Husova kazatelna

Viklan Husova kazatelna je obří balvan, který byl vytvořen v průběhu miliónů let zvětráváním hlubinných magmatitů a erozně denudačními procesy. S rozměry 4 x 2,5 a výškou 2,7 metru je největším viklanem v České republice. Na území této přírodní památky se vyskytují další kameny různých velikostí – tzv. balvanová stáda i několikametrové skalní bloky, tvořené zdejší specifickou horninou, durbachitem Čertova břemene. Příčinou tmavší barvy této horniny jsou minerály amfibol a biotit. Kromě těchto minerálů jsou součástí zdejšího durbachitu až 2 cm velké vyrostlice bílého živce.[5]

Na svrchní části viklanu je kamenná mísa o rozměrech 80 a 60 cm s odtokovým žlábkem. Tato místa vznikla v důsledku selektivního zvětrávání horniny, přesněji chemickým rozpouštěním minerálů dešťovou vodou, obohacenou o oxid uhličitý.[5]

Pohled na viklan od jihu

Stejně, jako u řady dalších skalních prohlubní v jiných lokalitách, i zde se lidé mylně domnívali, že šlo o tzv. obětní mísu. Název Husova kazatelna vychází z pověsti, že na tomto kameni stál Mistr Jan Hus při svém kázání, když se zastavil na Petrovicku cestou na Kozí Hrádek. Dle jiné verze místních pověstí byl obří viklan u Žemličkovy Lhoty někdy také nazýván Čertova kazatelna v souladu s tím, jak si lidé v dřívějších dobách vysvětlovali původ vzniku neobvyklých skalních tvarů ve svém okolí. [5][6]

Také k jiným velkým balvanům v okolí Husovy kazatelny se váží lidové pověsti. Nejvýraznějším z těchto zvláštních tvarů je Čertův kámen, který byl vlivem termického a mrazového zvětrávání dokonce rozpůlen vedví. Místní pověst jej spojila s osobou známého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Podle této pověsti jeden z čertů, kteří pomáhali Jakubu Krčínovi stavět tvrz v Křepenicích, při přeletu nad územím u Žemličkovy Lhoty upustil kámen, ten dopadl na zmíněný balvan a tím jej rozpůlil. V lokalitě přírodní památky Husova kazatelna se nacházejí další balvany rozmanitých tvarů, což potvrzují jejich lidové názvy, jako například Zkamenělá žába, Hřib nebo Pecen chleba.[5]

• RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav; a kol. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha : Academia, 1986. 385 s.
• PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-7067-2.
• VÍTEK, Jan. Viklany – pozoruhodné přírodní památky. Vesmír. 1994, č. 5, s. 278
• MALÍČEK, J., HLAVÁČKOVÁ, JALOVECKÁ, M. Přírodní zajímavosti Sedlčanska. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007, 104 s.

• zvětrávání
• Sedlčansko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Husova kazatelna na Wikimedia Commons
• Informace na Biolib.cz