]

Zámek

Později jezuité poblíž této staré rezidence postavili další jednoduchou budovu, ke které byly v druhé polovině 19. století za barona Zhorského ze Zhoře přistavěny dvě novogotické věže. Zámek je v majetku obce a je zde sídlo obecního úřadu. U zámku se rozkládá udržovaný park v anglickém stylu se stromy, z nichž k nejcennějším patří mimořádně vzrostlé borovice vejmutovky, douglasky, dub červený a několik starých buků.

Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel je dominantou na náměstí. Tento původně gotický kostel je písemně zmiňován už v roce 1350. Gotické prvky lze nalézt v žebroví v presbytáři a na jižní straně na portále. Později v 18. století byl kostel pod jezuitským vlivem barokně přestavěn. Od roku 1666 patřil kostel jezuitům.[3] Věž v průčelí měla původně tři zvony, ale za světové války byly dva roztaveny a na věži zbyl pouze jeden zvon. Nesl název svaté Barbory. Roku 1925 byla uspořádána sbírka na nové zvony. Zvon svatého Petra nese nápis o dárcích a byl ulit v Praze. Zvon svatého Pavla má nápis „Válka vzala – láska dala.“ a také nese podpis tvůrce.[3] Věž byla postavena roku 1777. Roku 1934 při požáru shořel hlavní oltář. Obraz, který byl v kostele a došel také k úhoně při tomto požáru, maloval malíř Šmíd z Bechyně. Oltář vyřezával mistr řezbář na popud kanovníka Šittlera. Podle zachráněných zlomků byla během půl roku zhotovena věrná kopie. Oltář byl znovu vysvěcený v tomtéž roce v červnu. Náklady byly uhrazeny z veřejných sbírek mezi místními občany.[3] U kostela se nachází původní starý hřbitov. Na tomto hřbitově jsou hrobky pánů z Oppersdorfu. Před ohradní zdí u vstupu do kostela se nachází kříž. Druhý hřbitov byl zřízený v roce 1888 na západním konci obce. Zde se nalézá hrobka pánů Zhorských.[4]

Kaple

Jedná se o kapli postavenou za obcí u komunikace směrem na Krásnou Horu. Je postavena na místě, kde se pohřbívali mrtví nakažení morem, když už kapacitně nepostačoval hromadný hrob v nedalekém Kuníčku v letech 1680–1681 v období velké morové rány. Kolem roku 1700 byla u Kuníčku na místě morového hřbitova vybudovaná kaplička, která byla zasvěcená svaté Anně a také na místě hřbitova u Petrovic byla později postavená kaple.[16] Další kaple se nalézá u ohradní zdi původního hřbitova u kostela svatého Petra a Pavla.

Rozhledna Kuníček

Severozápadně od obce se od roku 2003 nalézá rozhledna Kuníček, ocelová telekomunikační věž o výšce 60 m v železobetonovém základu, vyhlídkové plošiny ve výškách 9 a 36 m.

Křížová cesta

Mezi osadami Kuníček a Kuní se nalézá pozoruhodná kamenná křížová cesta. Tuto zhruba dvoukilometrovou křížovou cestu zhotovil akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Jednotlivá zastavení jsou vytesána do charakteristických místních žulových kamenů. Celá křížová cesta byla dokončena roku 2000 a v tomto roce byla i vysvěcena. Místní obyvatelé se finančně podíleli na této výstavbě.

Pomník padlým

Pomník padlým v obou světových válkách se nachází na náměstí. Je na něm zpodobněna Čechie. Pomník je dílo sochaře Jaroslava Bardy z nedalekých Hrazánek z roku 1921.[4]

Socha světce

Naproti kostelu na náměstí se nachází socha svatého Václava.

Další dvě kamenné, proti sobě umístěné, sochy světců na vysokém kamenném podstavci se nachází u komunikace z obce ve směru na Krásnou Horu, před kaplí.

Kříže
  • Kamenný kříž s datací na podstavci 1861 se nachází u komunikace směrem k hřbitovu a u budovy současné školy.
  • Litinový kříž na vysokém kamenném dříku se nalézá po levé straně u bočního vchodu do kostela. Kříž má dataci 1854.
  • Další kříž, také kamenný, se nachází u druhého vchodu do kostela. Tento kříž má na svém soklu dataci 1872 a je reliéfně zdobený motivem kalicha. V horní části je přes kříž další dřevěný kříž s tímto nápisem: 1924 MISIE 2004
  • Drobný kříž na kamenném podstavci se nachází u komunikace v obci směrem na Milevsko na mostě přes potok Brzinu. Na obdélníkovém štítku, nad hlavou andělíčka má tento nápis: CHVÁLA KRISTU. Na protější straně mostu je umístěná socha.
  • Kamenný kříž se nachází na konci obce u komunikace ve směru na Skoupý. Tento kříž má na svém podstavci dataci 1884.
  • Další kamenný kříž se nalézá na konci obce, u stejné komunikace, směrem na Milevsko. Tento kříž má dataci 1881. Je také reliéfně zdobený motivem kalicha a kříže.
  • Kamenný kříž na konci obce u komunikace ve směru na Krásnou Horu má na svém podstavci dataci 1844.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí procházejí silnice II/105 Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko a II/118 Příbram - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Petrovice.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Klučenice, Krásná Hora nad Vltavou, Milevsko, Praha, Příbram, Sedlčany.

Turistika
  • Cyklistika – Území Petrovicka protínají cyklotrasy č. 8139 Vápenice - Nechvalice - Obděnice - Petrovice, č. 8140 z Petrovic do Milešova, č. 8141 Krásná Hora nad Vltavou - Krašovice - Kuní - Vepice a č. 8143 Petrovice - Skoupý - Nechvalice - Nové Dvory.
  • Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko a Onen Svět - Krašovice - Mezihoří - Sedlčany, Zrůbek - Svatý Jan - Červený Mlýn - Husova kazatelna - Obděnice - Chválov - Sedlec-Prčice a Onen Svět - Předbořice - Petrovice - Obděnice - Kvasejovice - Sedlec-Prčice.
  • Naučné stezky – Kolem Petrovic vede naučná stezka Petrovicko dlouhá 27 km, která nabízí poznání zajímavostí oblasti (stavby, fauna, flora).
  • Krajem kamenů - místní Sokol pořádal od šedesátých let dvacátého století turistickou akci, sestávající z několika různě dlouhých tras, nazvanou podle specifika kraje "Krajem kamenů Petrovice" (se startem i cílem na fotbalovém hřišti).

Galerie
  • Přírodní památka Vrškámen jihovýchodně od obce
  • Zastavení křížové cesty na Kuníček (Petrovice)
  • Přírodní park Petrovicko u Obděnic
  • Budova současné školy
  • Stará rezidence
  • Zámek.

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 136.
  4. Kytka, str. 137.
  5. MĚRKOVÁ, Jana. Bakalářská práce na téma Církevní poměry na Sedlčansku ve druhé polovině 14. a v 15. století. [s.l.]: Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta Ústav českých dějin, 2010. S. 33.
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Kytka, str. 138.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1005. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 946. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1451. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1748. (česky a německy)
  16. BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 129.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.