Petr Pavel

Po ukončení vysoké vojenské školy ve Vyškově roku 1983 začínal u výsadkového vojska, kde byla vyžadována loajalita k vládnoucímu komunistickému režimu prostřednictvím vstupu do KSČ. Přihlášku do Komunistické strany Československa podal v roce 1983 a po dvouletém období kandidátství členství byl v roce 1985 do strany přijat.[6][7] V posudku k propůjčení medaile Za službu vlasti v roce 1988 byl v hodnosti kapitána hodnocen jako „třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní. Politicko-ideová připravenost jmenovaného je na dobré úrovni.“[8] Informace o Pavlově členství v KSČ zveřejnil v roce 2014 spisovatel Pavel Kosatík.[9] On sám to následně v rozhovoru v časopise Respekt potvrdil a vysvětlil svoje pohnutky ke vstupu do strany.[pozn. 1]

Jeho otec Josef Pavel byl vojenským zpravodajcem. Časopis Reflex uveřejnil, že v roce 1989 se také Petr Pavel stal členem vojenské rozvědky.[11]

V 90. letech pokračoval v armádní zpravodajské službě Vojenském zpravodajství. Na mírové misi UNPROFOR v lednu 1993 pomohla jeho jednotka zachránit odříznuté francouzské vojáky z válečné zóny mezi Srby a Chorvaty. V letech 2002–2007 byl postupně velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce ministerstva obrany.

Během americké invaze do Iráku v březnu 2003 Pavel, který působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru, varoval, že Irák by mohl použít proti invazním jednotkám zbraně hromadného ničení.[12]

Od července 2011 do června 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, kterého 1. července 2012 ve funkci vystřídal. Do funkce byl jmenován prezidentem republiky Václavem Klausem 29. června 2012.[13]

Podpořil účast českých vojáků ve válce v Afghánistánu a uvedl, že obrana republiky „bude začínat ne na hranicích České republiky, ale na vnějších hranicích NATO, a někdy i za nimi, často tisíce kilometru od nás.“[14] Později prohlásil, že by bylo velkou chybou, kdyby čeští vojáci opustili Afghánistán pod tlakem veřejného mínění.[15]

Petr Pavel, 2015

Sobotkova vláda jej 21. července 2014 navrhla do úřadu předsedy vojenského výboru NATO pro období 2015–2018, jenž představuje po generálním tajemníkovi druhý nejvyšší post Severoatlantické aliance. Kandidaturu podpořil také prezident republiky Miloš Zeman. Na vilniuském zasedání výboru byl 20. září 2014 do této funkce zvolen, když předčil kandidáty z Itálie a Řecka.

Tříleté funkční období generála Pavla v NATO začalo 26. června 2015.[1] V pozici vystřídal dánského generála Knuda Bartelse a stal se prvním odborným poradcem generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Jako hrozby, jimž NATO během jeho působení čelí, Pavel zmínil radikalismus na Blízkém východě a teroristickou organizaci Islámský stát. Vojenský výbor NATO představuje nejvyšší vojenský orgán aliance, v němž jsou zastoupeni náčelníci generálních štábů členských zemí. Tento orgán udílí instrukce dvěma dominantním strategickým velitelstvím NATO.[1][2][16]

Pavel vyjádřil názor, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát a hrozba terorismu a uprchlíků byla v České republice přeceňována.[17]

V souvislosti s nástupem do nové funkce v NATO odstoupil z pozice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V této funkci jej k 1. květnu 2015 nahradil Josef Bečvář. Slavnostní ceremoniál spojený s předáním funkce se konal o tři dny později.[18] V březnu 2018 obdržel nejvyšší americké vojenské vyznamenání komandér Záslužné legie za to, že „skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance”.[19][20]

Pavel podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turecko označuje za teroristy. Prohlásil, že Turecko má právo na sebeobranu před teroristy a NATO bylo Tureckem o vojenské operaci informováno.[21]

V čele vojenského výboru jej v závěru června 2018 nahradil vrchní maršál letectva sir Stuart Peach ze Spojeného království, zvolený v září 2017 z pozice náčelníka vrchního štábu britských ozbrojených sil.[22]

• 1993–1994: zástupce vojenského přidělence České republiky v Belgii,
• 1999–2002: zástupce na velitelství NATO v Brunssumu,
• 2003: zástupce ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě,
• 2007–2009: zástupce vojenského představitele České republiky při Evropské unii v Bruselu,
• 2010–2011: zástupce na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě, Belgie[5]
• 2015–2018: předseda vojenského výboru NATO

• 1. prosince 2002 – brigádní generál[23]
• 8. května 2010 – generálmajor[23]
• 8. května 2012 – generálporučík[24]
• 8. května 2014 – armádní generál[25]

• Legion of Merit – komandér[26]
• Stužka medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky – I. stupně - XX[23]
• Medaile Armády České republiky – III.-I. stupně[23]
• Záslužný kříž ministra obrany České republiky – III. a II. stupně[23]
• Medaile ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – KUVAJT III. stupně[23]
• Medaile ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – BOJOVÁ MISE III. stupně[23]
• Čestný pamětní odznak Za službu míru[27]
• Válečný kříž za operace na vnějších bojištích s bronzovou hvězdou[23]
• Řád čestné legie – důstojník[28]
• Medaile Za hrdinství[27]

• Mertlík, Vladimír: V první linii: Armádní generál Petr Pavel. Praha: Academia 2019. ISBN 978-80-200-2996-6

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Pavel
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Pavel na Wikimedia Commons
• Osoba Petr Pavel ve Wikicitátech
• Ondřej Kundra: Pavel v srdci nepřítele, Respekt.cz 22. 6. 2014