Perná

V bývalém klášteře v Perné byla vedena matkou představenou kongregace dcer Boží lásky malá klášterní kronika v období 1927–1945, která se však nenašla. Kroniky menšinových škol, do roku 1938, byly zničeny. Nejstarší farní kronika (1800–1950) obsahuje četné záznamy o životě obyvatel, významné historické události, požáry a jiné katastrofy. Tato kronika je svědomitě vedena až do dnešních dnů. Školní i obecní kronika německá, vedená patrně od roku 1925, se během války ztratila, nebo vzala za své před 22. dubna 1945, kdy předáci německého nacistického vedení ničili na poslední chvíli nejen majetek, hospodářská stavení, ale i všechny obecní spisy. Psaní kroniky bylo obnoveno po 14leté přestávce v srpnu roku 1979, kdy rada MNV schválila za kronikáře obce Miroslava Veselého, ředitele místní ZŠ. V roce 1984 se kronikářské činnosti ujala po zvolení radou MNV v Perné Marie Zbořilová (nyní Zámečníková).

Obec je zaměřena už od pradávna na vinařství. V roce 1946 zde vznikla šlechtitelská stanice, která se postupně stala významným centrem vinohradnického výzkumu. Prvním významným úspěchem v rámci celé republiky bylo vyšlechtění odrůdy Pálava roku 1977, další odrůda Aurelius byla uznána v roce 1983.

V roce 1992 Byl postaven sklep novošlechtění a máčírna na očka. Dne 23. května 1993 v kulturním domě proběhla „Výstava vín místních vinařů“ spojená s degustací. Perenský košt se stává tradicí pro znalce vína. Tradiční je také místní říjnové Vinobraní s bohatou tombolou.

Roku 1977 měl svaz požární ochrany 53 členů a uzavřel družbu s požárníky z Perné na Valašsku. V říjnu 1991 byla slavnostně otevřena nová požární zbrojnice. Členové sboru dobrovolných hasičů se kromě zásahů u požárů věnují preventivní ochranné činnosti, práci s mládeží a účasti v požárním sportu. Obecní úřad zakoupil hasičům v roce 1999 výstroj a výzbroj ke zdolávání požárů.

V 80. letech na svém hřišti vybudovala kabiny, kurty na tenis a odbíjenou, a doskočiště pro skok daleký a vysoký. V činnosti byly tři oddíly: kopaná, stolní tenis a košíková, která se už neprovozuje. Od roku 1993 probíhají v Kulturním domě turnaje mužů i žáků ve stolním tenise.

V roce 1999 pořádal obecní úřad 1. ročník Běhu na Děvín, a vznikl atletický oddíl AK Perná. Tento běh se stal každoroční tradicí a oddíl vychovává mnoho nadějných běžců.

Myslivecké sdružení (již od roku 1979), Český rybářský svaz (členství), Balon klub Pálava (horkovzdušné balónové létání od roku 2000). Velmi oblíbenou aktivitou se stal Volejbalový turnaj, který zde nachází svoji tradici, a díky kterému je upravováno (vyrovnání, zatravnění) hřiště u místní Sokolovny. Neodmyslitelnou součástí Pálavy jsou také četné turistické a cyklistické stezky.

K roku 1323 ve vsi stála nejprve kaple, kterou od tohoto roku spravoval mikulovský farář. V roce 1582 byla rozšířena a přestavěna se stejným patronem svatomikulášským. V době, kdy ve vsi žila silná novokřtěnecká komunita a na Moravě převládala náboženská tolerance, jej dokonce přijel vysvětit 27. června 1583 sám olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský. V roce 1769 k němu byla přistavěna kostelní věž. Po skončení třicetileté války však byla fara pro nedostatek kněží opuštěna a podřízena Mušovskému faráři. Znovu byla obsazena katolickým knězem až v roce 1761. Farnost je součástí děkanství mikulovského. Kostelní věž 42,5 m vysoká se pojí s věžovitou přístavbou z roku 1767. V gotické klenbě z konce 15. století je zachovalý kolčí štít, který se stal podkladem pro současný znak obce. Průčelí kostela, oltářní výjev i socha madony s dítětem, jsou vzácná, raně-barokní díla Ignáce Lengelachera.

Vedle kostela je památkově chráněna také budova fary z 18. století a tři plastiky na návsi: socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738, sloup sv. Trojice z roku 1865 a empírová kašna z roku 1902. Současně s farou vznikla v obci pravděpodobně i škola, pro kterou byla v roce 1792 vystavěna budova.

V roce 1950 byl zrušen starý klášter a poslední čtyři řádové sestry byly přemístěny do Čech. Dne 18. srpna 1928 se konalo slavnostní svěcení přestavěné budovy za účasti brněnského biskupa, mikulovského probošta a hojného okolního duchovenstva i místních korporací.

Mezi další pamětihodnosti patří sochy svatého Mikuláše a svatého Floriána a několik božích muk kolem obce

• 700 let obce Perná. 2005
• Kordiovský, Emil – Danihelka, Jiří. Brána do kraje: průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum, 1999. 255 s. ISBN 80-85088-08-8.

• Římskokatolická farnost Perná

• Encyklopedické heslo Perná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Perná na Wikimedia Commons
• Perná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Perná